Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3251/2009

U S N E S E N Í

a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužníka

P. M.

, zastoupeného Mgr. Marcelem Labounkem, advokátem, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská 774, PSČ 756 61, o návrhu věřitelů

a/ UniCredit Bank Czech Republic, a. s.

, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 858/20, PSČ 111 21 identifikační číslo osoby 64948242 a

b/ Komerční banky, a. s.

, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45317054, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. března 2009, č. j. - 134, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 14. února 2008, č. j. -44, prohlásil Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) k návrhu věřitelů a/ UniCredit Bank Czech Republic, a. s. a b/ Komerční banky, a. s. konkurs na majetek dlužníka P. M. (bod I. výroku) a správcem jeho konkursní podstaty ustavil JUDr. Evu Kučerovou (bod II. výroku).

Konkursní soud dospěl k závěru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, když má více věřitelů, jimž není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. V době rozhodnutí vycházel konkursní soud z toho, že dlužník má bydliště v Praze 4.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu.

Odvolací soud poukázal na to, že zjištění týkající se dlužníkova úpadku a z toho plynoucí závěr konkursního soudu, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti, dlužník odvoláním nezpochybnil.

Neshledal rovněž důvodnou dlužníkovu námitku, že v době rozhodování konkursního soudu měl trvalé bydliště v Rožnově pod Radhoštěm. K tomu - cituje ustanovení , , a , (dále též jen „ “) - uzavřel, že v době zahájení konkursního řízení (14. září 2007) měl dlužník evidován trvalý pobyt (podle výpisu z centrální evidence obyvatel ze dne 18. září 2007 /č.l. 7/ a ze dne 16. září 2008 /č.l. 111/) v Praze 4. Jeho obecným soudem byl proto Obvodní soud pro Prahu 4, jenž patří do obvodu Městského soudu v Praze.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , namítaje, že řízení před odvolacím soudem je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy že jsou dány dovolací důvody uvedené v ) a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Konkrétně dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že napadené rozhodnutí založil na „evidenci“ trvalého pobytu dlužníka (dle výše označených výpisů) a nezabýval se otázkou dlužníkova „bydliště“ coby pojmu odlišného od pojmu „trvalé bydliště“; potud se dovolává obsahu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. června 2005, sp. zn. (toto rozhodnutí je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V době zahájení konkursního řízení (k 14. září 2007) přitom dlužník neměl bydliště ve výše uvedeném smyslu v Praze, nýbrž v Rožnově pod Radhoštěm. Odvolací soud tedy nesprávně aplikoval ustanovení a napadené rozhodnutí je proto zmatečné.

, o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007).

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu v této věci může být přípustné jen podle ustanovení , odst. 2 , ve spojení s ustanovením , tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolatel pak Nejvyššímu soudu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O rozpor s hmotným právem při výkladu procesních ustanovení zjevně nejde. Otázka místní příslušnosti konkursního soudu k vydání usnesení o prohlášení konkursu na majetek dlužníka by pak (při dodržení požadavku uplatnění námitky místní nepříslušnosti dovolatelem při prvním úkonu, který mu v konkursním řízení příslušel) mohla být (v intencích , , a ) významná pro rozhodnutí soudu v dané věci, jen kdyby dovolatel skutečnosti rozhodné pro její posouzení uplatnil nejpozději v odvolacím řízení.

Tvrzení, že v době zahájení konkursního řízení (k 14. září 2007) dlužník neměl bydliště v Praze, nýbrž v Rožnově pod Radhoštěm, však poprvé zaznělo až v dovolání.

Do té doby dovolatel na podporu závěru, že konkurs na jeho majetek neměl prohlašovat (jako místně příslušný) soud v Praze, uplatnil pouze výhradu, že „k 12. únoru 2008 byla registrována jeho změna trvalého bydliště“ (srov. odvolání, č. l. 108) a že „v okamžiku rozhodnutí napadeným usnesením dne 14. února 2008 neměl již trvalý pobyt na adrese, jež uvedena v napadeném usnesení“ (nýbrž v Rožnově pod Radhoštěm) - srov. doplnění odvolání č. l. 128. Pro dovolání je přitom v dotčeném ohledu příznačné, že odvolací soud je v něm kritizován za odkazy na registrační údaje o dlužníkově bydlišti, jichž se slovními obraty užitými v odvolání a jeho doplnění („registrována změna trvalého bydliště“ /č. l. 108/ a „trvalý pobyt“ /č. l. 128/) dovolával sám dlužník.

Z pohledu zásady, že pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení (srov. větu druhou ), je ovšem okolnost, kde měl dlužník bydliště 14. února 2008 (kdy konkursní soud o konkursu „rozhodl“), respektive 12. února 2008 (ke kterémuž datu měla být registrována jeho změna trvalého bydliště) pro věc bez významu.

Přihlédnout k námitce, že v Rožnově pod Radhoštěm měl dlužník bydliště také (již) v době zahájení konkursního řízení (14. září 2007), uplatněné poprvé až v dovolání, nedovoluje Nejvyššímu soudu ustanovení

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle a jako nepřípustné.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. listopadu 2010

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu