Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 400/2010

4 Nd 400/2010

U S N E S E N Í

P. C.

, zast. PhDr. M. J. , proti žalovaným

1) Ing. J. H.

,

zastoupené JUDr. Miroslavem Maškem, advokátem se sídlem 110 00 Praha 1, Spálená 10,

2) Ing. Ľ. Š.

, o určení vlastnictví a vyklizení nemovitosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle ustanovení ,

t a k t o :

Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn.

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí

Obvodnímu soudu pro Prahu 1

.

O d ů v o d n ě n í :

Podáním Městského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2010 (doručeno dne 29. 10. 2010) byla výše uvedená věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalobce na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Jedná se v pořadí již o pátý návrh žalobce na delegaci věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Předešlým návrhům, vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. ,

, a nebylo vyhověno. Příslušný (pátý) návrh na delegaci žalobce odůvodnil tím, že se vyskytly nové skutečnosti, které mu brání v účasti u soudního jednání v Brně, a to:

- že je od 12. 5. starobním důchodcem, z toho důvodu se zhoršila jeho finanční situace a dojíždění k Městskému soudu v Brně je pro něj nemožné,

- celodenně pečuje o svou starou a nemocnou matku,

- zákon mu zaručuje právo osobní účasti na soudním jednání.

Dále žalobce zdůraznil, že na straně žalovaných nejsou žádné překážky, které by jim bránily v účasti u soudního jednání v Praze a v tomto směru odkázal na svá předchozí podání. Závěrem svého návrhu žalobce podotkl, že skutečnosti, že Ústavní soud odmítl jeho ústavní stížnost v dané věci a Nejvyšší soud jeho předchozím návrhům na delegaci nevyhověl, jsou jen dalším důkazem toho, že celá kauza je ze zákulisí řízena brněnskou expoziturou BIS.

Žalovaná č. 1) ve svém vyjádření k návrhu žalobce uvedla, že chování a jednání žalobce, který opakovaně podává identické návrhy na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1, a to za stavu, kdy záležitost byla v minulosti jednoznačně a opakovaně judikována Nejvyšším soudem České republiky i Ústavním soudem České republiky, zjevně představuje účelové zneužití práva hraničící již s pohrdáním soudem. Žalovaný neustále prostřednictvím všech možných i nemožných opravných prostředků, námitek a návrhů soudní řízení záměrně prodlužuje a následně se domáhá vůči státu náhrady tvrzené újmy v souvislosti s jeho nepřiměřenou délkou. Žalovaná č. 1) dále připomněla, že poslední soudní jednání ve věci proběhlo před více než 5 lety (dne 21. 9. 2005) a od té doby se řeší toliko obstrukce žalobce a každé další písemné podání představuje další náklady právního zastoupení na straně žalované. Pro úplnost žalovaná č. 1) dodala, že žalobce se domáhá přenesení věci k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, avšak u tohoto soudu není snad již ani jeden soudce, vůči kterému by žalobce minimálně jednou nevznesl námitku podjatosti. Závěrem svého vyjádření žalovaná č. 1) sdělila, že s návrhem žalobce na delegaci věci ke kterémukoli soudu zásadně nesouhlasí, neboť důvody uváděné žalobcem považuje za zcela irelevantní a účelové.

Žalovaný č. 2) rovněž s návrhem žalobce na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nesouhlasil.

Podle ustanovení věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení věty druhé účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Brně) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobce na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalobce svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 odůvodňuje zejména tím, že je od 12. 5. 2010 starobním důchodcem a celodenně pečuje o svou nemocnou matku, což mu neumožňuje cestovat k jednání u Městského soudu v Brně.

Nejvyšší soud České republiky však ve svých předešlých rozhodnutích o návrzích žalobce na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 v předmětné věci zdůraznil, že tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

Nejvyšší soud České republiky pro úplnost znovu podotýká, že okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že oba žalovaní vyjádřili zásadní nesouhlas s návrhem žalobce, proto by delegací věci mohl být navozen stav pro ně nepříznivý.

Nejvyšší soud České republiky rovněž již ve svém předchozím usnesení v dané věci ze dne 26. 2. 2010, sp. zn. , upozornil na to, že institut delegace věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je institutem zcela výjimečným a k takové delegaci by mělo docházet především v případech, kdy by zjevně přispěla k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. V případě projednávané věci je však třeba opakované návrhy žalobce na delegaci jinému soudu považovat za zcela účelové, vedoucí k záměrnému prodlužování soudního řízení. Poslední návrh žalobce na delegaci věci Obvodnímu soud pro Prahu 1 je zcela identický s návrhem, který učinil podáním ze dne 20. 8. 2009, žalobce pouze změnil datum, adresu soudu a adresu svého bydliště.

Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podle ustanovení

Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal.

Poučení : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2010

JUDr. Jiří Pácal předseda senátu