Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4994/2008

U S N E S E N Í

F. K.

REAL R + B s.r.o.,

se sídlem v Praze 8 – Libni, Srbova 360/1, IČ 27596109, zastoupené JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 4, pro částku 17.000.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze z 2. 4. 2008, č. j. -46, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Oprávněný

je povinen

zaplatit povinné na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 74.700,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Petra Poledníka, advokáta .

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud (k odvolání povinné, jež namítla, že podkladový notářský zápis jejím jménem nikdy žádná osoba nepodepsala a že tedy musí jít o padělek) změnil usnesení z 3. 8. 2007, č. j. -2, jímž obvodní soud nařídil exekuci, tak, že návrh na její nařízení zamítl. Učinil tak na základě zprávy notáře JUDr. Milana Šmidrkala, který k žádosti o zapůjčení spisu sp. zn. N 21/2007, jenž měl obsahovat podkladový notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sp. zn. NZ 013/2007, sdělil, že spis uvedené spisové značky (který by se měl týkat účastníků specifikovaných v záhlaví tohoto rozhodnutí) v jeho archívu veden není (spis sp. zn. N 21/2007 obsahuje zápis NZ zn. 18/2007 a zápis zn. NZ 13/2007 je zase obsažen ve spise sp. zn. N 16/2007 a oba se týkají účastníků jiných) a pokud byl takový notářský zápis sp. zn. N 21/2007, NZ 013/2007 soudu předložen jako exekuční titul, jde o falzifikát. Odvolací soud uzavřel, že základním předpokladem pro nařízení exekuce je existence exekučního titulu, a že je povinností oprávněného tvrdit existenci tohoto titulu a předložit jej; v daném případě oprávněný tuto podmínku nesplnil, základní předpoklad pro nařízení exekuce tedy splněn nebyl. S návrhem oprávněného na doplnění dokazování svědeckým výslechem notáře a obecného zmocněnce, jenž měl za oprávněného při sepisu notářského zápisu jednat, se odvolací soud vypořádal závěrem, že navrhované důkazy jsou nadbytečné, jelikož neexistence řádného exekučního titulu byla v řízení nepochybně prokázánau (písemnou zprávou notáře), jíž byl proveden důkaz.

V dovolání oprávněný ohlašuje všechny tři dovolací důvody a namítá, že odvolací soud nejenže neprovedl jím navržené důkazy, ale že i z provedeného důkazu dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Podle jeho názoru nebylo možno na základě pouhého písemného vyjádření notáře dojít bez pochybností ke skutkovým závěrům, které odvolací soud učinil, v důsledku čehož pak nebyly správné ani jeho závěry právní. Při „absenci realizace navržených důkazů napadené usnesení vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování a i tato vada je vadou, pro kterou je napadené usnesení v rozporu s platnými právními předpisy“.

Povinná navrhla odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (část první, čl. II, bod 12 ).

Dovolání (přípustné podle , odst. 2 ve spojení s ustanovením ) není důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , které by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (, věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu zejména závěr odvolacího soudu, že chybí základní předpoklad nařízení exekuce, jímž je existence exekučního titulu, a zda jsou naplněny i dovolací důvody podle a odst. 3

Podle ustanovení lze dovolání podat jen z těchto důvodů:

a) řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci

b) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle ustanovení je-li dovolání přípustné podle a b) popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Oprávněný však – ač ohlašuje všechny uvedené dovolací důvody – ve skutečnosti neuplatňuje žádný z nich.

Právní posouzení věci je podle nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to nejen hmotného práva, ale i – a o takový případ jde v souzené věci – práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Oprávněný však nesprávnou aplikaci ani interpretaci práva nenamítá (dovolání ostatně neobsahuje žádný odkaz na kterékoli hmotněprávní či procesněprávní ustanovení, jež by mělo být nesprávně použito či vyloženo).

Posuzováno podle obsahu dovolání, oprávněný ve skutečnosti nenamítá ani dovolací důvod podle Jak Nejvyšší soud vysvětlil v rozhodnutí z 5. 2. 2003, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 2003 pod poř. č. 56, o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, se při zjišťování skutkového stavu věci jedná například tehdy, jestliže v rozporu s ustanovením nebyly vůbec zjišťovány okolnosti rozhodné pro posouzení věci, přestože byly tvrzeny, a přestože k jejich prokázání byly nabízeny důkazy, nebo jestliže okolnosti rozhodné pro posouzené věci sice tvrzeny nebyly, ale měly být zjišťovány jako skutkový podklad pro posouzení skutečnosti, jíž je soud povinen se zabývat z úřední povinnosti. O žádný z těchto případů však v souzené věci nejde, jelikož odvolací soud okolnost rozhodnou pro posouzení věci – (ne)existenci podkladového notářského zápisu – prostřednictvím navrženého důkazu zprávou notáře zjišťoval.

Pouze ohlášen, avšak ve skutečnosti neuplatněn zůstal také dovolací důvod podle Rozhodnutí soudu totiž vychází ze skutkového zjištění, jež nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, jestliže soud vzal za zjištěno něco, co ve spise vůbec není, anebo jestliže soud nepokládá za zjištěnou podstatnou skutečnost, která bez dalšího z obsahu spisu naopak vyplývá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 10. 1992, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1-2, ročník 1994, pod poř. č. 8. O žádný z těchto případů však v souzené věci opět nejde, jelikož odvolací soud neexistenci podkladového notářského spisu zjistil z písemné zprávy notáře obsažené ve spise.

Dovolání v celém svém obsahu totiž brojí proti jedinému, a to proti hodnocení listinného důkazu; to však dovoláním úspěšně napadnout nelze. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů ( ) – jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení (a nečiní tak ani dovolatel), pak není ani možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, například namítat, že soud neměl uvěřit vyslýchanému svědkovi, nebo že měl uvěřit svědkovi jinému, případně že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění, apod. To znamená, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů dovoláním úspěšně napadnout nelze (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. . Komentář, II. díl., 7. vydání, Praha C. H. Beck, 2006, strana 1268).

S ohledem na výše uvedené nutno uzavřít, že se oprávněnému správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Poněvadž dovolání bylo zamítnuto, vzniklo procesně úspěšné povinné podle ustanovení , a věty první právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 61.950,- Kč představující sazbu odměny za zastoupení advokátem (, , ., , , písm. a/ bod 1 , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů, sníženou o 50% podle vyhlášky), a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i DPH ve výši 20 %, tj. částce 12.450,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. října 2010

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu