Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 236/2009

U S N E S E N Í

L. J.,

1)

K. S.,

a

2)

I. S.,

oběma zastoupeným JUDr. Janem Zuskou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, V Kopečku 82, o 170.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. září 2008, č. j. -200, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. září 2008, č. j. -200, jímž byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. dubna 2008, č. j. -171, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „ “ (srovnej čl. II bod 12. ), a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( )

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, je-li v rozhodnutí řešena právní otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolání podle je tudíž přípustné pouze k řešení právních otázek, jež se vyznačují zásadním významem (tj. těch, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, které mají obecný přesah a jejichž posouzení dovolatel zpochybnil). V dovolání lze proto samostatně namítat zásadně jen to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Uplatnění dovolacího důvodu podle zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je zcela vyloučeno; dovolací soud je povinen odvolacím soudem zjištěný skutkový stav převzít.

Žalobce s odkazem na dovolací důvod podle odvolacímu soudu vytkl nesprávnost právního závěru, že žalovaní neodpovídají za jím vytčenou vadu nemovitosti (zvětralé podloží domu pod podestou), neboť šlo o vadu zjevnou a žalovaní žalobce výslovně neujistili, že nemovitost je bez jakýchkoli vad. I když sice argumentuje nesprávným právním posouzením věci, z obsahového vylíčení dovolacích námitek plyne, že jeho výtky jsou založeny výlučně na kritice způsobu hodnocení jednotlivých provedených důkazů a správnosti (úplnosti) skutkového zjištění, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí. Je totiž přesvědčen, že provedenými důkazy (zejména výpověďmi účastníků řízení, svědků J., S. a P. a předloženou fotodokumentací) bylo prokázáno, že vytčená vada - i když se nacházela v terénu - nebyla při běžné prohlídce domu viditelná (byla „zakryta prkny zkorodovaného balkonu“, na který nebylo možné bez ohrožení života a zdraví vstoupit a jinak ji bylo možné vidět „pouze přes sousední pozemky nebo za použití dalekohledu z druhého břehu řeky“). Tyto výhrady, jakož i výhrady k údajům, které soudy čerpaly ze znaleckého posudku vypracovaného znalkyní V. K., směřují proti skutkovým, nikoli právním závěrům. Právním posouzením věci je totiž taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Z dovolací argumentace je však zřejmé, že žalobce formuluje vlastní skutková zjištění, jejichž prostřednictvím teprve uplatňuje námitku nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech (a vyšel z jeho verze skutku), musel by dospět k odlišnému posouzení věci a to, že žalovaní jako prodávající odpovídají za jím vytčenou vadu věci a jemu přísluší nárok na slevu z kupní ceny. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění. Dovolací důvod podle - jak bylo výše vyloženo - není způsobilý přípustnost dovolání podle založit.

Pro závěr, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní význam po právní stránce, je nerozhodná otázka „jakým způsobem se má promítnout statické narušení nemovitostí do stanovení obvyklé ceny nemovitostí při aplikaci ustanovení , o oceňování majetku“, kterou žalobce rovněž předkládá k dovolacímu přezkumu. Na této otázce totiž není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, a není proto důvodu se jí v dovolacím řízení zabývat.

Jelikož dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovaným náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 11,770,- Kč ( , . ve spojení s , odst. 1 ve spojení s , , a , v platném znění), ze dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů po 300,- Kč ( , a 3 , v platném znění) a z částky 2.474,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty, v platném znění ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 25. listopadu 2010

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu