Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3676/2009

U S N E S E N Í

M. P.

, zastoupené JUDr. Josefem Doubkem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, Tylova 242, za účasti manžela povinné M P, a za účasti vydražitele Ing. O L, CSc., zastoupeného JUDr. Marií Starečkovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Pernerova 1490, pro 64.959,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 21. 5. 2009, č. j. -205, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Povinná

je povinna

zaplatit vydražiteli Ing. O. L. CSc. na nákladech dovolacího řízení částku

2.600,- Kč

k rukám JUDr. Marie Starečkové do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Ve vztahu mezi ostatními účastníky řízení

nemá

žádný z nich

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pelhřimově usnesením ze dne 18. 12. 2008, č. j. -152, rozhodl, že v dražbě konané u tohoto soudu dne 18. 12. 2008, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. 667/10 nacházející se v budově č. p. 667, stojící na pozemku st. p. č. 844, s podílem 627/8262 na společných částech pozemku st. p. č. 844 a budovy č. p. 667 stojící na pozemku st. p. č. 844, zapsané v katastru nemovitostí v Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště v Pelhřimově na listu vlastnictví č. 2101 a č. 2380 pro obec a katastrální území Pacov, ve společném jmění povinné a jejího manžela M. P., se všemi součástmi a příslušenstvím, se příklep uděluje vydražiteli Ing. O. L., CSc., který při dražbě učinil nejvyšší podání 405 000,- Kč. Vydražiteli současně stanovil lhůtu k doplacení rozdílu ve výši 245 000,- Kč mezi nejvyšším podáním a složenou jistotou do jednoho měsíce od právní moci usnesení o příklepu.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrokem I.), ve vztahu mezi oprávněným, povinnou a manželem povinné žádnému nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrokem II.) a povinné uložil nahradit vydražiteli na nákladech odvolacího řízení 1 832,- Kč (výrokem III.). Uzavřel, že při provádění dražby nedošlo k porušení zákona ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), ke kterému mělo dojít tím, že okresní soud provedl dražbu za situace, kdy povinná před dražbou zaplatila jistinu a oprávněný podal návrh na částečné zastavení výkonu rozhodnutí. Odvolací soud odkázal na stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 21/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a uvedl, že v případě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí nelze již za situace, že podstatná část vymáhané pohledávky byla zaplacena mimo výkon rozhodnutí a zbytek lze vymáhat vhodněji jiným způsobem, postupovat podle a nařídit výkon rozhodnutí jiným způsobem, nýbrž že je třeba takový výkon rozhodnutí zastavit podle s tím, že by oprávněný mohl dosáhnout výkonu rozhodnutí jiným vhodnějším způsobem jen podáním nového návrhu. V době konání dražby (18. 2. 2008) nebylo povinnou vyvoláno žádné řízení o zastavení výkonu rozhodnutí pro jeho nevhodnost, jež by nastala v průběhu výkonu rozhodnutí v důsledku úhrady jistiny a oprávněný podal návrh jen na částečné zastavení výkonu rozhodnutí. Z obsahu spisu přitom nevyplývají žádné údaje o jiném vhodném způsobu výkonu rozhodnutí, pro které by mohl soud sám i bez návrhu výkon rozhodnutí zastavit, a ani samotná povinná v odvolání netvrdila, že takový způsob existuje. Odvolací soud dále uvedl, že částka příslušenství, kterou povinná po dražbě uhradila (52 734,- Kč), představovala v podstatě necelou polovinu vymáhané pohledávky. Skutečnost, že povinná zaplatila zbývající část vymáhané pohledávky po dražbě a že oprávněný podal návrh na zastavení výkonu rozhodnutí zcela, jsou z hlediska přezkumné činnosti odvolacího soudu podle právně bezvýznamné. Za nedůvodnou považoval odvolací soud i námitku týkající se rozporu výkonu rozhodnutí s dobrými mravy a v tomto směru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu 28. listopadu 2002, sp. zn. .

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z (ve znění účinném do 30. 6. 2009), povinná namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Uvedla, že za situace, kdy zaplatila jistinu a byla připravena po zjištění výše příslušenství zůstatek vymáhané pohledávky zaplatit a kdy oprávněný podal návrh na částečné zastavení výkonu rozhodnutí, neměl soud prvního stupně dražbu provést. Uvedla dále, že odvolací soud měl zohlednit, že v době jeho rozhodování byl celý dluh zaplacen a oprávněný podal návrh na zastavení výkonu rozhodnutí zcela. Proto považuje další provádění výkonu rozhodnutí za neúčelné a v rozporu s dobrými mravy. Uvedla, že vznik pohledávky zavinil D. M., a navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

K dovolání se prostřednictvím své právní zástupkyně vyjádřil vydražitel. Uvedl, že rozhodnutí krajského soudu považuje za správné a že soud musel vycházet ze stavu věci v době vydání usnesení o příklepu. Před rozhodnutím o příklepu oprávněný pouze podal návrh na částečné zastavení výkonu rozhodnutí a otázku připravenosti povinné doplatit zbývající částku dluhu cca 57 000,- Kč soud ani zkoumat nemohl. Ke změně rozhodnutí o příklepu nemohou vést ani důvody, pro které se povinná dostala do platební neschopnosti, ani případné existenční potíže syna povinné, údajně užívajícího vydražený byt. Vydražitel rovněž poukázal na to, že byt již převedl na svou dceru, a navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto či spíše odmítnuto.

Dovolací soud věc projednal podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II. Přechodných ustanovení, bod 12, část první, ).

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu – jenž podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, který v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu, o který zde nejde /a dovolatelka to ani netvrdí/, kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí (tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl) je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní právní význam, nepřednesla, a hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky také dospět nelze.

Odvolací soud vyložil ustanovení v poměrech projednávané věci v souladu s ustálenou judikaturou a právní naukou (viz např. Kurka, V., Drápal, L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Linde Praha a. s. Praha, 2004, s. 552).

Soud mimo jiné poruší zákon při provedení dražby, neodročí-li dražební jednání, jestliže byl podán návrh za zastavení výkonu rozhodnutí, na jehož základě by k zastavení výkonu rozhodnutí mohlo dojít, popř. byl podán návrh na odklad výkonu rozhodnutí a lze očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven.

Z obsahu spisu vyplývá, že povinná před dražebním jednáním zaplatila oprávněnému jistinu ve výši 64 959,- Kč a že oprávněný podal dne 15. 12. 2008 návrh na částečné zastavení výkonu rozhodnutí pro uvedenou částku a zároveň trval na provedení výkonu rozhodnutí, protože povinná dále nic nezaplatila (č. l. 143).

Jestliže tedy povinná nepodala návrh na zastavení výkonu rozhodnutí proto, že zbývající část pohledávky lze vymáhat vhodněji jiným způsobem, soudu z úřední činnosti takové informace dostupné nebyly a oprávněný nenavrhl zastavení výkonu rozhodnutí zcela, odvolací soud uzavřel v souladu se soudní judikaturou, že k porušení zákona při provedení dražby nedošlo.

Skutečnost, že v době rozhodování odvolacího soudu povinná vymáhanou pohledávku zcela zaplatila, je nerozhodná, neboť rozhodující je stav v době konání dražby.

Důvodná není ani námitka, že provedení výkonu rozhodnutí je v rozporu s dobrými mravy ( , ve znění pozdějších předpisů) a odvolací soud ji rovněž posoudil v souladu s ustálenou judikaturou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2003, pod číslem 67).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle , věty první, a Podle obsahu spisu oprávněnému ani manželu povinné žádné účelně vynaložené náklady v průběhu dovolacího řízení nevznikly, proto dovolací soud rozhodl, že na jejich náhradu právo nemají. Vydražiteli však soud přiznal náhradu nákladů v souvislosti s vyjádřením jeho právní zástupkyně ze dne 26. 8. 2009, kterou tvoří odměna ve výši 2 000,- Kč (podle , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů, po snížení podle a téže vyhlášky) a paušální náhrada hotových výdajů za převzetí a přípravu zastoupení a za písemné podání k soudu ve výši 600,- Kč ( o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. listopadu 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu