Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4029/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PROTHERM spol. s r. o., se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 74, IČ 14500671, zastoupené JUDr.Vladimírem Folprechtem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Jeremiášova 18, proti žalovaným 1) Ing. B. Č. a 2) Ing. J. Č.,o zaplacení 181 028,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. ledna 2010, č. j. -594, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích (poté, co Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 22. září 2009, č. j. -583, zrušil jeho předchozí rozsudek ze dne 31. ledna 2008, č. j. -560, v měnícím výroku ve věci samé a ve všech výrocích o nákladech řízení a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení) potvrdil (v pořadí druhý ve věci) rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. července 2007, č. j. -493, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. srpna 2007, č. j. -521, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 181 028,40 Kč s příslušenstvím a ve všech výrocích o nákladech řízení (první odstavec výroku) a dále rozhodl o nákladech dovolacího a odvolacího řízení (druhý odstavec výroku), není přípustné podle (dále též jen „“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl oběma rozsudky – v pořadí ve věci prvním rozsudkem ze dne 13. ledna 2006, č. j. -227, který odvolací soud usnesením ze dne 26. října 2006, č. j. -282, zrušil a věc mu vrátil se závazným právním názorem k dalšímu řízení, a v pořadí ve věci druhým rozsudkem ze dne 25. července 2007, č. j. -493, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. srpna 2007, č. j. -521 – v rozsahu částky 181 028,40 Kč s příslušenstvím stejně – žalobu zamítl). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovoláním napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu však nemá ani při formálním splnění požadavků uvedených v ve věci samé zásadní právní význam, je-li dovoláním formulována právní otázka či zpochybňováno řešení takové právní otázky, která neměla pro rozhodnutí o věci určující význam (jde o právní otázku, na níž nebyl rozsudek odvolacího soudu založen). A právě tato situace nastala v posuzované věci, dovolávala-li se dovolatelka aplikace ustanovení a obchodního zákoníku a spatřovala-li zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v otázce případného jejího nároku na zaplacení žalované částky z důvodu následné nemožnosti plnění, která dle jejího názoru nastala v důsledku dokončení díla žalovanými za pomoci třetích osob, neboť tuto otázku odvolací soud – jak se podává z odůvodnění napadeného rozsudku – neřešil a na jejím řešení tudíž své rozhodnutí nezaložil.

Lze tak uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. prosince 2010 JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu