Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3512/2009

30

Cdo 3512/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Ing. D. N.

, zastoupeného Mgr. Reném Gemmelem, advokátem se sídlem Ostrava 1, Poštovní 2, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 1.000.000,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 2009, č.j. – 128, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne ze dne 2. 4. 2009, č.j. – 128 se v rozsahu výroku potvrzujícího rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2008, č.j. – 96 ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč s příslušenstvím a v navazujících výrocích o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně a řízení odvolacího

zrušuje

a

věc se vrací

Krajskému soudu v Ostravě soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 11. 2008, č.j. – 96, pod bodem I. výroku stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč s příslušenstvím jako náhradu nemateriální újmy, kterou žalobce utrpěl tím, že v trestním řízení vedeném proti němu u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. bylo porušeno jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Pod bodem II. výroku zamítl žalobu do zbylé částky 900.000,- Kč s příslušenstvím. Pod bodem III. výroku přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 89.250,- Kč.

Soud I. stupně byl při svém rozhodování vázán právním názorem Krajského soudu v Ostravě, vysloveným v jeho usnesení ze dne 18. 2. 2008, č.j. – 50, kterým byl zrušen předchozí rozsudek soudu I. stupně ze dne 20. 9. 2007, č.j. – 32. V tomto rozsudku dospěl soud I. stupně v návaznosti na námitku promlčení uplatněnou žalovanou k závěru, že je nárok žalobce promlčen a žalobu z toho důvodu zamítl. Odvolací soud však ve zrušovacím usnesení dovodil, že nárok žalobce na úhradu odškodnění nemateriální újmy promlčen není, neboť s ohledem na přechodné ustanovení je nutno v otázce promlčení nároku žalobce aplikovat obecnou promlčecí lhůtu dle ust. , když zároveň žalobce svůj nárok uplatnil do šesti měsíců od účinnosti

Proti rozsudku soudu I. stupně podali odvolání oba účastníci. Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu okresního potvrdil s výjimkou lhůty k plnění v případě povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 100.000,- Kč s příslušenstvím a výroku III. rozsudku soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení před ním, které změnil. Rozhodl také o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se opět vyslovil k námitce žalované dovolávající se promlčení žalobcova nároku, přičemž odkázal na závazný právní názor uvedený již v jeho předchozím zrušovacím rozhodnutí a dovozující nedůvodnost dané námitky.

Oba soudy při svém rozhodování vycházely ze skutkového zjištění, že trestní stíhání proti žalobci bylo zahájeno dne 31. 10. 1997 sdělením obvinění a bylo skončeno zprošťujícím rozsudkem, který nabyl právní moci dne 28. 7. 2005. Žalobce nejprve dne 22. 5. 2006 uplatnil svůj nárok na odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě u žalované, která však žalobci peněžité zadostiučinění nepřiznala z důvodu promlčení jeho nároku; následně se žalobce se svým nárokem obrátil dne 19. 10. 2006 na soud.

Výrok rozsudku odvolacího soudu v části, ve které byl potvrzen výrok I. rozsudku soudu I. stupně, napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opírá o ust. , ve spojení s Uplatňuje dovolací důvod dle , tj. nesprávné právním posouzení otázky promlčení žalobcova nároku odvolacím soudem.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12 ) – dále jen „ “.

Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle Dovolací soud se proto zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Jelikož napadený rozsudek odvolacího soudu byl potvrzujícím poté, co předchozí rozsudek soudu prvního stupně (jímž rozhodl „jinak“) byl odvolacím soudem zrušen, je dovolání přípustné na základě ustanovení

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněným dovolacím důvodem ( ). Přitom vychází z toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ) – v daném případě dovolací důvod podle ustanovení - nesprávné právní posouzení věci.

Dovolací soud ze spisového materiálu neshledal, že by bylo řízení stiženou některou z vad uvedených v , a b) a nebo jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší soud však zároveň dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce na peněžité zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „ “). , který vložil dané ustanovení do , nabyl účinnosti dne 27. 4. 2006.

Podle ustanovení věta druhá a třetí nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle ustanovení bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle čl. II. přechodných ustanovení , odpovědnost podle tohoto zákona za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí a věty druhé a třetí , se vztahuje také na nemajetkovou újmu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nebyl nárok na náhradu této újmy promlčen; v případě, že poškozený podal před nabytím účinnosti tohoto zákona k Evropskému soudu pro lidská práva z tohoto titulu v dané věci včasnou stížnost, o které tento soud dosud nevydal konečné rozhodnutí, dojde k promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy za jeden rok ode dne účinnosti tohoto zákona.

Citované přechodné ustanovení zakládá pravou zpětnou účinnost (retroaktivitu), přípustnou proto, že zakládá zpětně nároky vůči státu, avšak s vyloučením nároků, jež k datu účinnosti tohoto zákona byly promlčeny, tj. uplynuly tímto zákonem stanovené promlčecí doby pro jejich uplatnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 111/2009).

Podle ustanovení , které bylo rovněž do vloženo , se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí nebo věty druhé a třetí ., neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Z výše uvedených skutkových zjištění vyplývá, že nemajetková újma vzniklá nepřiměřenou délkou řízení byla žalobci způsobena před 27. 4. 2006, tedy ještě před nabytím účinnosti

Počátek běhu promlčecí doby nároku na přiměřené zadostiučinění je i v případě, že újma vznikla před účinností , vázán na vědomost poškozeného o vzniku nemajetkové újmy, nikoliv na datum nabytí účinnosti tohoto zákona (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. , dostupný veřejnosti na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz). V daném případě je nutno počítat šestiměsíční promlčecí dobu od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo ( věta druhá ), tedy od 28. 7. 2005, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Za situace, kdy žalobce nepodal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, došlo k promlčení jeho nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu uplynutím šesti měsíců od skončení trestního řízení proti němu dnem 28. 2. 2006, tj. před nabytím účinnosti novely č. 160/2006. Je proto třeba uzavřít, že žalobcem uplatněný nárok byl ke dni účinnosti promlčen, a proto na něj nelze , ve znění , aplikovat.

Protože je právní posouzení promlčení uplatněného nároku žalobce odvolacím soudem nesprávné, zrušil Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním napadeném rozsahu a v závislých výrocích o nákladech řízení ( věta za středníkem ) a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( , věta první ).

Soud odvolací pak ve smyslu , části první věty za středníkem, ve spojení s , je při novém rozhodování vázán právním názorem dovolacího soudu v tomto rozhodnutí vysloveným.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí o věci ( ).

Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 16. listopadu 2010

JUDr. František I š t v á n e k , v. r.

předseda senátu