Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5210/2008

U S N E S E N Í

Ing. A. V., CSc.

J. V.

, pro 21.643,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 7. 1. 2008, č. j. -30, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením z 9. 8. 2007, č. j. -6, okresní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého soudního exekutora.

K odvolání povinné, odůvodněnému tvrzením, že k exekuci navržený rozsudek nebyl řádně doručen, jelikož v době jeho uložení na poště (16. 5. 2007) se její obecný zmocněnec na adrese, kam mu bylo doručováno, již nezdržoval, protože dne 13. 5. 2007 byl vzat do vazby, krajský soud napadeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Jako nedůvodnou kvalifikoval námitku oprávněného, že zásilka byla řádně doručena fikcí na adresu sdělenou zmocněncem v plné moci (N., K.), a to s odůvodněním, že zásilka na této adrese nebyla uložena, a že tudíž nebyla v místě doručování zanechána výzva k vyzvednutí písemnosti podle , v důsledku čehož nemohla ani začít běžet lhůta podle , s jejímž marným uplynutím zákon spojuje fikci doručení. Okresní soud se zmocněnci povinné (žalované) předtím pokusil doručit dvakrát, a to na adresu uvedenou v plné moci, tedy N., K., a dále na adresu H. K., M. H., obě zásilky však byly bez uložení vráceny nedoručené s poznámkou pošty „adresát neznámý.“ Třetí zásilka, obsahující potvrzující rozsudek krajského soudu, doručovaná zmocněnci povinné na adresu D. L., u F. N., byla u pošty uložena 16. 5. 2007 a jako nevyzvednutá vrácena okresnímu soudu 5. 6. téhož roku. Ze zprávy Vězeňské služby ČR krajský soud zjistil, že zmocněnec povinné byl dodán do vazby ve věznici v Hradci Králové dne 14. 5. 2007.

V dovolání oprávněný namítá – posuzováno podle obsahu podání – nesprávné právní posouzení věci; naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje v závěru odvolacího soudu, že zmocněnci povinné nebyl k exekuci navržený rozsudek řádně doručen, a že zde tudíž není formálně vykonatelný exekuční titul. Dovolatel má za to, že prosté oznámení nové adresy zmocněnce, obsažené v odvolání povinné (žalované) do rozsudku, jenž má být vykonán, „nemá náležitosti udělení plné moci obecnému zmocněnci. Postup České pošty, že adresát zásilky je na adrese neznámý, je neprůkazný a v rozporu s ,“ proto se domnívá, že již doručování na adresu N., K., uvedenou v písemném zmocnění uděleném zmocněnci, bylo správné, což ostatně dosvědčuje i převzetí korespondence (např. rozsudek okresního soudu) na výše uvedené adrese.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Jelikož vady podle ustanovení , odst. 2 písm. a/ a b/, odst. 3 (tzv. zmatečnosti), ani vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že zmocněnci povinné nebyl k exekuci navržený rozsudek řádně doručen, a že zde tudíž není formálně vykonatelný exekuční titul.

Dovolání, přípustné podle ustanovení , odst. 2 ve spojení s ustanovením , není důvodné.

Podle první věty ustanovení písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje.

Podle první věty ustanovení nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnosti ji nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží.

Podle ve znění účinném k datu 16. 5. 2007, kdy byl rozsudek krajského soudu doručován zmocněnci povinné uložením na poště, nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Z uvedených ustanovení i jejich vzájemné souvislosti plyne, že (nejde-li o případ uvedený v druhé větě § 46 odst. 1, kdy soud písemnost předává k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu fyzická osoba sdělí, jestliže o takové doručení požádá, a o takový případ skutečně v souzené věci nejde) k doručení písemnosti fikcí podle může dojít jen tehdy, jde-li o písemnost

uloženou

. Je tedy správný závěr odvolacího soudu, že k účinnému doručení k exekuci navrženého rozsudku nemohlo dojít na adresách N., K. ani H. K., M. H., jelikož obě zásilky byly jako neuložené vráceny okresnímu soudu s poznámkou pošty, že zmocněnec povinné je na uvedené adrese neznámý. Pokud pak jde o třetí zásilku obsahující exekuční titul, doručovanou zmocněnci na adresu D. L., u F. N., ta sice uložena byla, avšak – v rozporu s ustanovením – za stavu, kdy se zmocněnec povinné na této adrese prokazatelně nezdržoval, jelikož byl dva dny předtím vzat do vazby. Závěr odvolacího soudu je tedy správný i ve vztahu k tomuto třetímu doručení.

Argumentuje-li oprávněný adresou, kterou považuje za „kontaktní“, uvedenou v plné moci vystavené povinnou zmocněnci, a dovozuje-li dále, že „takto provedená změna kontaktní adresy nemá náležitosti k udělení plné moci obecnému zmocněnci,“ což podle dovolacího soudu nelze vyložit jinak, než tak, že podle oprávněného nemá sdělení nové adresy jakýkoli význam pro následné doručování písemností, nemá tato argumentace oporu v žádném ustanovení ani jiného předpisu. Jinými slovy byla-li soudu z podání samotné povinné známa změněná adresa jejího zmocněnce, soud postupoval správně, pokusil-li se doručit na adresu D. L., u F. N. (zejména za stavu, kdy z obou předchozích adres byla písemnost jako nedoručená vrácena s poznámkou, že adresát je neznámý), na čemž nic nemůže změnit skutečnost, že v pořadí první adresa byla soudu sdělena v rámci předložení plné moci. To, že ani v pořadí třetí doručení nebylo možno považovat za řádné, je pak důsledkem skutečnosti, že zmocněnci povinné byla písemnost doručena již v době, kdy se na této adrese fakticky nezdržoval. I v tomto směru je tedy závěr odvolacího soudu správný.

V dovolání namítaná skutečnost, že zmocněnec povinné na adrese označované oprávněným jako „kontaktní“ převzal rozsudek okresního soudu na věci nic nemění, jelikož pro zodpovězení otázky, zda exekuční titul je formálně vykonatelný, je v daném případě relevantní, zda a případně kdy byl doručován (a doručen) rozsudek odvolacího soudu.

S ohledem na výše uvedené nutno uzavřít, že se oprávněnému prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Dovolatel procesně úspěšný nebyl, povinné, jež by jinak měla právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a věty první výrok shora uvedený.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu