Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4620/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a JUDr. Zdeňka Dese v právní věci žalobce M. K., zast. Jurajem Kokindou, bytem v Košicích, Alšavská 14, Slovenská republika, proti žalovaným 1) Ing. I. B., , 2) JUDr. P. S., 3) Ing. V. K., 4) Ing. P. K., zast. JUDr. Pavlem Polákem, advokátem se sídlem v Liběšicích 89, a 5) České investorské společnosti, a. s. „v likvidaci“, k 8. 7. 2010 vymazané z obchodního rejstříku, se sídlem v Praze 6 Bubeneč, Podbabská 1112/13, IČ: 402 30 406, zast. JUDr. Vítem Vohánkou, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Zámecké 457/5, o zaplacení 500.000,- Kč s příslušenstvím vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2008, č. j. -177, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 1. 2008, č. j. -177, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále též jen „soud prvého stupně“) ze dne 7. 6. 2007, č. j. -162, jímž byl návrh žalobce pro neurčitost a neprojednatelnost odmítnut a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo; odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

Dovoláním ze dne 6. 3. 2008 napadl žalobce, nezastoupen advokátem, nýbrž obecným zmocněncem J. K., rozhodnutí odvolacího soudu, které označil za zmatečné, a předložil argumenty, pro které by mělo být žalobě na zaplacení 500.000,- Kč vyhověno.

Usnesením ze dne 31. 3. 2008, č. j. -198 a poté usnesením ze dne 20. 10. 2010, č. j. -257, soud prvého stupně žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání zvolil právním zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Zároveň žalobce poučil o následcích nesplnění výzvy, a to o zastavení dovolacího řízení.

Žalobce na shora uvedené usnesení soudu prvého stupně ze dne 20. 10. 2010, č. j. -257, reagoval podáním ze dne 2. 11. 2010, nazvaným „vyjadrenie k -257“, v němž obecný zmocněnec žalobce, J. K., uvedl, že odkoupil pohledávku M. K. ve výši 90.000,- Kč s přísl. a na základě postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2009 vstoupil do řízení na místo dosavadního žalobce. Dále uvedl, že shora uvedené usnesení „odmítl“, neboť jej považuje za zmatečné, a přednesl argumenty, pro něž by mělo být žalobě M. K. (žalobce) vyhověno.

J. K. se mýlí, dovozuje-li, že vstoupil na místo žalobce v dovolacím řízení. Ust. výslovně vylučuje možnost aplikace ust. o procesním nástupnictví při singulární sukcesi v dovolacím řízení. Pro rozhodnutí o dovolání je rozhodující stav, jaký tu byl v době vyhlášení (vydání) napadeného usnesení, a proto není možné zohlednit ani případné změny, k nimž by později (po podání dovolání) došlo a které by vyžadovaly aplikaci ust.

V daném případě bylo dovoláním napadeno usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 1. 2008, č. j. -177, dovolateli (resp. jeho zástupci) bylo doručeno dne 4. 3. 2008. Toto usnesení napadl žalobce dovoláním ze dne 6. 3. 2008.

Dovolací soud se proto dále zabýval otázkou povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení.

Podle věty první, odst. 2 písm. a) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), musí být dovolatel, který je fyzickou osobou, zastoupen advokátem nebo (v rozsahu oprávnění stanoveného , notářský řád, ve znění pozdějších předpisů) notářem, jímž musí být dovolání též sepsáno; to neplatí, má-li takový dovolatel právnické vzdělání ( ). Jedná se o zvláštní podmínku dovolacího řízení týkající se každého dovolatele – v daném případě fyzické osoby, která nemá právnické vzdělání – nebo je alespoň netvrdila a ani nedoložila), jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího odstranění nelze o dovolání věcně rozhodnout, a to s výjimkou rozhodnutí o zastavení dovolacího řízení.

V posuzované věci, jak již bylo shora uvedeno, žalobce si ani po výzvě soudu, jak plyne z předkládací zprávy soudu prvého stupně a obsahu spisu, ve stanovené lhůtě nezvolil advokáta či notáře a neučinil tak dosud. Taktéž neprokázal a ani netvrdil, že by měl právnické vzdělání.

Pro úplnost je nutné uvést, že soud prvého stupně usnesením ze dne 20. 10. 2010, č. j. -257, žalobce (dovolatele) vyzval, aby si zvolil právním zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 3. 2008, č. j. -198, jímž tento soud již dříve dovolatele vyzval ke zvolení si advokáta pro dovolací řízení, a nikoli proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2008, č. j. -177, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně o odmítnutí žaloby a které žalobce, jak plyne z jeho podání ze dne 6. 3. 2008, dovoláním napadl. Toto pochybení však nic nemění na tom, že si žalobce přes výzvy obsažené v usnesení soudu prvého stupně ze dne 31. 3. 2008, č. j. -198, a ze dne 20. 10. 2010, č. j. -257, advokáta či notáře pro dovolací řízení nezvolil.

Z toho je zřejmé, že nebyl odstraněn nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení a žalobce (dovolatel) byl o důsledcích nesplnění výzvy poučen.

Nejvyšší soud proto podle a věty třetí dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , , věty první a s ohledem na to, že žalovaným žádné náklady v řízení nevznikly, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. prosince 2010

JUDr. Ing. Jan H u š e k

předseda senátu