Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1081/2010

7Tdo 1081/2010

U S N E S E N Í

M. K.,

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. . Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o vině, a vytkl, že soudy nesprávně hodnotily důkazy, zejména výpověď svědka P. V. Namítl, že soudy měly nechat zkoumat dušení stav tohoto svědka i duševní stav samotného obviněného. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů, které jsou výslovně stanoveny v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudy, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel dožaduje jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný byl odsouzen pro přečin podvodu podle odst. l tr. zákoníku ( , , ve znění ) spáchaný v jednočinném souběhu s trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Berouně spočíval v podstatě v tom, že obviněný v době od 11. 6. 2008 do 3. 7. 2008 v B. se zmocnil neaktivní nepřenosné kreditní karty označené identifikačním číslem a vystavené na jméno P. V., kterou vystavila obchodní společnost Home Credit, a. s., včetně dokladů s návodem na aktivaci karty a PIN kódu, poté bez vědomí P. V. kartu telefonicky aktivoval, tím uvedl v omyl obchodní společnost Home Credit, a. s., která v přesvědčení, že kartu aktivoval její klient P. V., umožnila čerpat pomocí karty finanční prostředky, čehož obviněný využil k tomu, že z různých bankomatů v B. v době od 3. 7. 2008 do 21. 7. 2008 čtyřikrát vybral částku vždy 10 000 Kč, a způsobil tak obchodní společnosti Home Credit, a. s., škodu ve výši 40 000 Kč.

Obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by právní posouzení uvedeného skutku bylo v nějakém směru nesprávné a že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny zákonné znaky přečinu a trestného činu, jimiž byl uznán vinným. Pouze takto koncipované dovolání by bylo odpovídalo dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na námitkách vyloženě skutkové povahy. Tyto námitky zaměřil proti zjištění soudů, že platební kartu aktivoval a jejím prostřednictvím vybíral peníze bez vědomí a souhlasu P. V. Proti tomuto zjištění obviněný postavil svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že jednal se souhlasem P. V., a odkazoval v této souvislosti na svědeckou výpověď P. V. ve veřejném zasedání před Krajským soudem v Praze. Takto pojaté dovolání se však míjí s tím, jak je konstruován dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně tento dovolací důvod deklaroval, avšak jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Berouně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. O identifikaci a aktivaci kreditní karty a výběrech peněžní hotovosti jejím prostřednictvím jsou skutková zjištění soudů jasná a obviněný proti nim nic ani neměl. Obviněný zpochybnil pouze zjištění, že jednal bez vědomí P. V. Tuto obhajobu obviněný poprvé uplatnil v hlavním líčení, když předtím v přípravném řízení doznal i to, že jednal bez vědomí P. V. Své doznání z přípravného řízení obviněný označil za vynucené policií. Z tohoto podnětu se Okresní soud v Berouně zabýval objasněním okolností výslechu obviněného v přípravném řízení, provedl v tomto ohledu potřebné důkazy a zjistil, že doznání obviněného bylo spontánní a že nebylo vynucené žádným nátlakem. P. V. v hlavním líčení jako svědek odepřel výpověď podle odst. l tr. ř. z důvodu, že je registrovaným partnerem obviněného. Okresní soud v Berouně vybudoval zjištění, že obviněný jednal bez vědomí P. V., nejen na doznání obviněného v přípravném řízení, ale také na dalších důkazech, jimiž byly y, jejichž vznik provázel okolnost, že závazky vyplývající z aktivace kreditní karty a z výběrů peněžní hotovosti nebyly ve vztahu k obchodní společnosti Home Credit, a. s., plněny. Tato společnost se proto obrátila na P. V. jako svého klienta a účastníka příslušného právního vztahu a vůči němu se dožadovala svých práv. P. V. na to reagoval písemným vyjádřením adresovaným obchodní společnosti Home Credit, a. s., v němž dal jasně najevo, že kreditní kartu neobdržel, neaktivoval a nevybíral s jejím použitím peněžní hotovost. Za tohoto stavu dospěl Okresní soud v Berouně ke zjištění, že obviněný jednal bez vědomí P. V. P. V. se dostavil k veřejnému zasedání konanému před Krajským soudem v Praze, který ho vyslechl jako svědka. Ve svědecké výpovědi P. V. shodně s obhajobou obviněného uvedl, že obviněný jednal s jeho souhlasem. Tuto výpověď považoval Krajský soud v Praze za nevěrohodnou a vedenou účelově jen zjevnou snahou odvrátit trestní postih obviněného, ke kterému svědek má vztah registrovaného partnera. Krajský soud v Praze v rámci hodnocení uvedené výpovědi poukázal na její nekonkrétnost a nepřesvědčivost, zvláště když svědek nedokázal vysvětlit své zcela protichůdné vyjádření vůči obchodní společnosti Home Credit, a. s., která původně po něm požadovala splnění závazků vyplývajících z aktivace kreditní karty a z výběrů peněžní hotovosti. Krajský soud v Praze proto uzavřel, že ani výslech svědka P.V. provedený ve veřejném zasedání o odvolání obviněného nezměnil nic na správnosti skutkových zjištění Okresního soudu v Berouně. Tato zjištění jsou výsledkem takového hodnocení důkazů, při kterém soudy logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle tr. ř. K požadavku obviněného, aby byl zkoumán jeho duševní stav, lze jen uvést, že duševní stav obviněného byl v původním řízení předmětem zkoumání a že o něm byl podán znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který vypracoval MUDr. Petr Navrátil. Tento posudek vyzněl v závěr, že rozpoznávací schopnost i ovládací schopnost byly u obviněného plně zachovány. Požadované zkoumání duševního stavu svědka P. V. je zjevně nadbytečné. Svědek vypovídal ve prospěch obviněného, avšak pokud Krajský soud v Praze hodnotil výpověď svědka jako nevěrohodnou, nehrál v tom duševní stav svědka žádnou roli.To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného podle tr. ř. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. Nejvyšší soud podotýká, že se otázkou správnosti právního posouzení skutku nezabýval, neboť k tomu neměl v dovolání obviněného žádný podklad.P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. září 2010

Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec