Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 529/2009

U S N E S E N Í

a) V. H.

, a

b) E. H., c) R. T.,

a

d) E. T.,

zastoupených Mgr. Pavlem Palatickým, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 33,

proti žalovanému

M. L.

, zastoupenému Mgr. PhDr. Petrem Fojtíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské nám. 1, o určení vlastnictví k pozemku, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. srpna 2008, č. j. -114, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.160,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Pavla Palatického.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. listopadu 2007, č. j. -85, určil, že žalobci V. a E. H. mají ve společném jmění manželů podíl ideální 1, žalobce R. T. podíl ideální 1 a žalobkyně E. T. podíl ideální 1 pozemku parc. č. 5006/2 o výměře 8 m2 v katastrálním území Ž., obec B., vytýčeného geometrickým plánem ing. M. S. č. 1964-12/2006, který tvoří součást výroku tohoto rozsudku. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o poplatkové povinnosti.

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 13. srpna 2008, č. j. -114, rozsudek soudu prvního stupně (v pozměněném znění) potvrdil, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z , který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Dovolání podle je podle výslovného ustanovení přípustné pouze pro řešení právních otázek. V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci samé neprovádí a při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska je dovolací soud vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů ( a 4, ).

Nevymezil-li žalovaný v dovolání, jehož přípustnost by se mohla opírat jen o , odst. 3 , právní otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku, a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne

(

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 2463).

Za zásadní otázku považuje dovolatel „posouzení otázky aplikační přednosti mezi různými smluvními ujednáními v rámci jediné dohody, které však ve svém důsledku způsobují odlišný právní následek. Zásadní ve věci je posoudit, k čemu skutečně směřovala vůle smluvních stran“. Takto vymezená otázka je nejasná; nicméně z obsahu dovolání se podává, že dovolatel zpochybňuje výklad smlouvy, tedy skutkové zjištění ohledně vůle stran, a uplatňují tak ve skutečnosti dovolací důvod uvedený v , který nemůže založit přípustnost dovolání podle To ostatně konstatují i žalobci ve vyjádření k dovolání. Jinou právní otázku, která by mohla navodit zásadní význam napadeného rozhodnutí, dovolatel neuvádí.

Lze dodat, že podle konstantní judikatury dovolacího soudu je pro posouzení určitosti smlouvy o převodu nemovitostí významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti jsou předmětem převodu. z toho vyplývá, že samotná vůle účastníků takové smlouvy není významná, není-li zachycena v písemné formě; v opačném případě by totiž byl popřen význam obligatorní písemnosti této smlouvy (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2000, sp. zn. , Soudní rozhledy, roč. 2000, č. 9).

Z uvedeného se podává, že v dané věci není uplatněn relevantní dovolací důvod, který by mohl založit přípustnost dovolání.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti žalovaného v dovolacím řízení s tím, že žalobcům přísluší ve smyslu , , a náhrada těchto nákladů. Ty představují odměnu pro advokáta za zastoupení žalobců v dovolacím řízení s vypracováním vyjádření k dovolání, která činí podle , , , ve spojení s , a ve znění pozdějších předpisů 6.500,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle advokátního tarifu ( ve znění pozdějších předpisů). Žalobcům vedle odměny advokátovi za vypracování vyjádření k dovolání a náhrady hotových výdajů ve výši 6.800,- Kč náleží dále podle náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1.360,- Kč, kterou je povinen advokát z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle příslušného právního předpisu. Celkové náklady dovolacího řízení tedy činí 8.160,- Kč. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v dovolacím řízení zastupoval ( , a ); nesplní-li žalovaný tuto povinnost, mohou žalobci podat návrh na výkon rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. prosince 2010

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu