Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3188/2008

U S N E S E N Í

M. Š

VEGE + spol. s r.o.,

se sídlem Praha 6, Libocká 292/15,

IČ

48117790, zastoupené JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Bolzanova 1, o 40.738,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2007, č. j. , 531/2006-115, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 14. 4. 2006, č. j. -79 (ve spojení s usnesením ze dne 17. 10. 2006, č. j. -101), zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 40.738,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu. Žalobkyně se domáhala náhrady škody na zdraví s tvrzením, že dne 24. 6. 2003 ji na pracovišti žalované společnosti napadla jiná pracovnice, zvrátila jí palec levé ruky a v důsledku toho byla žalobkyně v pracovní neschopnosti. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sice uzavřena „Dohoda o provedení práce“, neexistoval však mezi nimi pracovněprávní vztah, žalobkyně pracovala pro žalovanou na základě živnostenského listu, při práci používala vlastní nářadí a pomůcky, suroviny jí dodávala žalovaná a z vystavených faktur je patrno, že žalobkyně u žalované odpracovala více než 100 hodin. Vyloučil proto možnost aplikace o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci a protože se v řízení nepodařilo prokázat totožnost ženy, která žalobkyni napadla, a ani její vztah k žalované (pracovněprávní poměr, zástupce apod.), nevyplývá odpovědnost žalované ani z obč. zák.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 3. 2007, č. j. , 531/2007-115, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil, změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a zcela se ztotožnil s jeho právními závěry. Tvrzení žalobkyně, že k jejímu úrazu došlo na pracovišti žalované a že jí ho způsobila osoba, která vykonávala práce pro žalovanou, nebylo po obsáhlém dokazování prokázáno. Odpovědnost žalované za úraz žalobkyně proto nemohla vyplývat ze a je vyloučena i podle . Vzhledem k nedostatku věcné pasivní legitimace žalované hodnotil soud prvního stupně navrhovaný výslech svědka Mourka správně jako nadbytečný.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává je z důvodu podle a b) Namítá, že v řízení nebyl proveden důkaz svědeckou výpovědí E. M., ačkoliv jeho výpověď má pro posouzení věci zásadní význam, a proto je řízení postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje žalobkyně v hodnocení výpovědi svědkyně J. Š. Navrhla, aby Nejvyšší soud ČR napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 7. 3. 2007, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

I když žalobkyně v dovolání uvedla, že uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení , b) , z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že nesouhlasí zejména s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav věci, a namítá, že z provedených důkazů nebyl skutkový stav zjištěn správně; ve skutečnosti tedy napadá rozsudek odvolacího soudu v otázce skutkových zjištění, a nikoliv právních závěrů. Nesouhlas dovolatelky se skutkovými závěry soudu prvního stupně, které převzal odvolací soud, a její výtky proti hodnocení důkazů, na nichž zjištěný skutkový stav věci spočívá, není dovolacím důvodem podle Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění zakládá totiž dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. R 8/1994).

Otázkou zásadního právního významu není ani námitka, že v řízení nebyl proveden některý z navržených důkazů. Tato námitka sama o sobě totiž žádný zásadní právní význam nemá, nehledě k tomu, že soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí jasně uvedl, proč je navržený výslech svědka E. M. nadbytečný, a odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, a je tedy zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2010

JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu