Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2667/2010

U S N E S E N Í

a)

Z. D.

,

a

b) A. D.

, zemřelé 10. 7. 2008, oběma zastoupených JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova 614, proti žalované

M. K.

, zastoupené JUDr. Milošem Pleštilem, advokátem se sídlem v Liberci, Vlčí vrch 672/28, o

558

.

355

,-

Kč

s

příslušenstvím

, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 28. listopadu 2007, č. j. -84, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15.960,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Milana Štětiny.

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 8. 3. 2007, č. j. -30, byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobcům částku 558.355,- Kč s příslušenstvím a současně jim uhradit náklady řízení. Okresní soud shledal důvodným tvrzení žalobců (druhá žalobkyně zemřela v průběhu dovolacího řízení a jejím právním nástupcem se stal první žalobce), že se žalovaná na jejich úkor bezdůvodně obohatila, neboť v důsledku zrušení pravomocného rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu (s pozemky i příslušenstvím), nacházejícímu se v ulici U R. č. p. 1131, v Č. L., rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2004, č. j. -257, odpadl právní důvod, na jehož základě žalobci zaplatili žalované částku 538.355,- Kč, a žalovaná je tudíž nyní povinna vydat tuto částku zpět žalobcům.

K odvolání žalované přezkoumal uvedený rozsudek Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci a rozsudkem ze dne 28. 11. 2007, č. j. -84, jej potvrdil v části výroku týkající se věci samé, změnil jej v části týkající se nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení odvolacího (výrok II.). Odvolací soud se ztotožnil s posouzením věci soudem prvního stupně. K námitce žalované, že jí žalobci neumožnili po zrušení rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví řádné užívání jejího podílu a dům začali opravovat ještě před zrušovacím rozsudkem dovolacího soudu, ač byli informováni o tom, že proti rozsudku odvolacího soudu v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví podala žalovaná dovolání, na jehož základě byl původní rozsudek zrušen, odvolací soud uvedl, že se nejedná o skutečnosti, jimiž by bylo možné zvrátit závěr o důvodnosti žalovaného nároku, zvláště pak, když žalovaná těmito svými tvrzeními neformulovala žádnou konkrétní námitku započtení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná. Pro dovození přípustnosti dovolatelka odkázala na , důvodnost je pak podle dovolatelky dána nesprávným právním posouzení věci dle Ve svém dovolání zdůraznila, že odvolací soud nesprávně postupoval, nepřihlédl-li k tomu, že žalobci zadržovali její část spoluvlastnického podílu, čímž jí způsobili škodu, a nepřevzal-li od ní předkládaný písemný zápočet škod. Dovolatelka se domnívá, že žalobci zasáhli do jejího vlastnického práva, odmítli-li jí vydat vlastněnou věc i nahradit škodu jí takto vzniklou. Dalšího pochybení se odvolací soud podle dovolatelky dopustil tím, že odmítl provést jí navrhované důkazy, nespojil ke společnému řízení věci, které spolu blízce skutkově souvisí, a neposoudil věc podle obč. zák. S ohledem na uvedené navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

K dovolání se vyjádřili žalobci, dovolání žalované označili za nepřípustné, její námitky za nedůvodné i nesouvisející s projednávanou věcí a navrhli, aby Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , („ “), ve znění účinném k datu rozhodnutí odvolacího soudu, které je podle čl. II. bodu 12. , kterým se mění , , rozhodující pro dovolací přezkum.

V průběhu dovolacího řízení zemřela žalobkyně b) a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2010, č. j. -178, byl za jejího procesního nástupce určen žalobce a).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Jelikož napadený rozsudek odvolacího soudu není měnícím , ani potvrzujícím poté, co předchozí rozsudek soudu prvního stupně (jímž rozhodl „jinak“) byl odvolacím soudem zrušen , přichází v úvahu přípustnost dovolání toliko na základě

Pro dovození přípustnosti dovolání ve smyslu tohoto ustanovení by dovolací soud musel dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadně významné. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

V daném případě z předestřených námitek nelze nijak usuzovat na zásadní právní význam rozhodnutí. Závěr soudů obou stupňů, že poskytli-li žalobci žalované plnění na základě rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jež bylo později zrušeno a vlastnické právo žalované bylo obnoveno, vzniklo žalované bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který odpadl, je třeba považovat za zcela souladný s hmotným právem, a snahou o jeho zpochybnění tak nelze dovodit zásadní právní význam rozhodnutí. Dále lze uvést, že chtěla-li se dovolatelka v řízení domoci, aby byly zohledněny jakékoliv její nároky vůči žalobcům, bylo zapotřebí, aby je náležitě uplatnila například námitkou započtení či vzájemným návrhem (srov. a 98 ). Tyto úkony však musí splňovat obecné náležitosti návrhu dle ustanovení , tj. musí v nich být vylíčeny rozhodující skutečnosti (dostatečně konkretizujícím způsobem), označeny důkazy a musí být zřejmé, čeho přesně se navrhovatel domáhá. Dovolatelka však takový návrh neučinila, neboť její tvrzení byla pouze obecného rázu směřující k tomu, že má nárok na plnění ze strany žalobců. Ze spisu se rovněž nepodává, že by její písemný zápočet škod odmítl převzít odvolací soud, jak dovolatelka tvrdí. Za nepřípadnou i nezpůsobilou dovodit zásadní právní význam rozhodnutí je třeba považovat zmínku dovolatelky o tom, že soud měl věc posoudit z hlediska možného rozporu s dobrými mravy. Netvrdila-li údajný rozpor (skutková tvrzení k takovému rozporu směřující) dovolatelka v předchozím řízení, nelze k němu přihlédnout v řízení dovolacím, v němž je ustanovením dovolacímu soudu zapovězeno přihlížet k novým skutečnostem, zvláště pak za situace, kdy dovolatelka ani blíže tvrzený rozpor nespecifikuje a pouze uvádí, že odvolací soud měl věc posoudit též ve smyslu obč. zák. Námitka, že odvolací soud pochybil, neprovedl-li důkazy dovolatelkou navrhované, pak směřuje k možné vadě řízení, tj. dovolacímu důvodu dle , jenž zpravidla není způsobilý založit zásadní právní význam rozhodnutí ve smyslu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3078, CD 1/2005) s výjimkou případů, v nichž jde o výklad procesních předpisů, který by činil z napadeného rozsudku zásadní rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2005, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 3339, CD 3/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5780, CD 7/2008). Nadto lze uvést, že v souladu s ustanovením je na úvaze soudu, které z navrhovaných důkazu provede, nepovažuje-li provedení navrhovaných důkazů za přínosné pro objasnění skutkových tvrzení účastníků, není povinen je provádět, jeho povinností je pouze tento postup objasnit v odůvodnění svého rozhodnutí dle , jak učinil v posuzovaném rozhodnutí i soud odvolací. Rovněž namítané pochybení spočívající v nespojení souvisejících věcí ke společnému řízení směřuje k vadě řízení, jíž však nelze považovat za důvod způsobilý založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí (viz výše), a tudíž ani přípustnost dovolání. K tomu lze dodat, že nespojení věcí v zásadě nijak neovlivňuje správnost věcného posouzení sporu, navíc konstruuje spojení věcí pouze jako možný krok soudu závisící na posouzení jeho vhodnosti s ohledem na hospodárnost řízení, a nikoliv jako jeho povinnost. Dovolatelka přitom ani blíže neuvádí důvody, pro něž by ke spojení věcí měly soudy přikročit, a ty se nepodávají ani ze spisu. S ohledem na výše uvedené tedy dovolací soud neshledal dovolání přípustným a podle , věty první, a je odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 13.000,- Kč podle ustanovení bodu 5, , , , a (právní úkon byl učiněn ještě v době, kdy na straně žalobců vystupovali oba účastnici) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení , obojí navýšené o 20% DPH podle ustanovení , 3 , celkem tedy 15.960,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. listopadu 2010

JUDr. Jan E l i á š, Ph.D., v. r. předseda senátu