Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 903/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 14. října 2008, č. j. -119, kterým Krajský soud v Praze potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Kolíně, jímž byla žalovanému uložena platební povinnost ve výši 331.585,- Kč, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „“ (srovnej čl. II bod 12. ), a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Žalovaný prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnil správnost právního závěru odvolacího soudu, že mimosoudní dohoda účastníků ze dne 29. 9. 1997 není částečně v bodě 8. neplatná pro rozpor se zákonem ve smyslu a obč. zák., k němuž dospěl na základě zjištění, že účastníci se v uvedené mimosoudní dohodě dohodli na zrušení jejich společného nájmu družstevního bytu s tím, že výlučným nájemcem předmětného bytu a členem družstva se stane žalovaný, a dohodli se na vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů tak, že žalovaný, převede-li členská práva a povinnosti v družstvu na jinou osobu než děti účastníků, zaplatí žalobkyni jednu polovinu z rozdílu mezi takto získanou částkou a 2x 73.415,- Kč.

Vzhledem k tomu, že řešení otázky platnosti mimosoudní dohody účastníků z pohledu § 39 obč. zák. se odvíjí od posouzení jedinečných skutkových okolností konkrétního případu, postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe, a tudíž není způsobilé založit zásadní právní význam napadeného rozsudku (právní závěr o platnosti uvedeného právního úkonu má význam právě a jen pro projednávanou věc). Navíc spojuje-li žalovaný částečnou neplatnost mimosoudní dohody v bodě 8. s ujednáním účastníků, že byt převede až poté, co se žalobkyně (v době, kdy již nebude v žádném vztahu k družstevnímu bytu a družstvu) k jeho záměru vyjádří a co se dohodnou o případném dalším nájemci, přehlíží, že odvolací soud posoudil toto ujednání jako fakticky právně neúčinné a že právo žalobkyně na plnění dovodil z ujednání účastníků o jejich vypořádání, které bylo vázáno na převod členských práv a povinností žalovaným na jinou osobu.

S přihlédnutím k nezpochybněnému závěru, že mimosoudní dohoda je platným právním úkonem, bylo již nadbytečné zvažovat, zda pro řešení otázky oddělitelnosti části právního úkonu (bodu 8. dohody) od ostatního jeho obsahu (§ 41 obč. zák.) má napadené rozhodnutí zásadní právní význam.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , 151 odst. 1 a za stavu, kdy žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 15. prosince 2010

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.

předsedkyně senátu