Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
3162308720516FE2C1257A4E0065358C.html
HTML · 15.08 KB
No categories available
30 Cdo 4499/2009
U S N E S E N Í
V. H.,
D. K.
, zastoupenému JUDr. Ivou Duchoňovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Bělohorská 35, o určení vlastnického práva k nemovitostem,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 9 C 21/2007 , o dovolání
žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2009, č.j. 23 Co 112/2009 -189, takto:
I. Dovolaní žalobkyně
se odmítá.
II. Žalobkyně je
povinna
zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ivy Duchoňové, advokátky se sídlem v Praze 6, Bělohorská 35.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř. ):
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. listopadu 2008, č.j. 9 C 21/2007 -160, zamítl žalobu, aby bylo určeno, že
„vlastnicí jednotky č. 489/10 (byt) nacházející se v budově č. p. 849 postavené na pozemku par. č. 223 a spoluvlastnického podílu v rozsahu ideálních 740/21294 na společných částech domu č.p. 489 a pozemku parc. č. 223, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro katastrální území S., na LV č. 7092, 2069, je žalobkyně“
, a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 15. dubna 2009, č.j. 23 Co 112/2009 -189, rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 občanského soudního řádu (dále již „o.s.ř. “) ve věci samé potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, když vychází ze správného závěru o skutkovém stavu věci. Uzavřel, že kupní smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně, žalovaný byl na jejím podkladě zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník a dohodli-li se účastníci na změně termínu splatnosti formou návrhu a jeho akceptace, pak toto nebyl důvod, aby se smlouva stala neplatnou, potažmo aby od ní žalobkyně platně odstoupila.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. . Dovolatelka v něm opakuje své argumenty, které již uplatnila v odvolacím řízení. Uvádí, že „pokud součástí ujednání kupní smlouvy bylo v čl. VIII, odst. 1 ohledně jejího možného způsobu změny, že ji lze měnit pouze písemnými dodatky takto označovanými a podepsanými smluvními stranami, tak je nepochybné, že dopis žalovaného ve spojení s dopisem žalobkyně nemají formu doplnění či změny sjednané v kupní smlouvě“. Navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) zrušil jak rozhodnutí soudu prvního stupně, tak i rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání žalobkyně uvedl, že pokud žalobkyně odkazuje na čl. VIII., odst. 1 kupní smlouvy, má žalovaný za to, že podmínce písemnosti strany dostály, neboť tento článek výslovně nevyžaduje, aby eventuálně dodatek byl textem učiněným na jedné listin ě.
Dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Otázku, zda v posuzované věci došlo ohledně splatnosti kupní ceny ke změně předmětné převodní smlouvy, jejíž řešení bylo určující pro meritorní rozhodnutí odvolacího soudu, vyřešil odvolací soud v souladu s hmotným právem i s judikaturou. Dohoda o prodloužení lhůty splatnosti je změnou vedlejšího ujednání v kupní smlouvě a jako taková není smlouvou o převodu nemovitostí, která by vyžadovala formální náležitosti podle § 46 odst. 2 obč. zák. Po vkladu vlastnického práva podle smlouvy o převodu nemovitosti nelze obsah této smlouvy – pokud jde o podstatné náležitosti smlouvy – měnit, což neplatí v případě změny vedlejších ujednání [srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 200, sp. zn. 22 Cdo 871/2000 (in ASPI), nebo ze dne 26. července 2007, sp. zn. 33 Odo 720/2005 , in www.nsoud.cz).
Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. (§ 41 odst. 2 téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. , přihlédnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004 , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. , neboť žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátkou za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [viz. ustanovení § 5 písm. b) vyhlášky č. 484/2000 Sb. , snížená na polovinu podle § 14 odst. 1 vyhlášky a o dalších 50 % podle § 18 odst. 1 ] a náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 20% DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle § 137 odst. 3 a § 47 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. prosince 2010
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu