Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1376/2010

U S N E S E N Í

J. C.

Pozemkový fond České republiky,

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupen Prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, advokátem v Praze 1, Dlouhá 13, o stanovení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 4. 2009, č. j. -205, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.760,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho právního zástupce Prof. JUDr. Miroslava Běliny.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni shora označeným byl ve výroku I. potvrzen rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 20. 10. 2008, č. j. -146, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému uzavřít s ním kupní smlouvu o prodeji pozemku parc.č. 79/1 v k.ú. O., obec Odrava, za kupní cenu ve výši 845.000,- Kč. Odvolacím soudem byla dále žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 12.521,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta Prof. JUDr. Miroslava Běliny.

Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že v dané věci nedošlo k přechodu práva na uzavření kupní smlouvy na žalobce a žalovaný tak nemá povinnost s ním tuto smlouvu uzavřít. Nižší instance vycházely z příslušných ustanovení , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, a uvedly, že zmíněný předpis počítá s tím, že Pozemkový fond vítězi soutěže (tj. osobě s nejvyšší nabídkou kupní ceny) předloží bez zbytečného odkladu závazný návrh k uzavření kupní smlouvy. Pokud nabyvatel kupní smlouvu neuzavře do 45 dnů od převzetí tohoto návrhu, není pak již Pozemkový fond tímto návrhem vázán. Soudy obou stupňů však shledaly, že jelikož nebyla důvodem neuzavření kupní smlouvy ve výše uvedené lhůtě nečinnost zájemce umístivšího se se svou nabídkou kupní ceny na třetím místě, nýbrž žalovaného, není možné učinit na základě těchto poznatků závěr o tom, že žalobce, který se se svou nabídkou umístil v soutěži jako čtvrtý v pořadí, má nárok na uzavření této smlouvy se žalovaným.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovodil přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozsudku ve věci samé a jako důvod dovolání uplatnil nesprávné právní posouzení věci. Za právní otázku zásadního významu označil problematiku výkladu ustanovení , konkrétně pak to, zda prodej ve smyslu tohoto ustanovení končí pouze v případě, že k uzavření smlouvy ve stanovené lhůtě nedojde výhradně z důvodů na straně osoby nabyvatele, jak uzavřely nižší instance. Dovolatel tvrdil, že jelikož předchozí tři účastníci nabídku na uzavření kupní smlouvy ve lhůtě nevyužili, nastaly podmínky, kdy měl být k uzavření smlouvy vyzván právě žalobce jakožto čtvrtý v pořadí. Dále poukazoval na skutečnost, že se dle jeho názoru v řízení vyskytly podstatné procesní vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel žádal, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu – a současně i rozsudek soudu prvního stupně - a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání písemně vyjádřil. Trval na svých dosavadních tvrzeních, nesouhlasil s dovolacími námitkami a zdůraznil mimo jiné nedostatek zásadního právního významu napadeného rozhodnutí. Navrhl, aby dovolací soud řízení o dovolání zastavil nebo dovolání žalobce odmítl či případně dovolání zamítl.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení a dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v případě přípustnosti dovolání, byl uplatněn podle

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání podle je dána, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam. Uvedené podmínky však rozhodnutí odvolacího soudu ve spojení s dovoláním žalobce nesplňuje.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Právní otázku lze pokládat za nevyřešenou a splňující atribut zásadního právního významu, tj. mající judikatorní přesah, za předpokladu, že nejde o obvyklou aplikaci, resp. interpretaci určitého zákonného ustanovení a obtížnost věci spočívá v jejím skutkovém základu (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , 604/2000, 1731/99, Soubor rozhodnutí NS sv. 2, C 103, 111, 203). Právní otázka tedy postrádá judikatorní přesah, jestliže je příslušná zákonná úprava naprosto jednoznačná a nečiní v rozhodovací praxi žádné aplikační ani výkladové obtíže. Nutno tu podotknout, že Nejvyšší soud je vázán skutkovým základem věci zjištěným nižšími instancemi a není oprávněn – s výjimkou prokázání důvodů dovolání (tj. podle důvodů procesní povahy) – do něj jakkoli zasahovat případným prováděním dalších důkazů (viz Bureš, J., Drápal, L., Mazanec, M. a kol.: . Komentář. C. H. Beck, 7. vydání, Praha 2006, zejména k ).

Podle ustanovení platí, že požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě () smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí.

V ust. je pak uvedeno, že Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 45 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán.

Nejvyšší soud na podkladě výše citovaných ustanovení shledal, že v posuzované věci dospěly nižší instance ke správnému právnímu závěru, když žalovanému neuložily povinnost k uzavření kupní smlouvy se žalobcem. Nelze však souhlasit s jejich názorem, že v případě, že osoba, jež se se svou nabídkou kupní ceny umístila v soutěži na první pozici, neakceptuje v zákonem stanovené lhůtě návrh žalovaného na uzavření smlouvy, má následně Pozemkový fond ze zákona povinnost vyzývat k uzavření kupní smlouvy postupně další osoby v pořadí. Výkladem shora uvedených ustanovení lze totiž naopak dovodit, že v případě, kdy osoba, jež se díky nejvyšší nabídce kupní ceny umístila na prvním místě v pořadí, neuzavře ve lhůtě 45 dnů s Pozemkovým fondem smlouvu, pak tímto prodej dle zákona končí a Pozemkový fond již není svým návrhem na uzavření kupní smlouvy vázán. Z toho plyne, že další osoby v pořadí si v takové situaci nemohou nárokovat uzavření příslušné smlouvy s Pozemkovým fondem, přičemž žalovaný poté může učinit též novou výzvu k podávání nabídek kupní ceny. Tento restriktivní výklad výše citovaných ustanovení dovolacím soudem je opřen o právní povahu těchto norem. Nejde o právní normy zcela či převážně soukromoprávního charakteru. Naopak, dominuje v nich veřejnoprávní povaha příslušné úpravy, neboť převody zemědělské půdy pozemkovým fondem podle nejsou ovládány zásadou smluvní autonomie stran; postup ze strany zejména převodce je podrobně upraven a nárok na převod pozemků vyplývá z jednotlivých zákonných ustanovení.

Z výše uvedeného vyplývá, že nebylo možné dovodit přípustnost dovolání dle ustanovení , jelikož právní aspekty věci nelze považovat za judikatorně závažné. Nejvyšší soud proto podle věty první a dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Žalovaný má podle a vůči žalobci právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Za tento úkon náleží podle vyhl. č. výchozí sazba odměny v částce 8.000,- Kč, redukovaná dvakrát na polovinu (, , cit. vyhlášky), tj. 2.000,- Kč. Poté je nutno přičíst režijní paušál ve výši 300,- Kč ( vyhl. č. ) a 20 % DPH. V součtu tedy náklady přiznané žalovanému činí 2.760,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 20. října 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu