Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1526/2010

7 Tdo 1526/2010-23

U S N E S E N Í

J. K.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 7. 2010, sp. zn. . Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu Brno-venkov p ř i k a z u j e , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 7. 2010, sp. zn. , bylo obviněnému J. K. podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku uloženo ochranné léčení psychiatrické ústavní formou. Stížnost obviněného J. K. proti tomuto usnesení byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. , podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta.

Proti tomuto usnesení podal obviněný J. K. (dále jen „obviněný“) prostřednictvím obhájce včas dovolání, z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. j) tr. ř., které má obsahové náležitosti dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř. Dovoláním se domáhá toho, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. , a aby tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný v dovolání namítl, že bylo soudem rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení. Poukázal na to, že soudy vycházely ze znaleckého posudku, který vypracovala MUDr. Zlata Pernicová, která byla také vyslechnuta u veřejného zasedání, při němž setrvala na závěrech svého znaleckého posudku. Znalecký posudek byl zpracován pro trestní řízení vedené Policií České republiky pod č. j. KRPB-31998-12/Tč-2009-060273-Ks, a to šest měsíců před tím, než soud rozhodoval o ochranném léčení. Obviněný namítl, že zákonná podmínka, že pobyt pachatele činu jinak trestného na svobodě je nebezpečný, musí být splněna v době rozhodování soudů o ochranném léčení. Dále musí být také zjištěn stupeň duševní poruchy pachatele činu jinak trestného, přičemž jen ojedinělé jednání nepříčetného pachatele nelze zpravidla považovat za postačující podklad pro závěr o nebezpečnosti jeho pobytu na svobodě. Obviněný dále namítl, že ani samotné doporučení lékařů o vhodnosti uložení ochranného léčení není dostatečným podkladem pro rozhodnutí soudu o této otázce. Obviněný se také ohradil proti zjištění soudu, že se neléčí u MUDr. V. S. a poukázal přitom na zprávu tohoto lékaře ze dne 26. 7. 2010, která prokazuje opak. V závěru dovolání namítl, že se soudy nevypořádaly se základními zásadami přiměřenosti při ukládání ochranného opatření ve smyslu nového č.

Nejvyšší soud neodmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž podal obviněný dovolání. Po přezkoumání shledal, že dovolání je důvodné. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265j tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení.

Podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku soud uloží ochranné léčení v případě uvedeném v § 40 odst. 2 a § 47 odst. 1, nebo jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. Podle § 99 odst. 4 věta prvá tr. zákoníku podle povahy nemoci a léčebných možností soud uloží ochranné léčení ústavní nebo ambulantní.

Podle § 36 tr. zákoníku trestními sankcemi jsou tresty a ochranná opatření. Podle § 37 odst. 1 tr. zákoníku trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákona. Podle § 37 odst. 2 tr. zákoníku pachateli nelze uložit kruté a nepřiměřené trestní sankce. Výkonem trestní sankce nesmí být ponížena lidská důstojnost. Ustanovení § 38 tr. zákoníku upravuje přiměřenost trestních sankcí. Podle odst. 1 tohoto ustanovení je nutno trestní sankce ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele. Podle § 38 odst. 2 tr. zákoníku tam, kde postačí uložení trestní sankce méně postihující pachatele, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Podle § 38 odst. 3 tr. zákoníku při ukládání trestních sankcí se přihlédne i k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem.

Nejvyšší soud přisvědčil námitce obviněného, že soudy obou stupňů se vůbec nezabývaly otázkou přiměřenosti trestní sankce podle § 38 tr. zákoníku. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. ani nevyplývá, že byl proveden důkaz znaleckým posudkem MUDr. Z. P. , není v něm ani usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství Brno-venkov ze dne 13. 4. 2010, sp. zn. ZT 17/2010, kterým bylo trestní stíhání obviněného J. K. zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost odpovědný. Tyto skutečnosti vyplývají pouze z návrhu státního zástupce na uložení ochranného léčení ze dne 11. 5. 2010, který byl podán u Okresního soudu Brno-venkov dne 19. 5. 2010. Pokud jde o zjištění stupně duševní poruchy obviněného, vycházel soud jen z výpovědi znalkyně MUDr. Zlaty Pernicové a dále lékařské zprávy MUDr. V. S. ze dne 26. 7. 2010. Nejvyšší soud obviněnému přisvědčil, že z této zprávy nevyplývá závěr o tom, že se obviněný neléčí, naopak z ní plyne, že obviněný dochází pravidelně na kontroly a že užívá pravidelně léky v tabletách.

Pokud jde o skutek, pro který byl obviněný stíhán, ten spočíval v rozesílání dopisů soudcům Městského a Krajského soudu v Brně, jimiž se dožadoval vulgární formou, aby byla znovu projednána věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , a pokud by se tak nestalo vyhrožoval vyhozením do vzduchu veškerých soudních budov v České republice a Pražského hradu. Pokud jde o řízení, které předcházelo řízení o uložení ochranného léčení, je evidentní, že soudy obou stupňů si neučinily zákonný podklad pro rozhodnutí o ochranném léčení a nezkoumaly ani podmínky přiměřenosti ochranného opatření. Rozhodnutím soudů obou stupňů lze vytknout i formální pochybení spočívající v tom, že ve výroku soudu prvního stupně o uložení ochranného léčení nebyl uveden také odst. 4 § 99 tr. zákoníku, o který se opírá forma ochranného léčení.

Podmínka pro uložení ústavního ochranném léčení podle § 72 odst. 1 tr. zák., že pobyt pachatele činu jinak trestného na svobodě je nebezpečný, musí být splněna v době rozhodování soudu o ochranném léčení. Nestačí, že byla splněna v době zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v tr. ř. (srov. rozh. č. rozh. tr.). Z trestního spisu Okresního soudu Brno-venkov vedeného pod sp. zn. , vyplývá, že Okresní soud Brno-venkov rozhodl usnesením ze dne 22. 7. 2010, sp. zn. , o uložení ochranného psychiatrického léčení ústavní formou, přičemž vycházel ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který byl vypracován dne 27. 1. 2010, a z něhož vyplynulo, že pobyt J. K. na svobodě by mohl být z psychiatrického hlediska nebezpečný. Z toho je zjevné, že Okresní soud Brno-venkov nehodnotil podmínku nebezpečnosti pobytu pachatele činu jinak trestného na svobodě v době, kdy rozhodoval o ochranném léčení.

Nejvyšší soud zjistil pochybení soudu prvního stupně také v tom, že při rozhodování o uložení ochranného léčení nezkoumal stupeň duševní poruchy pachatele činu jinak trestného, z trestního spisu dokonce ani nevyplývá, jakou duševní poruchou trpí obviněný J. K. Pro správné posouzení nebezpečnosti pobytu pachatele činu jinak trestného na svobodě není možno vyvozovat vždy jenom z jednání, které vykazuje v daném případě jinak znaky trestného činu, ale musí být zjišťován též stupeň duševní poruchy pachatele, z čehož lze dovodit pravděpodobnost možného opakování jednání jinak trestného. Jen ojedinělé jednání nepříčetného pachatele není v takových případech zpravidla možné považovat za postačující podklad pro právní závěr o nebezpečnosti jeho pobytu na svobodě (srov. rozh. č. rozh. tr.).

Nejvyšší soud z těchto důvodů shledal dovolání obviněného důvodným, a proto podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu Brno-venkov, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Při novém projednání a rozhodnutí věci soud prvního stupně znovu posoudí zákonné podmínky pro uložení ochranného léčení a jeho formy, přibere znalce k vypracování nového znaleckého posudku o aktuálním duševním stavu obviněného a poté zváží uložení ochranného léčení s přihlédnutím ke skutku, pro který byl obviněný stíhán, a současně vezme v úvahu zákonná kritéria přiměřenosti pro ukládání ochranných opatření zakotvená v § 38 tr. zákoníku.

Poučení : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. prosince 2010

Předseda senátu:JUDr. Jindřich Urbánek