Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3412/2009

-54

U S N E S E N Í

Bytového družstva U Pernikářky 2, družstva

H. B.

, zastoupené Mgr. Janou Macháčkovou, advokátkou se sídlem Tábor, 9. května 571, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2008, č. j. -24, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč, k rukám JUDr. Marcely Dopitové, advokátky se sídlem Praha 10, Přípotoční 1519/10c, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 5. 11. 2008, č. j. -24, potvrdil rozsudek ze dne 8. 4. 2008, č. j. -9, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) uložil žalované vyklidit do 15 dnů po zajištění přístřeší byt č. 4, o velikosti 2+1 s příslušenstvím, ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 1804 v ulici U P. 2, P. 5 (dále „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“), a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Ve shodě se soudem prvního stupně vycházel ze závěru, že žalobce (vlastník předmětného domu) se důvodně domáhá podle ve znění před novelou č. (dále jen „obč. zák.“) vyklizení předmětného bytu, který žalovaná užívá bez právního důvodu, neboť byla platně rozhodnutím žalujícího družstva (dále též „Družstvo“) ze dne 18. 9. 1997 vyloučena z Družstva pro neplacení úhrad za služby spojené s užíváním bytu. Její žaloba na určení neplatnosti vyloučení z Družstva byla pravomocně (ke dni 24. 7. 2007) zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2006, sp. zn. ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , takže její členství v Družstvu zaniklo ke dni 18. 9. 1997; ke stejnému dni zaniklo i její právo nájmu k předmětnému bytu. Vzhledem k důvodu vyloučení žalované z Družstva shledal správným i posouzení podmínek pro vyklizení bytu podle ve spojení s obč. zák.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , a uplatnila v něm dovolací důvody podle a odst. 3 Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v otázkách: 1) zda bylo prokázáno splnění podmínek pro vyloučení z družstva, tj. že neplatila nájemné, 2) zda neměla být její povinnost k vyklizení vázána z důvodů zvláštního zřetele hodných na zajištění náhradního bytu, a 3) zda lze v odůvodnění rozsudku pominout námitky účastníka ohledně příčin a okolností podstatných pro rozhodnutí o zániku členství v družstvu. Nesprávné právní posouzení spatřuje v tom, že odvolací soud nezkoumal důvody jejího vyloučení z družstva, tedy splnění podmínek pro rozhodnutí o vyklizení bytu po zajištění přístřeší; naplnění dovolacího důvodu podle shledává v tom, že se odvolací soud nezabýval důvody zvláštního zřetele hodnými, a to tím, že rozhodnutí o vyloučení z družstva může „být změněno rozhodnutím soudu dovolacího nebo ústavního“, tedy tím, že nebyly dosud vyčerpány všechny opravné prostředky. Namítá rovněž, že není „typickým neplatičem“, že platila nájemné, ale měla toliko výhrady proti výši úhrad za služby, takže rozhodnutí v dané věci je chybné. Navrhla, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce v dovolacím vyjádření namítl, že rozhodnutí v dané věci není zásadně právně významné, a proto by mělo být dovolání proti rozsudku odvolacího soudu odmítnuto.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 12. ledna 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), se zabýval jeho přípustností.

Žalovaná dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu; nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b) Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání z hlediska , z něhož ji dovozuje dovolatelka.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolatelkou označené otázky přípustnost dovolání nezakládají. Ohledně otázek ad 1) a ad 3) dovodila ustálená judikatura (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2000, sp. zn. , uveřejněný pod č. 61 v časopise Soudní judikatura, ročník 2001, dále např. rozsudek z 24. 2. 2004, sp. zn. , a usnesení ze dne 4. 7. 2006, sp. zn. ), že soud nemůže v rámci řízení o žalobě na vyklizení družstevního bytu přezkoumávat, zda bylo vyloučení z družstva platné. Je však povinen zkoumat, zda vyloučený člen uplatnil právo podle § 231 odst. 3 a 4 obch. zák. či zda toto jeho právo dosud trvá. Může-li totiž vyloučený člen postupovat podle § 231 odst. 3 a 4 obch. zák., popř. nebylo-li dosud o jeho žalobě pravomocně rozhodnuto, nelze mu uložit povinnost vyklidit byt. Rozhodl-li tedy odvolací soud v dané věci o povinnosti žalované k vyklizení bytu po té, co bylo pravomocně rozhodnuto o žalobě na neplatnost vyloučení z družstva, je jeho postup v souladu s ustálenou judikaturou, a nelze mu ani důvodně vytýkat, že se nezabýval důvody vyloučení žalované z Družstva.

Pokud jde o otázku ad 2), Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněném pod C 394 v Souboru rozhodnutí Nejvyšší soudu, zaujal názor, že skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodu hrubého porušování povinnosti nájemce vyplývající z nájmu bytu [§ 711 odst. 1 písm. d) obč. zák.], nemůže soud podle § 712 odst. 5 věty druhé obč. zák. vázat povinnost nájemce k vyklizení bytu na zajištění náhradního ubytování či náhradního bytu, nejde-li o rodinu s nezletilými dětmi; to platí i v případě, zaniklo-li právo nájmu bytu zánikem členství nájemce v bytovém družstvu - vyloučením z družstva pro jednání naplňující jinak uvedený výpovědní důvod. K uvedenému právnímu názoru se přihlásil Nejvyšší soud např. i ve svém rozsudku ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. , uveřejněném pod C 642 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i v rozsudcích ze dne 9. 9. 2004, sp. zn. , a z 27. 7. 2005, sp. zn. , a sdílí ho i v projednávané věci. Protože napadené rozhodnutí je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, nejde ani v tomto směru o rozhodnutí zásadního právního významu.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení věty první, , , věty první a a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč ( , ve spojení s ustanovením , ve spojení s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. listopadu 2010

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu