Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 355/2010

U S N E S E N Í

A. H.

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.,

se sídlem Praha 3, Olšanská 55/5, o žalobě pro zmatečnost usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. , vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , podle ustanovení , t a k t o :

Soudci Vrchního soudu v Praze

JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. a Mgr. Milena Filingerová nejsou

vyloučeni

z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Podáním ze dne 10. 8. 2007 (doručeno dne 15. 8. 2007) podala žalobkyně u Městského soudu v Praze návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci a v průběhu řízení navrhla, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a aby jí byl ustanoven zástupce. Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. , rozhodl tak, že se žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznává a rovněž byl zamítnut návrh na ustanovení zástupce. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. , tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. , potvrdil.

Městský soud v Praze poté usnesením ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. , rozhodl tak, že se řízení o žalobě pro zmatečnost zastavuje. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, proto byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání žalobkyně. U Vrchního soudu v Praze je věc vedena pod sp. zn. .

Podáním ze dne 30. 4. 2009 (doručeno dne 4. 5. 2009) podala žalobkyně prostřednictvím svého obecného zmocněnce námitku podjatosti vůči všem soudcům senátu 6 Cmo Vrchního soudu v Praze s odkazem na ustanovení s odůvodněním, že výše zmíněné dřívější usnesení Vrchního soudu v Praze v téže věci ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. , kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. , je prokazatelně nesrozumitelné, nepřezkoumatelné a zmatečné jak ve výrokové části, tak i v odůvodnění, navíc dokazuje nezákonný a protiústavní postup rozhodujících soudů obou stupňů. Dle názoru žalobkyně je proto návrh na vyloučení všech soudců senátu 6 Cmo Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodnutí příslušné věci důvodný.

Vrchní soud v Praze podáním ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. , předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců senátu 6 Cmo Vrchního soudu v Praze JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové, JUDr. Františka Švantnera a soudců zastupujícího senátu 5 Cmo JUDr. Zdeňka Kovaříka, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a Mgr. Mileny Filingerové spolu s jejich vyjádřeními, dle kterých k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí věci.

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.

Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.

K otázce podjatosti soudců se obecně vyjádřil již Ústavní soud České republiky v nálezu publikovaném ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl.d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.

Jak již bylo uvedeno výše, z vyjádření dotčených soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové, JUDr. Františka Švantnera, JUDr. Zdeňka Kovaříka, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a Mgr. Mileny Filingerové vyplývá, že k věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a nejsou jim známy ani žádné jiné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

Z návrhu žalobkyně na vyloučení jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze z projednávaní a rozhodnutí věci vyplývá, že důvodem vznesené námitky podjatosti má být otázka správnosti jejich předchozího postupu v řízení v téže věci (dle názoru žalobkyně usnesení Vrchní soud v Praze ze dne 23.1.2009, sp. zn. , je nesrozumitelné, nepřezkoumatelné, zmatečné, potvrzující nezákonný a protiústavní postup rozhodujícího soudu i soudu prvního stupně). Nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, však není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení ( ). Z obsahu spisu ani z vyjádření dotčených soudců nevyplývají žádné skutečnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu Pro úplnost je třeba dodat, že předchozí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze vydané senátem 6 Cmo (tj. usnesení ze dne 23. 1. 2009, sp. zn. ) již nabylo právní moci a nelze namítat podjatost soudců tohoto senátu jen proto, že některý z účastníků řízení není s rozhodnutím spokojen.

Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalobkyně neuvádí žádné skutečnosti (srov. ), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců, není důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že v dané věci nebyly shledány žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D. a Mgr. Milena Filingerová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2010

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu