Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 106/2010

U S N E S E N Í

HENNES & MAURITZ AB

MEXINA GROUP, spol. s r.o.

, se sídlem v Hořicích, Vrchlického 699, PSČ 508 01, IČ 274 92 214, zastoupené JUDr. Františkem Pavelkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Soukenická 23, o určení, že 9 895 ks triček jsou padělky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 2009, č.j. -178, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 860 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Čermáka, advokáta se sídlem v Praze, Klimentská 46.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. července 2009, č.j. -178, potvrdil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 2008, č.j. -107, kterým bylo ve výroku I. určeno, že zboží, tj. 9 895 ks triček v 96 kartonech zadržené rozhodnutím Celního úřadu Praha 2, č.j. 848-02/07-170300-02 ze dne 12.9.2007, jsou padělky, a kterým bylo ve výroku II. rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud po doplnění dokazování stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že zboží, tj. 9 895 ks triček, zadržené rozhodnutím Celního úřadu Praha 2, č.j. 848-02/07-170300-02 ze dne 12.9.2007, jsou padělky, neboť podle odborného vyjádření B. N. nejsou originálním výrobkem žalobkyně, která je vlastníkem komunitárních ochranných známek č. 2662799 ve znění „H&M“ (slovní) a č. 977769 ve znění H&M HENNES MAURITZ“ (obrazová) a dále mezinárodní ochranné známky č. 791468 ve znění „H&M“ (kombinovaná), všechny zapsané pro třídu výrobků 25 (oblečení a boty). Zadržené zboží vykazovalo v určitých případech odlišnosti od originálu označením zboží pořadovým číslem. Pokud žalovaná tvrdila, že má doklady o nákupu zboží přímo od výrobce, který vyrábí zboží pro žalobkyni, nebylo toto tvrzení prokázáno, žalovaná žádné takové věrohodné doklady nepředložila. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, že zajištěné zboží naplňuje znaky zákonné definice padělku ve smyslu Nařízení Rady ES č. 1383/2003.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, neboť má za to, že napadené rozhodnutí má ve věci samé zásadní právní význam a dovolání je proti tomuto rozhodnutí přípustné podle (dále jen „ “).

Podle dovolatelky nelze připustit, aby soud stanovisko osoby zjevně spolupracující s žalobkyní použil jako důkazní prostředek namísto regulérního znaleckého posudku či vyjádření nezávislého odborníka. Uvedeným postupem soudu je podle názoru dovolatelky řízení zatíženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za tohoto stavu má napadené rozhodnutí ve věci samé zásadní právní význam.

Žalovaná v dovolání napadá především skutkové zjištění, že zboží – trička, zadržená celním úřadem, jsou padělky. Namítá, že samotná skutečnost, že zboží bylo nakoupeno od jiného subjektu než od žalobkyně, jako vlastníka ochranných známek, nemůže ještě vést k závěru, že se jedná o padělky.

Podle dovolatelky nebyl objektivně zjištěn skutkový stav věci a to vedlo i k nesprávnému právnímu posouzení věci, proto navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání žalované navrhla odmítnutí dovolání, neboť je přesvědčena, že dovolání není přípustné, jelikož postrádá otázku zásadního právního významu. Poukazuje na to, že dovolatelka při uvažované přípustnosti dovolání podle směřuje svoje námitky do skutkových zjištění soudu a do postupu soudu při dokazování a způsobu hodnocení důkazů, přičemž dovolací přezkum je otevřen v posuzovaném případě jen otázkám právním. S odkazem na ustanovení vyvrací oprávněnost námitky dovolatelky, že závěr o tom, že předmětné zboží jsou padělky, by mohl učinit jen znalec nebo nezávislý odborník. Pokud dovolatelka argumentuje tím, že samotná skutečnost, že zboží je nakoupeno od jiného subjektu než od žalobkyně, jako vlastníka ochranných známek, nemůže ještě vést k závěru, že se jedná o padělky, žalobkyně tuto argumentaci považuje za nepřiléhavou, bylo-li v dané věci ohledáním předmětného zboží zjištěno a prokázáno, že se o padělky jedná. Podle žalobkyně odvolací soud rozhodl správně a řízení netrpí žádnou vadou, která by mohla mít vliv na právní posouzení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání žalované bylo podáno včas ( ) a byla řádně zastoupena advokátem ( ), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V dané věci není dovolání přípustné podle , je-li napadán potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu a není přípustné ani podle , neboť v dané věci soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jediným rozsudkem.

