Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4517/2008

U S N E S E N Í

JUDr. P. K.

J.

K.

, o zaplacení částky 1.250,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 3. 2008, č. j. -33, takto:

Dovolání, pokud směřovalo do výroku usnesení z 31. 3. 2008, č. j. -33, jímž krajský soud zrušil usnesení Okresního soudu v Ostravě z 12. 10. 2007, č. j. -22, a řízení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí zastavil,

se

zamítá

.

Jinak, tj. pokud směřovalo do výroků o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a řízení odvolacího,

se

dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání povinného zrušil usnesení z 12. 10. 2007, č. j. -22, (jímž okresní soud podle zastavil exekuci a povinného zavázal k náhradě nákladů řízení), řízení o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí s poukazem na ustanovení a větu první zastavil, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a k náhradě nákladů odvolacího řízení zavázal oprávněného.

Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že povinný poukázal částku 1.250,- Kč k rukám zástupce oprávněného již dne 17. 7. 2002, tedy před podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí. Ohledně této částky (jistiny) byl výkon usnesením z 23. 6. 2005, č. j. -8, zastaven. Další částky – včetně úroku z prodlení z částky 1.250,- Kč za dobu od 21. 9. 1999 do 19. 7. 2002 ve výši 389,- Kč – byly povinným plněny v průběhu nařízeného výkonu. Jestliže pak v průběhu výkonu rozhodnutí povinný svou pohledávku zcela uhradil, je tím vykonávací řízení bez dalšího skončeno. Neběží-li žádný výkon rozhodnutí, nelze z důvodu nedostatku podmínky řízení o zastavení výkonu rozhodnutí rozhodovat, jelikož zastavení výkonu podle přichází v úvahu jako jiný způsob skončení výkonu jen v případě, kdy tento výkon probíhá. Podal-li oprávněný v této procesní situaci návrh na zastavení výkonu, pak okresní soud o takovém návrhu nemohl rozhodnout jinak, než řízení o tomto návrhu zastavit, a to pro nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že soud již nemohl rozhodnout o návrhu na zastavení výkonu za situace, kdy výkon již byl realizován.

V dovolání, jímž napadl usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu, oprávněný namítá nesprávné právní posouzení věci ( ). Odvolací soud podle jeho názoru pochybil, dospěl-li k závěru, že výkon rozhodnutí zanikl úplným zaplacením pohledávky v rámci výkonu rozhodnutí; nesprávně totiž přiřadil jednotlivé platby na plnění dílčích závazků povinného zejména tak nesprávně dospěl k závěru, že jistina byla uhrazena již 19. 7. 2002. Má-li totiž povinný více dílčích závazků a neurčí-li při svém plnění, který závazek hradí, je nutno platbu vztáhnout nejprve na příslušenství a teprve poté na jistinu. Příslušenstvím pohledávky jsou kromě úroku z prodlení také náklady řízení, plnění je proto potřeba vztáhnout nejprve na náklady nalézacího řízení, řízení vykonávacího a úrok z prodlení a teprve po úplné úhradě tohoto příslušenství na samotnou jistinu. Správně tedy měl odvolací soud podle dovolatelova názoru uzavřít, že povinný zaplatil na jistinu teprve dne 31. 8. 2007, a to jen částečně, přičemž k tomuto dni činí kapitalizovaný úrok z prodlení 1.093,- Kč, nikoli tedy 389,- Kč, jak vypočetl odvolací soud při nesprávné úvaze, že jistina byla zaplacena již 19. 7. 2007. V takovém případě v rámci výkonu rozhodnutí k úplnému zaplacení pohledávky nedošlo, když část jistiny a úroku z prodlení zůstává nadále neuhrazena, vykonávací řízení tedy vymožením pohledávky nezaniklo, nýbrž stále běželo a tudíž byly splněny podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí k návrhu oprávněného ve smyslu

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (část první, čl. II, bod 12 ).

Dovolání, přípustné podle , není důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (, věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že řízení je nutno z důvodu nedostatku podmínky řízení pro zánik výkonu jeho provedením podle věty první zastavit

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to nejen hmotného práva, ale i – a o takový případ jde v souzené věci – práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Dne 25. 9. 2007 bylo soudu doručeno podání označené (č. l. 21) datem 21. 9. 2007, jímž oprávněný navrhl, aby „

výkon rozhodnutí byl zastaven“

. Z doslovného znění tohoto návrhu, neobsahujícího údaj, že by mělo jít o

částečné

zastavení výkonu, a tím méně určení,

do

jaké

částky

by měl být výkon (částečně) zastaven, nelze dovodit závěr jiný než ten, že výkon rozhodnutí měl být zastaven zcela; soud prvního stupně tedy ani neměl možnost jinou než návrhu na úplné zastavení výkonu zcela vyhovět, což také s odkazem na ustanovení učinil. Případné odvolání (jež by ovšem stejně muselo být jako subjektivně nepřípustné odmítnuto, jelikož návrhu bylo vyhověno v plném rozsahu), odůvodněné tvrzením, že alespoň část jistiny vymáhané pohledávky či jejího příslušenství nebyla zaplacena, oprávněný nepodal.

Oprávněný je svým návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí vázán; tento procesní úkon nemůže vzít zpět, může jej však odvolat, dojde-li odvolání soudu nejpozději současně s návrhem na zastavení ( ). O takový případ však v souzené věci nejde; naopak, oprávněný – v rozporu s obsahem návrhu na zastavení výkonu – teprve v dovolání nově tvrdí, že „kapitalizovaný úrok z prodlení nečiní 389,- Kč, nýbrž 1.093,- Kč“, a že „v takovém případě v rámci výkonu nedošlo k úplnému zaplacení pohledávky, když část jistiny a úroků z prodlení zůstává nadále neuhrazena...“. Jak však plyne z ustanovení , v dovolání uplatnit nové skutečnosti nelze (novými skutečnostmi jsou všechny skutečnosti, které nebyly uplatněny nejen /za podmínek uvedených v a 211a / v řízení před odvolacím soudem, ale také v řízení před soudem prvního stupně, o kterýžto posléze uvedený případ jde v souzené věci).

Protože uplatněný dovolací důvod podle naplněn nebyl, Nejvyšší soud dovolání podle část věty před středníkem zamítl.

Pokud dovolání směřovalo (i) do výroků o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a řízení odvolacího, není v této části přípustné. Přípustnost podle ustanovení , ani není dána proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není, a podle není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).

Oprávněný procesně úspěšný nebyl (ve zbytku bylo dovolání odmítnuto), ve smyslu ustanovení , a () by tedy měl povinnému nahradit náklady dovolacího řízení; protože u něj žádné prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) zjištěny nebyly, platí, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2010

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu