Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
EC43C8BCC1E81536C1257A4E006975D9.html
HTML · 10.77 KB
No categories available
28 Cdo 4611/2010
U S N E S E N Í
Městské části Praha 11,
J. V.
,
o zaplacení 39.737,- Kč s příslušenstvím,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 27 C 9/2009 , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. května 2010, č. j. 54 Co 82/2010 -55, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. února 2009, č. j. 27 C 9/2009 -25, v napadené části o lhůtě k plnění uložené povinnosti; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.
Dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek v části, jímž soud prvního stupně rozhodl o lhůtě k plnění uložené povinnosti, není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) , b) a c) o. s. ř. o. s. ř. přípustnost dovolání nevyplývá, jelikož usnesení o lhůtě k plnění uložené povinnosti není rozhodnutím ve věci samé. Přípustnost dovolání nelze vyvodit ani z ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadené usnesení nelze podřadit žádnému z případů v nich vypočtených (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2010, sp. zn. 22 Cdo 450/2009 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2003, sp. zn. 28 Cdo 567/2003 , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, pod č. C 1928).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. ).
Jeví se vhodným ještě uvést, že žalovaná v projednávané věci není zastoupena advokátem ani netvrdí, že by měla právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení (srov. § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 část věty před středníkem a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalované právo, nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2010
JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r. předseda senátu