Zbývá tedy posoudit, zda rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a je přípustné podle

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Předpokladem pro závěr, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam je, že řešení právní otázky mělo pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou právní otázku, na níž rozsudek odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení věci založen. Zásadní právní význam má rozsudek odvolacího soudu současně pouze tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí v posuzované věci, ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu). Závěr o tom, zda dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud činí předběžně; zvláštní rozhodnutí o tom nevydává.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu.

Pokud dovolatelka namítá, že odvolací soud postupoval nesprávně v procesu dokazování, pak tato námitka by mohla vést k závěru, že řízení by mohlo být postiženo vadou ve smyslu , která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z důvodu uvedeného v tomto ustanovení může však dovolatel napadnout rozhodnutí odvolacího soudu při uvažované přípustnosti dovolání podle jen za předpokladu, že tvrzená vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je bezprostředním důsledkem řešení otázky procesněprávní povahy. O takový případ se však v dané věci nejedná, jestliže dovolatelka pouze namítá, že soud měl k posouzení zboží, zda jsou či nejsou padělkem, určit znalce či jiného nezávislého odborníka.

Námitkou, že nelze připustit, aby soud stanovisko osoby zjevně spolupracující s žalobkyní použil jako důkazní prostředek namísto regulérního znaleckého posudku či vyjádření nezávislého odborníka a že uvedeným postupem soudu je řízení zatíženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolatelka nepředestírá žádnou otázku, která by měla ve smyslu po právní stránce zásadní význam, tj. otázku, zda odvolací soud nerozhodl v rozporu s hmotným právem, či právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně.

Navíc námitky k nesprávnému hodnocení důkazů nemohou být předmětem dovolacího přezkumu při uvažované přípustnosti dovolání podle (srov. a , komentář, Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.BECK, 7. vydání r. 2006, str. 1268).

Napadá-li dovolatelka skutkový závěr obou soudů o tom, že zboží zadržené rozhodnutím Celního úřadu Praha 2, č.j. 848-02/07-170300-02 ze dne 12.9.2007, jsou padělky, je na místě opětovně připomenout, že při možné přípustnosti dovolání podle skutkový stav věci nemůže před dovolacím soudem doznat žádné změny, skutkové zjištění dovolací soud nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam rozsudku odvolacího soudu. Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí.

Vyplývá-li tedy ze skutkového zjištění soudu, že předmětné zboží jsou padělky a že zajištěné zboží naplňuje znaky zákonné definice padělku ve smyslu Nařízení Rady ES č. 1383/2003, není možno dospět k závěru, že by bylo nesprávné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo určeno, že zboží, tj. 9 895 ks triček v 96 kartonech zadržené rozhodnutím Celního úřadu Praha 2, č.j. 848-02/07-170300-02 ze dne 12.9.2007, jsou padělky.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , neboť odvolací soud neřešil v tomto rozhodnutí otázku, která by byla v rozporu s hmotným právem. Dovolací soud ani z jiných okolností nedospěl k závěru o tom, že rozhodnutí odvolacího soudu má v napadené části po právní stránce zásadní význam.

Nemá-li tedy rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu po právní stránce zásadní význam, dovolací soud uzavřel, že dovolání žalované není podle přípustné a podle ustanovení věty první a jej odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Podle výsledku dovolacího řízení má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 3 750 Kč , v návaznosti na a , ve znění vyhl. č. , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif) a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ( vyhl.č. , ve znění vyhl. č. ), a po přičtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 810 Kč (srov. , z. č. , v platném znění), tedy celkem ve výši 4 860 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná co ji ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná navrhnout výkon rozhodnutí.

V Brně 26. října 2010

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á předsedkyně senátu