Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 625/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobců 1) Ing. S. B. a 2) Rodinného pivovaru BERNARD, a.s., IČ: 26031809, se sídlem v Humpolci, 5. května 1, zastoupených JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, proti žalovanému Občanskému sdružení Britské listy, IČ: 26519887, se sídlem v Praze 2, Slezská 56/1668, o ochranu osobnosti a dobré pověsti právnické osoby, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2008, č.j. -87, takto:

I.Dovolání žalobců se odmítá.

Stručné odůvodnění( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. ledna 2008, č.j. -67, výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovanému bylo uloženo uveřejnit v internetovém deníku Britské listy omluvu ve znění: “Dne 22.9.2006 byl v tomto deníku uveřejněn článek, jehož titulek zněl „Transparency International: pod povrchem špína“. Tento článek obsahoval nepravdivé informace o panu S. B., které nezákonným způsobem zasáhly do jeho práv na ochranu osobnosti. Tímto se panu S. B. za uveřejnění nepravdivých informací, jakož i za způsobenou újmu omlouváme“. Výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil prvnímu žalobci 150.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy podle (dále jen „“) a výrokem III. zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil druhému žalobci 300.000,- Kč jako přiměřené zadostiučinění v penězích podle Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. září 2008, č.j. -87, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé podle (dále jen „“) potvrdil, změnil jej pouze ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah žalovaného do práv prvního žalobce chráněných ustanovením násl. , protože šlo o přiměřenou kritiku jeho osoby v souvislosti s jeho členstvím ve Správní radě Transparency International, tedy jako osoby veřejného zájmu. Poukázal také na skutečnost, že z titulu svého postavení měl dostatek možností, jak mediálně prezentovat svůj nesouhlas s názory žalovaného. V důsledku toho nelze dovodit ani neoprávněný zásah do dobré pověsti druhého žalobce ve smyslu

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Jeho přípustnost odvozují z ustanovení , neboť jsou přesvědčeni, že rozhodnutí má zásadní význam po právní stránce. Dovolací důvod spatřují v naplnění předpokladů ustanovení Napadají zejména závěr odvolacího soudu, že první žalobce jako osoba veřejného zájmu je povinen snášet vyšší míru kritiky, stejně jako jeho názor, že fakt, že žalobci je dostupná možnost vyjádřit se mediálně ke kritice, která proti němu směřuje, je důvodem pro odepření soudní ochrany proti zásahům do jeho osobnostních práv. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud po té, co přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. , včetně ochrany tzv. osob veřejného zájmu a významu možnosti těchto osob vyjádřit se ke kritice, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. listopadu 2007, sp.zn. , rozsudky téhož soudu ze dne 20. ledna 2010, sp. zn. , ze dne 28. února 2006, sp.zn. nebo ze dne 31. října 2006, sp.zn. ). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení nemají na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. října 2010

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.

předseda senátu