Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 255/2010

U S N E S E N Í

K. B.

J. D.

, občan Slovenské republiky, trvale bytem Nábrežie Belanky 29, Partizánske, Slovenská republika, v České republice posledně bytem a místem podnikání Vinohradská 32, Praha 2, o určení místní a věcné příslušnosti podle a

t a k t o :

I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

III. Neurčuje se, který soud věc projedná a rozhodne.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 20. 7. 2010 bylo Nejvyššímu soudu doručeno podání označené jako žaloba o zaplacení částky 42 000,- Kč s příslušenstvím spojené s návrhem na určení místně příslušného soudu podle ustanovení Z obsahu podání vyplývá, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o obstarání letenek z Prahy do New Yorku s tím, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 8. 2008 na zaplacení letenek 42 000,- Kč v hotovosti. Žalovaný letenky nezajistil a na přelomu srpna a září 2008 se dohodl se žalobkyní na tom, že jí vrátí peníze, k čemuž podle tvrzení žalobkyně nedošlo. V době, kdy měl žalovaný uzavřít dohodu o úhradě žalované částky, bydlel a podnikal na Vinohradské ulici 32 v Praze 2. Podle tvrzení žalobkyně se žalovaný na shora uvedené pražské adrese nyní již nezdržuje a místo jeho jiného pobytu v České republice není známo, přičemž žalovaný je slovenský státní občan se známou adresou ve Slovenské republice.

Žalobkyně se proto obrací na Nejvyšší soud s návrhem na rozhodnutí ve smyslu ustanovení a uvádí, že podle ustanovení bodu 3 nařízení Rady ES č. 44/2001 osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání, u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Žalobkyně vzhledem k výše uvedenému nemůže postupovat podáním žaloby podle ustanovení a a nemá ani jiné informace o žalovaném, které by odpovídaly těmto ustanovením. Proto má žalobkyně zato, že podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit.

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Po přistoupení České republiky do Evropské unie platí i na území České republiky nařízení Rady ES č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech označované také jako Brusel I. Uvedené nařízení se týká pravomoci, resp. mezinárodní příslušnosti podle terminologie tohoto nařízení, soudů členských států EU ve vymezených případech. Toto nařízení pak rozlišuje mezinárodní příslušnost, resp. pravomoc, a to a) základní týkající se osob s bydlištěm na území státu, kde má být žalován, bez ohledu na státní občanství, b) zvláštní týkající se osob s bydlištěm na území některého členského státu, jenž mají být žalovány v jiném členském státě, c) vymezenou pro zvláštní skupiny osob, d) výlučnou bez ohledu na bydliště, e) dohodnutou a f) založenou podle ustanovení čl. 24 a násl. uvedeného nařízení.

Podle čl. 5 bodu 1a) nařízení Rady ES č. 44/2001 osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Podle bodu 1b) téhož článku je pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, místem plnění zmíněného závazku v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno a v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytovány. Podle bodu 1c) téhož článku nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).

Podle nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

Podle (dříve 4) Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvého stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle (dříve 4) Tudíž není oprávněn rozhodnout o předmětném návrhu, který mu byl účastníkem podán jako soudu nepříslušnému.

Podle bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.

Podle v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení tím není dotčeno.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Jak vyplývá z výše uvedeného, v projednávaném případě jde spor o zaplacení částky 42 000,- Kč, jíž měl žalovaný uhradit žalované na základě jejich dohody uzavřené v souvislosti s jeho nesplněným závazkem z roku 2008 spočívajícím v obstarání letenek z Prahy do New Yorku, přičemž žalovaný v době uzavření smlouvy i následné dohody o vrácení peněz působil v Praze na adrese Vinohradská 32, Praha 2. Tato adresa žalovaného je podle tvrzení žalobkyně v současné době již nekontaktní, přičemž o žalovaném je známo, že jde o slovenského státního občana, který má podle informačního systému Ministerstva financí ČR, ARES bydliště ve Slovenské republice na adrese Nábrežie Belanky 29, Partizánske.

Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud je v době zahájení shora charakterizovaného řízení známo pouze bydliště žalovaného občana Slovenské republiky na Slovensku, pak je ve věci dána pravomoc soudů České republiky podle čl. 5 nařízení Rady ES č. 44/2001. Článek 5 bod 1 písm. a) nařízení Rady ES č. 44/2001 podle svého znění upravuje nejen mezinárodní příslušnost, resp. pravomoc, ale také příslušnost místní.

V projednávaném případě jde o zaplacení částky na základě dohody žalobkyně a žalovaného uzavřené v souvislosti s nesplněným závazkem žalovaného obstarat žalobkyni letenky, přičemž žalovaný v té době bydlel a podnikal v Praze, na místě plnění se s žalobkyní výslovně nedohodl, nicméně podle ustanovení , se dluh plní na místě určeném dohodou účastníků a není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka. Bydlištěm a místem podnikání dlužníka byla podle tvrzení žalobkyně v době uzavření dohody o vrácení peněz Praha 2, ul. Vinohradská 32. Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, je v případě změny bydliště dlužníka rozhodující bydliště v době vzniku závazku a nikoli v době jeho splatnosti či v době pozdější. Srov. Švestka J., Spáčil J., Škárová M., Hulmák M. a kol. II. až , Komentář, 2. vydání, Praha C. H. Beck 2009 str. 1664.

Jestliže čl. 5 bod 1a) nařízení Rady ES č. 44/2001 stanoví, že osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy

u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn,

a ze shora uvedeného je zřejmé, že dlužník, resp. žalovaný byl podle povinen plnit v místě svého bydliště z doby uzavření dohody o vrácení částky, tedy na Praze 2,

pak je soudem místa, kde měl být závazek splněn, Obvodní soud pro Prahu 2.

Ze shora uvedených důvodů je proto věcně a místně příslušným k projednání předmětné žaloby Obvodní soud pro Prahu 2.

Pro úplnost Nejvyšší soud podotýká, že i kdyby ke dni zahájení řízení podmínky pro určení mezinárodní a místní příslušnosti chyběly, je povinností soudu prvního stupně, vzhledem k tomu, že nejde o žádný z případů výlučné příslušnost upravených v článku 22 nařízení Rady ES č. 44/2001, nejprve doručit žalobu žalovanému v souladu s nařízením Rady ES č. 1348/2000, o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních a umožnit mu založit příslušnost procesního soudu postupem podle článku 24 nařízení Rady ES č. 44/2001, tj. tím, že se vyjádří k žalobě, aniž by nejpozději současně s tímto vyjádřením vznesl námitku nedostatku příslušnosti (srov. např. rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Elefanten Schuh GmbH v. Pierre Jacqmain, 150/80, ECR 1981, str. 1671, nebo Důvodová zpráva /Explanatory Memorandum/ Komise, Úřední věstník Evropské Unie, C 376 E, 28/12/1999 str.- 0001 0017). Teprve poté, kdy je žalovanému žaloba doručena a ten příslušnost procesního soudu nezaloží podle článku 24 nařízení Rady ES č. 44/2001, může soud prvního stupně zkoumat podmínky (mezinárodní a místní) příslušnosti a postupovat podle okolností případu i např. podle (K problematice nepřesnosti překladu článku 24 nařízení Brusel I srov. např. Simon, P., Šuk, P.: Záludnosti gramatického výkladu Nařízení Brusel I v jeho českém překladu, Právní Fórum, 2007, číslo 11, s. 391-395).

Protože podle názoru Nejvyššího soudu byly na základě obsahu tvrzení žalobkyně splněny podmínky pro určení místně příslušného soudu, neurčil Nejvyšší soud v této fázi řízení postupem podle , který soud věc projedná a rozhodne, nicméně podle ustanovení bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto tak, že věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. října 2010

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c