Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 151/2009

29 Cdo 151/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Poradenství pro podniky – Aleš Klaudy, spol. s r.o., se sídlem v Děčíně II, Sukova 1042/13, PSČ 405 01, identifikační číslo 60 31 89 11, zastoupené Mgr. Pavlem Baťkem, advokátem, se sídlem v Praze 8 – Karlíně, Sokolovská 394/17, PSČ 186 00, proti     žalovaným 1)AKTIVA, a. s., se sídlem v Kaznějově 125, PSČ 331 51, identifikační         číslo 25 22 55 11a 2) Ing. J. P.,  zastoupenému JUDr. Martinem Šenkýřem, advokátem, se sídlem v Praze 6,  Na Viničných horách 1834/24, PSČ 160 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2008,                            č. j. -194, takto:

I.       Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne            7. září 2006, č. j. -74, jímž Městský soud v Praze ponechal ve vztahu ke druhému žalovanému v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 25. listopadu 2004,            č. j. -9, v části, v níž druhému žalovanému uložil zaplatit původní žalobkyni (GE Capital Bank, a. s.) částku 15,000.000,- Kč s 6% úrokem od 12. prosince 2003 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 50.000,- Kč a náklady řízení.

Dovolání druhého žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné pouze podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud jako nepřípustné podle ustanovení a odmítl.

Učinil tak proto, že dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolatelem zpochybněné právní závěry, které soudy nižších stupňů učinily               při výkladu konkrétních právních úkonů („Směnečného vyplňovacího prohlášení“ a „Dohody o postupu při realizaci zajištění“, oba ze dne 7. prosince 2000), postrádají potřebný judikatorní přesah, když jsou významné právě a jen pro projednávanou věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí    a stanovisek).

Současně nelze přehlédnout, že dovolatel skutečnosti, na základě kterých bylo možno usuzovat, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) dosáhla již v době před vydáním směnečného platebního rozkazu uspokojení směnkou zajištěné pohledávky jiným způsobem (z výtěžku zpeněžení zástavy), netvrdil ve včas podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (v nich pouze uvedl, že žalobkyně se „uspokojuje ze zástavního práva“), ale až v průběhu řízení o námitkách (srov. podání druhého žalovaného ze dne 26. dubna 2006, na č. l. 52 – 53 spisu). Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí přitom lze správnost směnečného platebního rozkazu posuzovat vždy jen podle stavu, který zde byl      v okamžiku jeho vydání, s tím, že skutečnosti, k nimž došlo až po této době (zde tvrzené uspokojení směnkou zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, k němuž – jak                  je zřejmé z obsahu spisu – mělo dojít v průběhu konkursu vedeného na majetek prvního žalovaného, tedy až po vydání směnečného platebního rozkazu), důvodem ke zrušení směnečného platebního rozkazu být nemohou a taková procesní obrana žalovanému přísluší až v řízení o výkonu rozhodnutí (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněného           pod číslem 31/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině, když ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud usnesením ze dne                 12. srpna 2010, sp. zn. , jako zjevně neopodstatněnou, odmítl).

Konečně zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani výhrady dovolatele, podle kterých není žalobkyně v dané věci aktivně legitimována, neboť směnka, jejíhož zaplacení se původní žalobkyně (GE Capital Bank, a. s.) domáhala, na ni nebyla         (v rozporu s ustanovením , o cenných papírech) převedena rubopisem. Z obsahu spisu je totiž zřejmé (srov. „Záznam“ ze dne 20. listopadu 2007,            na č. l. 176 a soudem pořízenou kopii směnky na č. l. 177 – 178), že původní žalobkyně      (GE Capital Bank, a. s.) převedla rubopisem v průběhu odvolacího řízení spornou směnku     na žalobkyni (Poradenství pro podniky – Aleš Klaudy, spol. s r. o.) a o jejím vstupu do řízení na místo dosavadní žalobkyně podle ustanovení rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 19. prosince 2007, č. j. -183 (doručeným zástupci druhého žalovaného dne 22. ledna 2008).      

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Rozhodné znění (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2010

JUDr. Petr G e m m e l

           předseda senátu