Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
112245FB8C5235D9C1257A4E0064A8F8.html
HTML · 11.52 KB
No categories available
33 Cdo 2582/2009
U S N E S E N Í
1) M. B.
a
2) B. B.,
zastoupeným Mgr. Alešem Dufkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Bartošova 4331, o zaplacení 140.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 5C 74/2008 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 27. ledna 2009, č. j. 60 Co 541/2008 -58, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 27. ledna 2009, č. j. 60 Co 541/2008 -58, kterým byl ve věci samé potvrzen žalobu zamítající rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 8. září 2008, č. j. 5C 74/2008 -28, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř. “ (srov. článek II, bod 12. zákona č. 7/2009 ), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Nejvyšší soud již ve svých rozsudcích ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4271/2008 , a ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2275/2008 , dovodil, že není porušením smluvního závazku užívat dům, na jehož výstavbu či přestavbu poskytl stát stavebníkovi příspěvek, po stanovenou dobu k trvalému bydlení, jestliže stavebník vedle trvalého bydlení dům v jeho zanedbatelné části využívá i jiným způsobem (konkrétně k výdělečné činnosti, případně k výkonu živnosti). Tyto závěry jsou využitelné - a odvolací soud se od nich neodchýlil - i v posuzovaném případě, kdy žalovaní dům, na jehož výstavbu jim byl poskytnut státní příspěvek, nepřetržitě užívají k trvalému bydlení a pouze po dobu 16 měsíců užívala žalovaná místnost o velikosti 11,5 m2 nacházející se v technickém přízemí domu jako šicí dílnu (časově omezeně zde provozovala svou živnost krejčové). Odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1887/99 je nepřiléhavý, neboť je v něm (pokud jde o rozsah i způsob využití nemovitosti k podnikatelské činnosti stavebníka) posuzován skutkově zcela odlišný případ.
Lze uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu je správný a závěry, na nichž založil své rozhodnutí, jej nemohou činit zásadně právně významným. Dovolací soud proto dovolání žalobkyně jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalovaným, kteří by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, v této fázi řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 27. října 2010
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu