Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 961/2010

26

Cdo 961/2010

ROZSUDEK

RPG Byty, s.r.o.

, se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Gregorova 3/2852, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Jirouskem, advokátem se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Preslova 9, proti žalované

R. B.

, zastoupené JUDr. Marií Ludvovou, advokátkou se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Dr. Šmerala 6, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. července 2008, č. j. -114, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. července 2008, č. j. -114,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 13. 3. 2008, č. j. -96, uložil žalované vyklidit do tří měsíců od právní moci rozsudku byt č. 1, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, v 1. podlaží domu č. p. 167 v ulici N. 24 v M. O. (dále též „předmětný byt, resp. „byt“ a „předmětný dům“); současně rozhodl o nákladech řízení. Vycházel ze závěru, že právo nájmu žalované k předmětnému bytu, sjednané platnou nájemní smlouvou ze dne 1. 3. 2004 (dále též „Nájemní smlouva“), uzavřenou s právním předchůdcem žalobce na dobu určitou (do 31. 8. 2004), zaniklo – poté, co se opakovaně obnovovalo podle ve znění účinném do 30. 3. 2006 (dále též „obč.zák. před novelou“) – ke dni 31. 8. 2006, neboť podle ve znění účinném po novele provedené (dále jen „ “) je automatické obnovení nájmu u bytů vyloučeno. Žalovaná tak užívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobce se právem domáhá jako vlastník předmětného domu jejího vyklizení podle K obnovení nájmu nemohlo dojít ani podle ujednání obsaženého v čl. II. Nájemní smlouvy, v němž bylo stanoveno, že za zde stanovených podmínek se nájemní smlouva automaticky prodlouží vždy o dalších 6 měsíců, počínaje 1. 9., neboť žalovaná tyto podmínky nesplnila.

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 11. 7. 2008, č. j. -114, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu na vyklizení předmětného bytu zamítl; dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud sice ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že Nájemní smlouva byla sjednána platně, avšak s výjimkou ujednání týkajícího se doby trvání nájmu. Při výkladu tohoto ujednání vycházel z vůle účastníků nájemní smlouvy (§ 35 odst. 2 obč. zák. před novelou) a dovodil, že jejich vůle směřovala k tomu, aby nájemní poměr k bytu trval po dobu řádného placení nájemného a úhrad za služby, a že na takovouto okolnost nelze – vzhledem k předpokladu určitosti právního úkonu (§ 37 odst. 1 obč. zák. před novelou) – dobu trvání nájmu platně vázat už proto, že není jasné, zda vůbec nastane. Navíc – z důvodů specifikovaných v napadeném rozsudku – uvedené ujednání svým účelem obchází zákon a je tudíž neplatné také podle § 39 obč. zák. před novelou. Absence platného ujednání o době nájmu nemá za následek neplatnost celé nájemní smlouvy; jejím důsledkem je pouze založení nájemního poměru na dobu neurčitou. Žalované tudíž svědčí k předmětnému bytu právo nájmu, které dosud nezaniklo žádným ze způsobů stanovených zákonem, a žaloba není proto důvodná.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost odůvodnil podle a uplatnil v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ). Vyjadřuje nesouhlas s názorem odvolacího soudu o neplatnosti ujednání o době trvání nájmu a s jeho závěrem, že žalované svědčí právo nájmu na dobu neurčitou a dovozuje, že takovéto ujednání je platné, a že žalovaná pro nesplnění podmínek v něm uvedených užívá byt bez právního důvodu. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 11. července 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle ustanovení je dovolací soud vázán nejen rozsahem dovolání, ale i uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), i když nebyly dovoláním uplatněny. Protože obligatorně posuzované vady nebyly tvrzeny a z obsahu spisu se jejich existence nepodává, zabýval se dovolací soud přezkoumáním napadeného rozhodnutí z pohledu uplatněného dovolacího důvodu.

O nesprávné právní posouzení ( ) jde obecně tehdy, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle před novelou, v případě, že nájem bytu byl sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.

Podle před novelou, užívá-li nájemce věc i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než jeden rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu. Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne 6. 2. 1998, sp.zn. , uveřejněném pod č. 10 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1999, dovodil, že uvedené ustanovení se uplatnilo i ve vztazích nájmu bytu.

V projednávané věci bylo nesporné, že právní předchůdce dovolatele a žalovaná se v Nájemní smlouvě (čl. II.) dohodly, že nájemní smlouva se sjednává s účinností od 1. 3. 2004 na dobu určitou, a to do 31. 8. 2004 a na tom, že bude-li nájemkyně řádně platit nájemné a služby a nebude-li mít dluh na nájemném a na službách v jakékoliv výši, prodlouží se nájemní smlouva automaticky vždy o dalších 6 měsíců, počínaje 1. 9. Z uvedeného především vyplývá, že jde o nájemní smlouvu na dobu určitou (od 1. 3. 2004 do 31. 8. 2004); text Nájemní smlouvy, podle níž se

„nájemní smlouva sjednává s účinnosti od 1. 03. 2004 na dobu určitou, a to do 31. 08. 2004“

jiný výklad ohledně sjednané doby nájmu ani nepřipouští.

Pokud jde o ujednání o „prodloužení“ (obnovení) nájemní smlouvy, je dovolací soud toho názoru, že toto ujednání není v souladu s ustanovením před novelou, neboť podmiňuje obnovení nájemního vztahu splněním dalších podmínek nad (v něm stanovený) zákonný rámec (srov. též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2010, sp.zn. , a ze dne 21. 4. 2010, sp.zn. ). Protože část Nájemní smlouvy, podle níž byla smlouva uzavřena na dobu určitou může, jde-li o sjednanou dobu nájmu, obstát samostatně a je tudíž ve smyslu obč. zák. před novelou obsahově oddělitelná od další části, týkající možnosti jejího eventuálního prodlužování, lze uzavřít, že nájemní vztah žalované k předmětnému bytu, sjednaný na dobu do 31. 8. 2004 se – v důsledku nepodání žaloby na vyklizení v zákonné lhůtě – opakovaně obnovoval podle ustanovení před novelou na dobu šesti měsíců (naposledy do 31. 8. 2006). Vzhledem k tomu, že ustanovení po novele výslovně vyloučilo aplikaci ustanovení na právní vztah nájmu bytu, k obnovení nájemního vztahu ke dni 1. 9. 2006 na dalších šest měsíců nedošlo.

Z uvedeného je zřejmé, že rozsudek odvolacího soudu není správný. Nejvyšší soud proto podle věty za středníkem napadený rozsudek zrušil, a věc podle věty první vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. prosince 2010

Doc. JUDr. Věra K o r e c k á, CSc., v. r.

předsedkyně senátu