Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4119/2009

U S N E S E N Í

žalobkyně GUVEX, s.r.o.

HARLINGEN s.r.o.

se sídlem v Lanškrouně, Dvořákova č. 328, IČ 27115861, zastoupené JUDr. Milanem Břeněm, advokátem se sídlem ve Svitavách, nám. Míru č. 28, o 401.428,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. prosince 2008 č.j. -284, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 401.424,- Kč. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že ve veřejné dražbě dne 15.12.2003 (střediska 401 úpadce Tesly Lanškroun, a.s.) vydražila laserové justovací zařízení, typ 685, č. 10974, rok výroby 1982, které však bezdůvodně užívá žalovaná, a že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.1.2006 č.j. -90 bylo žalované uloženo tuto věc vydat žalobkyni. Protože žalovaná užívá věc neoprávněně, žalobkyně požaduje za dobu od 8.3.2004 do 7.9.2006 náhradu ve výši 401.424,- Kč.

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 18.12.2007 č.j. -144 uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni 220.695,- Kč, žalobu o zaplacení dalších 155.264,- Kč zamítl, zastavil řízení "ohledně zaplacení 25.465,- Kč" a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 40.022,- Kč a že žalobkyně a žalovaná jsou povinny zaplatit České republice "na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí" na náhradě nákladů řízení každá 569,- Kč. Z výsledků dokazování dovodil, že žalobkyně byla - jak bylo prokázáno "spisem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp.zn. " a výpovědí svědka S. K. - v rozhodném období vlastníkem předmětného stroje, který získala ve veřejné dražbě, a že žalovaná v době od 8.3.2004 do 7.9.2006 stroj užívala bez právního důvodu. Žalovaná tím získala bezdůvodné obohacení, které je povinna ve smyslu ustanovení vydat. Výši bezdůvodného obohacení soud prvního stupně stanovil na základě znaleckého posudku Ing. Vladimíra Kodytka tak, aby odpovídala "obvyklému nájemnému" po odečtení nutných výdajů, které vynaložila žalovaná.

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11.12.2008 č.j. -284 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku, kterým bylo žalobě vyhověno, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 583,- Kč k rukám jejího zástupce. Po provedení dalších důkazů se odvolací soud ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že žalobkyně se stala vlastníkem předmětného laserového zařízení, neboť okamžikem příklepu a zaplacením dražební ceny na ni přešlo vlastnické právo ještě před konáním dražby "střediska 402, 403", a odkázal též na "pravomocné rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. ", v němž šlo "o stejné účastníky a řešení předběžné otázky". Ohledně posouzení výše bezdůvodného obohacení žalované odkázal na skutková zjištění a právní závěry soudu prvního stupně.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Nesouhlasí se závěry soudů o tom, že by se žalobkyně stala vlastníkem předmětného laserového zařízení, a z provedených důkazů dovozuje, že vlastnictví k tomuto zařízení nabyla příklepem licitátora společnost CONSILIUM, s.r.o., že žalovaná užívala toto zařízení na základě dohody s touto společností a že proto se nemohla na úkor žalobkyně obohatit. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení , za zásadní po právní stránce považuje otázky, "k čemu se příklepem licitátora ve veřejné dražbě nabývá vlastnictví, zda k těm věcem a majetkovým hodnotám uvedeným jako předmět dražby v nijak zákonným způsobem neměněné dražební vyhlášce, nebo k těm věcem a majetkovým hodnotám, které jsou uvedeny v protokole o provedené dražbě nebo v příloze k protokolu o provedené dražbě zpracované až následně, jestliže jejich rozsah je odlišný, než jak byl vymezen v dražební vyhlášce", a "zda je nutné podat žalobu na neplatnost veřejné dražby v případě, že v listinách zachycujících dražební proces je předmět dražby vymezen odkazem na dražební vyhlášku a její přílohu obsahující seznam draženého majetku, přičemž teprve v dodatečně vypracované příloze k protokolu o provedené dražbě je předmět dražby vymezen odlišně", a navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen ""), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalované proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [ ].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Pro rozhodnutí v projednávané věci bylo v první řadě významné, zda žalobkyně byla (a stále je) - na základě příklepu uděleného ve veřejné dražbě ze dne 15.12.2003 - vlastníkem laserového justovacího zařízení, typ 685, č. 10974, rok výroby 1982. Uvedená otázka již byla řešena mezi žalobkyní a žalovanou v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. a rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.1.2006 č.j. -90, který nabyl (podle potvrzení ve spise) právní moci dne 1.3.2006, bylo žalované uloženo, aby předmětné laserového justovacího zařízení vydala žalobkyni, jenž je jeho vlastnicí.

Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení ( ). V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány ( ).

Tím, že bylo pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10.1.2006 č.j. -90 žalované uloženo, aby předmětné laserové justovací zařízení vydala žalobkyni (jako jeho vlastnici), bylo mezi účastnicemi (a v tomto směru také pro soudy a jiné orgány) závazně stanoveno též to, že žalobkyně je vlastníkem tohoto zařízení. Protože soudy byly v projednávané věci - jak uvedl výslovně též odvolací soud - povinny bez dalšího vycházet z tohoto závěru, je v souladu se zákonem jejich rozhodnutí ve věci též v tom, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila neoprávněným (bez právního důvodu) užíváním předmětného laserového justovacího zařízení.

Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam, neboť vychází z ustálené judikatury soudů, a že tedy dovolání žalované není přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalovaná s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu