Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1405/2010

U S N E S E N Í

D. L.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. L. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. , byl obviněný D. L. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle § 171 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na devět měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dohledem, a podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel na tři roky.Jako trestný čin posoudil Okresní soud v Hradci Králové skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 23. 11. 2009 řídil osobní motorové vozidlo zn. Peugeot 205 z H. v Č. , okr. Ch. , do N. B. , okr. H. K. , kolem 23.10 hodin byl v N. B. kontrolován hlídkou Policie České republiky a vozidlo řídil přesto, že u něho byl vykonáván trest zákazu řízení motorových vozidel uložený pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. . Podle dalších zjištění Okresního soudu v Hradci Králové uvedených ve výroku o vině obviněný řídil po požití alkoholických nápojů s tím, že v jeho krvi bylo 0,89 promile alkoholu.Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2010, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuto.Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že skutek byl nesprávně posouzen jako trestný čin, neboť nejednal s úmyslem mařit výkon soudního rozhodnutí, ale v rozrušení a afektu. Další námitky uplatnil proti výroku o trestu, který označil za nepřiměřeně přísný. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.Ze skutkových zjištění, která jsou podrobně rozvedena v odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové, je patrno, že obviněný se činu dopustil poté, co se pohádal s družkou, a že se k činu rozhodl proto, že se chtěl setkat se synem. Tato zjištění sice vysvětlují pohnutku posuzovaného činu, ale rozhodně nejsou důvodem k jakýmkoli pochybnostem o tom, že obviněný jednal s vědomím, že mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řídit motorová vozidla. Namítaný stav, v němž se obviněný v době činu nacházel a který sám označil za „afekt“, v žádném případě neměl takovou povahu, aby se dalo uvažovat o duševní poruše a o tom, že by byla jakkoli dotčena schopnost obviněného rozpoznat nebezpečnost svého jednání nebo schopnost ovládat své jednání. Nelze pominout ani to, že obviněný podnikl poměrně dlouhou cestu a že v jejím průběhu evidentně odeznělo rozčilení vyvolané předchozí hádkou. Tomu plně odpovídá zjištění, že v době, kdy byl kontrolován policejní hlídkou, se obviněný projevoval naprosto normálně až na to, že z jeho dechu byl cítit alkohol.V námitkách, které jsou obsahem dovolání, neměl Nejvyšší soud žádný podklad k tomu, aby do výroku o vině jakkoli zasahoval. Rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.Námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu nejsou dovolacím důvodem. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o trestu z hmotně právních pozic napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a očividně to ani nepřicházelo v úvahu. Pokud byl uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, jak se stalo v posuzované věci, nelze cestou dovolání namítat nepřiměřenost trestu, a to ani s odkazem na dovolací důvod podle tr. ř. (k tomu viz č. rozh. tr.). Opačný názor by byl v rozporu s povahou dovolání jako mimořádného opravného prostředku a činil by z dovolání v podstatě jen další odvolání. Otázka přiměřenosti trestu je sice záležitostí týkající se aplikace hmotného práva, zejména ustanovení tr. zák. o účelu trestu a ustanovení tr. zák. o hlediscích rozhodných pro stanovení druhu trestu a jeho výměry, avšak přesto není možné tuto otázku podřazovat pod ustanovení tr. ř., a to ani pokud jde o tu jeho variantu, podle které dovolacím důvodem je „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ (míněno jiné, než je právní posouzení skutku). Vyplývá to ze vzájemného poměru dovolacího důvodu podle tr. ř. a dovolacího důvodu podle tr. ř. Oba dovolací důvody mají hmotně právní povahu, přičemž dovolací důvod podle tr. ř. je o b e c n ý m hmotně právním dovolacím důvodem a dovolací důvod podle tr. ř. je z v l á š t n í m hmotně právním dovolacím důvodem stanoveným jen ve vztahu k výroku o uložení trestu. Z toho logicky vyplývá, že samotný výrok o uložení trestu může být napadán pouze s použitím dovolacího důvodu podle tr. ř., jímž ovšem není nepřiměřenost trestu. Připustit námitky ohledně přiměřenosti trestu jako dovolací důvod podle tr. ř. by znamenalo popření smyslu ustanovení tr. ř., které by se stalo nefunkčním, bylo by bezpředmětné a nemělo by žádný smysl, neboť uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy bylo „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle tr. ř.Pro úplnost je třeba dodat, že námitky ohledně přiměřenosti trestu nejsou ani dovolacím důvodem podle tr. ř. V posuzované věci byl tento dovolací důvod uplatnitelný ve variantě spočívající v tom, že „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“. Dovolací důvod podle tr. ř. tu je spojen s jiným dovolacím důvodem, na který je vázán. Z toho vyplývá, že pokud uplatněné námitky nejsou oním jiným dovolacím důvodem, v této věci dovolacím důvodem podle tr. ř., pak nejsou dovolacím důvodem ani podle tr. ř.Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. listopadu 2010

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec