Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2507/2009

32 Cdo 2507/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně  JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně I. S., zastoupené  Mgr. Michaelou Bartošovou, advokátkou, se sídlem v Kolíně III, Legerova 148, PSČ 280 02, proti žalovanému F. V., zastoupenému JUDr. Karlem Zuskou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Palác Anděl, Radlická 1c, PSČ 155 00, o zaplacení částky 270.169,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o  dovolání  žalovaného  proti  rozsudku  Vrchního  soudu  v  Praze ze dne 27. ledna 2009, č. j. -177, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

 zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. února 2008, č. j. -142, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni  částku 270.169,- Kč a náhradu nákladů řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolatel namítá, že je dán dovolací důvod podle ustanovení (dále jen „ “), tj., že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel setrvává na tvrzení, že námitka promlčení byla vznesena důvodně, neboť podanou žalobou nedošlo k „přerušení“ promlčecí doby, když k zaplacení žalované částky byl „vyzván“ jako dlužník. Není však dlužníkem, ale zákonným ručitelem. Tím, že nedošlo k podání žaloby proti hlavnímu dlužníkovi, došlo k promlčení hlavního závazkového vztahu a dovolatel jakožto ručitel má právo uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění je oprávněn dlužník. Namítá, že ve věci není pasivně věcně legitimován, protože v době podání žaloby byla již dlužnicí společnost IDOLS, a. s. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje dovolání odmítnout jako zjevně bezdůvodné, případně zamítnout.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že dovolatelem zpochybněný závěr odvolacího soudu o pasivní věcné legitimaci žalovaného vychází z konkrétních zjištění a okolností dané věci a je významný jen pro projednávanou věc, nikoliv z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu). Odvolací soud se touto otázkou řádně zabýval a vypořádal se s ní a jeho závěr Nejvyšší soud neshledává ani rozporný s hmotným právem [ustanoveními , a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a ]. Dovolatel patrně přehlédl, že podle zjištění soudů nižších stupňů byl dlužník před podáním žaloby (přípisem z 1. března 2002) vyzván k plnění, ale dluh neuhradil. Povinnost domáhat se plnění po dlužníkovi v soudním řízení před uplatněním práva na plnění vůči ručiteli z ustanovení až obch. zák. nevyplývá.

Dovolatelem zpochybněný právní závěr, který odvolací soud učinil při posouzení (ne)důvodnosti námitky promlčení, rovněž žádnou otázku zásadního právního významu neotvírá. Závěr odvolacího soudu není rozporný s hmotným právem (ustanoveními § 397, § 402 a § 310 obch. zák.).

Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Ty sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle ustanovení bodu 5., , , a , z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , a celkem činí 10.300,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 23. listopadu 2010JUDr. Hana G a j d z i o k o v á předsedkyně senátu