Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1549/2009

32 Cdo 1549/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně MAX-TELEKOM, v. o. s., se sídlem v Benešově u Prahy, Křižíkova 1427,                PSČ 256 01, identifikační číslo osoby 46 35 49 21, zastoupené JUDr. Josefem Podhorským, advokátem, se sídlem v Benešově, Masarykovo nám. 102, PSČ 256 01, proti žalované Sloane Park Property Trust, a. s.,  se sídlem v Praze 5, Stodůlkách, Sluneční náměstí 2588/14, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25 03 64 59, zastoupené Mgr. Karlem Tománkem, advokátem, se sídlem v Čerčanech, Sokolská 505, PSČ 257 22, o zaplacení částky            842.961,- Kč s  příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze                                              pod sp. zn. , o dovolání žalované proti  rozsudku Vrchního soudu v Praze          ze dne 18. listopadu 2008, č. j. -186, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli 6. března 2001 smlouvu o dílo č. 4/01, jejíž součástí byly přílohy č. 1, 2 a 3 (dále jen „smlouva“) podle ustanovení § 536 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), v níž se žalobkyně zavázala k dodávce stavebních prací - „přípoloži 16 ks HDPE ochranných trubek o průměru 50 mm v úseku Rozvadov-Benešovice“. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná částka nebyla zaplacena. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že smlouvou, protokoly o předání a převzetí díla, a dalšími provedenými důkazy byl prokázán vznik práva žalobkyně na zaplacení celé dohodnuté ceny díla po předání a převzetí díla žalovanou. Nepřisvědčil žalované, že zhotovitelce právo na zaplacení doplatku ceny díla nevzniklo s ohledem na obsah předávacího protokolu z 11. července 2001, v němž se uvádí, že „strany se dohodly na vyjmutí dodávky a montáže signálního vodiče z tohoto díla. Věc bude řešena jako nový obchodní případ.“ Dovodil, že ujednání je neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost podle ustanovení (dále jen „obč. zák.“), kterou nelze odstranit ani výkladem slovního vyjádření vůle účastníků.

            Vrchní soud v Praze k odvolání žalované dovoláním napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Odvolací soud považoval skutková zjištění soudu prvního stupně i jeho právní závěry za správné. Zdůraznil, že splatnost ceny díla podle příslušných ujednání smlouvy a ustanovení § 548 a § 554 obch. zák. nastala. Dílo bylo provedeno v celém sjednaném rozsahu (zhotovitelka provedla i dodávku a montáž signálního vodiče), takto je žalovaná i převzala a není důležité, zda signální vodič užívala. Ve smlouvě byla dohodnuta pevná cena díla, nepřichází tedy v úvahu „realizace nějakého odpočtu“. Ujednání v článku XII bodu 9 smlouvy (o tom, že veškeré změny a doplňky smlouvy mohou být provedeny pouze písemně, formou smluvního dodatku) vylučuje, aby tvrzené dohody o omezení rozsahu díla mohlo být dosaženo při pořizování protokolu o předání a převzetí díla. Navíc za žalovanou při převzetí díla nejednaly osoby, o nichž smlouva předpokládala oprávnění k jejím změnám, proto k ujednání, kterým podle tvrzení žalované měl být změněn rozsah díla v protokolu o předání a převzetí díla z 11. července 2001, nelze již z tohoto důvodu přihlédnout. K námitce žalované ohledně uplatňované slevy z ceny díla uvedl, že tento nárok nebyl v řízení prokázán, žalovaná rozhodné skutečnosti ani netvrdila.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále též jen                  „ “) a co do důvodů na ustanovení a b)

Dovolatelka namítá, že ve věci není dána pravomoc soudů pro projednání a rozhodnutí ve sporu podle ustanovení , když ta náležela Českému telekomunikačnímu úřadu podle , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

Odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil právní úkon, kterým byl z předmětu díla uvedeným ve smlouvě vyloučen signální vodič. Ujednání ve smlouvě o formě jejího dodatku a určení osob oprávněných dodatek uzavřít nemůže vést k situaci, kdy bude vyloučena aplikace zákonných ustanovení o změně obsahu závazku. Setrvává na tvrzení,           že za žalovanou jednala osoba k tomuto úkonu oprávněná. Podle názoru dovolatelky je ujednání ohledně vyloučení signálního vodiče z předmětu díla obsažené v předávacím protokole zcela jasné a srozumitelné, když strany neměly pochyb o tom, o který signální vodič jde.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II části první přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že závěry odvolacího soudu o provedení a předání díla v rozsahu dohodnutém ve smlouvě a neplatnosti ujednání o omezení tohoto rozsahu v protokolu o předání a převzetí díla z 11. července 2001 s ohledem na ujednání v článku XII bodu 9 smlouvy, žádnou otázku zásadního právního významu neotvírají. Výklad ujednání článku XII bodu 9 a ujednání v protokolu o předání a převzetí prací, jak jej provedl odvolací soud, přitom Nejvyšší soud neshledává ani rozporným s hmotným právem (ustanovením § 272 odst. 2 obch. zák.), když plně respektuje zásady výkladu právních úkonů určené ustanoveními § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 obch. zák. a formulované např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. .

Argumenty snášenými na podporu závěru, že bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, je z obsahového hlediska uplatňována zmatečnostní vada řízení ve smyslu ustanovení , k jejímuž prověření slouží žaloba pro zmatečnost. O dovolací důvod způsobilý založit přípustnost dovolání podle nejde (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jelikož dovolání žalované není přípustné ani podle ustanovení     , Nejvyšší soud je podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

                                          V Brně dne 30. listopadu 2010

         JUDr. Hana Gajdzioková

                                                                                          předsedkyně senátu