Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4499/2009

U S N E S E N Í

V. H.,

D. K.

, zastoupenému JUDr. Ivou Duchoňovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Bělohorská 35, o určení vlastnického práva k nemovitostem,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání

žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2009, č.j. -189, takto:

I. Dovolaní žalobkyně

se odmítá.

II. Žalobkyně je

povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ivy Duchoňové, advokátky se sídlem v Praze 6, Bělohorská 35.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. listopadu 2008, č.j. -160, zamítl žalobu, aby bylo určeno, že

„vlastnicí jednotky č. 489/10 (byt) nacházející se v budově č. p. 849 postavené na pozemku par. č. 223 a spoluvlastnického podílu v rozsahu ideálních 740/21294 na společných částech domu č.p. 489 a pozemku parc. č. 223, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro katastrální území S., na LV č. 7092, 2069, je žalobkyně“

, a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 15. dubna 2009, č.j. -189, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále již „ “) ve věci samé potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, když vychází ze správného závěru o skutkovém stavu věci. Uzavřel, že kupní smlouva byla mezi účastníky uzavřena platně, žalovaný byl na jejím podkladě zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník a dohodli-li se účastníci na změně termínu splatnosti formou návrhu a jeho akceptace, pak toto nebyl důvod, aby se smlouva stala neplatnou, potažmo aby od ní žalobkyně platně odstoupila.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení a dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení . Dovolatelka v něm opakuje své argumenty, které již uplatnila v odvolacím řízení. Uvádí, že „pokud součástí ujednání kupní smlouvy bylo v čl. VIII, odst. 1 ohledně jejího možného způsobu změny, že ji lze měnit pouze písemnými dodatky takto označovanými a podepsanými smluvními stranami, tak je nepochybné, že dopis žalovaného ve spojení s dopisem žalobkyně nemají formu doplnění či změny sjednané v kupní smlouvě“. Navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) zrušil jak rozhodnutí soudu prvního stupně, tak i rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření k dovolání žalobkyně uvedl, že pokud žalobkyně odkazuje na čl. VIII., odst. 1 kupní smlouvy, má žalovaný za to, že podmínce písemnosti strany dostály, neboť tento článek výslovně nevyžaduje, aby eventuálně dodatek byl textem učiněným na jedné ě.

Dovolací soud poté, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku, zda v posuzované věci došlo ohledně splatnosti kupní ceny ke změně předmětné převodní smlouvy, jejíž řešení bylo určující pro meritorní rozhodnutí odvolacího soudu, vyřešil odvolací soud v souladu s hmotným právem i s judikaturou. Dohoda o prodloužení lhůty splatnosti je změnou vedlejšího ujednání v kupní smlouvě a jako taková není smlouvou o převodu nemovitostí, která by vyžadovala formální náležitosti podle obč. zák. Po vkladu vlastnického práva podle smlouvy o převodu nemovitosti nelze obsah této smlouvy – pokud jde o podstatné náležitosti smlouvy – měnit, což neplatí v případě změny vedlejších ujednání [srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 200, sp. zn. (in ASPI), nebo ze dne 26. července 2007, sp. zn. , in www.nsoud.cz).

Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první ve spojení s a , neboť žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátkou za jeden úkon právní pomoci (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [viz. ustanovení , snížená na polovinu podle vyhlášky a o dalších 50 % podle ] a náhrady hotových výdajů podle ust. v částce 300,- Kč, vše navýšeno o 20% DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. prosince 2010

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.

předseda senátu