Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4372/2008

U S N E S E N Í

Ing. L. M.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2008, č. j. -70, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 5. 12. 2007, č. j. -48, uložil žalované České republice, aby zaplatila žalobci 10.000,- Kč s příslušenstvím, ohledně částky 750.000,- Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 5. 2008, č. j. -70, k odvolání žalobce změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dalších 37.500,- Kč s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu rozsudek potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ve shodě s ním dovodil, že je opodstatněn nárok žalobce na přiměřené zadostiučinění za nemateriální újmu vyvolanou délkou soudního řízení, vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , a to podle a , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále též jen „zákon“. S určitými korekcemi při posouzení zákonných kritérií pro stanovení výše náhrady odvolací soud přiznal žalobci náhradu odpovídající částce 10.000,- Kč za každý rok trvání průtahů v uvedeném sporu.

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ohledně částky 141.500,- Kč podal žalobce dovolání, v němž s odkazem na dovolací důvody uvedené v , b) vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal se závěry článku JUDr. Jiřího Kmece v Právním zpravodaji č. 6/2006, str. 1, 3 – 7, z nějž vyplývají zcela odlišné částky odškodnění, a to 1.500,- Euro za každý rok průtahů řízení. Pak ovšem žalobci náleží celková částka 189.000,- Kč, tedy kromě částky již přiznané dalších 141.500,- Kč. Navrhl, aby rozhodnutí odvolacího soudu v uvedeném rozsahu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v oprávněnou osobou - účastníkem řízení, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k tomu, že rozsudek byl odvolacím soudem vydán dne 21. 5. 2008, postupoval Nejvyšší soud podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12, čl. II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby, aniž mu předcházelo rozhodnutí zrušovací [nejde o přípustnost dovolání podle , b) ]; dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Při posouzení, zda má napadené rozhodnutí zásadní význam pro soudní praxi, je přitom dovolací soud vázán vymezením důvodů dovolání (srov. věty první ).

Dovolatel, který vytýká odvolacímu soudu, že se nevypořádal s obsahem článku uveřejněného v odborném časopise, aniž by zpochybňoval konkrétní právní posouzení, na němž je napadené rozhodnutí založeno, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod; navíc absentuje formulace otázky, pro kterou má mít rozhodnutí po právní stránce zásadní význam. Ostatně závěry, které z něj vyvozuje dovolatel, z článku nevyplývají a i napadené rozhodnutí se ohledně výše základní částky stejně jako dosavadní soudní praxe v zásadě od rámcového výchozího bodu v hodnotě kolem 15.000,- Kč za každý rok trvání řízení, neliší (srov. též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. ).

Je tedy zřejmé, že z pohledu dovolatelem předložené právní otázky nelze napadenému rozhodnutí připisovat zásadní právní význam [ a odst. 3 ] a že tedy jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalované žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2010

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu