Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1A0EE4A313166B48C1257A4E00651E6E.html
HTML · 14.14 KB
No categories available
33 Cdo 4191/2009
U S N E S E N Í
K. Š.,
M. P.,
zastoupenému Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem se sídlem Šumperk, Starobranská 4, o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím oproti vydání věci, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 5 C 103/2008 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 26. května 2009, č. j. 12 Co 36/2009 -298, takto:
I. Dovolání
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 18. listopadu 2008, č. j. 5 C 103/2008 -282, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 60.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 26 % p. a. z částky 60.000,- Kč za období od 1. 7. 1998 do zaplacení, oproti povinnosti žalobkyně vydat žalovanému ve stejné lhůtě osobní automobil - kombi tovární značky SUBARU 1,8 DL 4WD, typ JF1AN50LO, SPZ JE 89-93; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 26. května 2009, č. j. 12 Co 36/2009 -298, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (ve správném znění jeho výroku o nákladech řízení státu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalovaného směřující proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř. “), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
Námitky žalovaného, že odůvodnění napadeného rozhodnutí postrádá podstatné náležitosti ve smyslu § 157 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. (neobsahuje úvahy, kterými se odvolací soud řídil při hodnocení provedených důkazů, ani důvody, pro které neprovedl navržený důkaz výslechem svědka Šmíra), že odvolací soud neprovedl výslech svědka Šmíra a nevypořádal se s odvolacími námitkami směřujícími proti hodnocení důkazů soudem prvního stupně, vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný však pomíjí, že k okolnostem uplatněným v rámci tohoto dovolacího důvodu, tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže být při posouzení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. přihlédnuto, až na případ (a o ten zde nejde), kdy samotná vada řízení splňuje podmínku zásadního právního významu, tedy kdy jde o tzv. spor o právo ve smyslu sporného výkladu či aplikace procesních předpisů.
Bez významu z hlediska posouzení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. jsou rovněž výhrady žalovaného k nedostatečně a nekvalitně zjištěnému skutkovému stavu věci (ohledně výše kupní ceny, způsobu užívání automobilu žalobkyní a technického stavu automobilu se zřetelem k možnosti jej vydat), případně k vadnému hodnocení provedených důkazů (konkrétně znaleckých posudků Ing. R. a Ing. N., výpovědí svědků D. a B. a dopisu žalobkyně ze dne 16. 6. 1998), neboť jsou podřaditelné jedině dovolacímu důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jehož uplatnění je v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. vyloučeno.
S odkazem na dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. žalovaný odvolacímu soudu vytkl nesprávnost aplikace § 597 odst. 2 obč. zák. Konkrétně namítá, že žalobkyni by podle uvedeného ustanovení vzniklo právo od kupní smlouvy odstoupit, jestliže by zatopení automobilu zhoršilo jeho technický stav natolik, že by neodpovídal stáří automobilu a najetým kilometrům, a že takové skutkové zjištění soudy neučinily. Zpochybňovaný právní závěr odvolacího soudu však vychází právě ze zjištění, že ačkoli žalovaný žalobkyni neinformoval o tom, že automobil byl zatopen, v kupní smlouvě ji ujistil, že technický stav automobilu odpovídá jeho stáří a najetým kilometrům, přičemž toto ujištění se ukázalo nepravdivým; automobil v době prodeje neměl v důsledku zatopení vlastnost žalovaným uváděnou, a to že jeho technický stav odpovídá najetým kilometrům a stáří. Právní otázka žalovaným nastolená, že zamlčení skutečnosti (že vozidlo bylo zatopeno) není ve smyslu § 597 odst. 2 obč. zák. totéž co nepravdivé ujištění, nemá zásadní právní význam, neboť nejde o otázku, kterou dovolací soud dosud nevyřešil a odvolací soud ji posoudil v souladu s ustálenou judikaturou (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2007, sp. zn. 26 Odo 1503/2005 ). K otázce aplikace § 597 odst. 2 obč. zák. se navíc vyjádřil dovolací soud již v rozsudku ze dne 29. 7. 2008, sp. zn. 33 Odo 770/2006 , kterým byly zrušeny předchozí rozsudky soudů obou stupňů vydané v této věci, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s právním názorem vysloveným ve zrušovacím rozhodnutí dovolacího soudu.
V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (§ 241a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Námitku, že automobil není v takovém technickém stavu, aby jej bylo dobře možné vydat s ohledem na synallagmatičnost vzájemných plnění, vznesl žalovaný až v dovolacím řízení, a proto se jí dovolací soud nemohl zabývat.
Vzhledem k řečenému dovolací soud dovolání žalovaného odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za stavu, kdy žalobkyni v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 14. prosince 2010
JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.
předsedkyně senátu