Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4542/2009

U S N E S E N Í

Stavebního bytového družstva Vyšehrad

M. K.

, zastoupenému Prof. JUDr. Zbyňkem Kiesewetterem, advokátem se sídlem Praha 6, Zavadilova 1888/22, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. května 2009, č. j. -105, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud v pro Prahu 6 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. 6. 2008, č. j. -80, uložil žalovanému povinnost vyklidit bytovou jednotku č. 531/10 o velikosti 1+1, v pátém nadzemním podlaží budovy č.p. 534 na ulici K. 4 v P. 6 (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“) do 30 dnů od zajištění přístřeší; současně rozhodl o nákladech řízení. Vzal zejména za zjištěno, že rozhodnutím představenstva Stavebního bytového družstva Vyšehrad (dále též „Družstvo“) ze dne 28. 1. 1997, potvrzeným shromážděním delegátů družstva ze dne 12. 11. 1997, byl žalovaný (člen Družstva a nájemce předmětného bytu) vyloučen z Družstva pro dlouhodobé neplacení nájemného, že žaloby, jimiž se domáhal určení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení z družstva a převedení předmětného bytu do svého vlastnictví, byly pravomocně zamítnuty, že žalovaný dluh na nájemném a úhradách za služby spojené s užíváním bytu dosud neuhradil, že byt nevyklidil a za jeho užívání nadále ničeho neplatí. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vyloučením žalovaného z Družstva zaniklo jeho právo nájmu bytu podle ve znění před novelou provedenou (dále jen „obč. zák.“), a že užívá předmětný byt bez právního důvodu. Na základě toho žalobě vyhověl, přičemž jeho povinnost k vyklizení vázal ve smyslu ustanovení obč.zák. na zajištění přístřeší (s ohledem na důvod jeho vyloučení z Družstva spočívající v neplacení nájemného); neshledal předpoklady pro přiznání vyšší formy bytové náhrady, ani pro aplikaci obč. zák.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 26. 5. 2009, č.j. -105, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud shledal skutková zjištění soudu prvního stupně úplnými a správnými, a ztotožnil se i s jeho právními závěry pokud jde o povinnost žalovaného k vyklizení bytu a o formě bytové náhrady.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení s tím, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V této souvislosti odkazuje na dovolací námitky, jimiž obsáhle zpochybňuje rozhodnutí Družstva a na ně navazující soudní rozhodnutí, která podle jeho názoru vycházejí z neúplně nebo nesprávně zjištěného skutkového stavu. Navrhl, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení; současně učinil návrh na odklad vykonatelnosti „napadených rozhodnutí“.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 26. května 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalovaný dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu ve věci samé, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, aniž mu předcházelo zrušující rozhodnutí odvolacího soudu (nejde tedy o přípustnost dovolání podle , b/ ); dovolání tak může být podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení a odst. 3 spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jelikož ve smyslu je dovolací soud – s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl.

Dovolatel v dovolání výslovně neoznačuje otázku, s níž spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, stejně tak jako nespecifikuje uplatněné dovolací důvody odkazem na příslušná zákonná ustanovení. Z obsahu dovolání ( ) se však podává, že svými námitkami uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , spočívající v nesprávných, resp. neúplných skutkových zjištěních, z čehož dovozuje nesprávnost právního posouzení věci ( ).

Pokud jde o námitky směřující proti zjištěnému skutkovému stavu, resp. hodnocení důkazů (námitky proti závěru o neplacení nájemného a postupu družstva při jeho vyloučení), dovolatel přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže změnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b) – přípustné ( ). V případě, že je přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Je tedy zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ( ), jež neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení větu první, , a s přihlédnutím k tomu, že žalobci nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2010

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á, CSc., v. r.

předsedkyně senátu