Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2939/2008

26

Cdo 2939/2008

ROZSUDEK

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobce města Františkovy Lázně, se sídlem úřadu ve Františkových Lázních, Nádražní 208/5, IČ: 00253936, zastoupeného JUDr. Petrem Bayerem, advokátem se sídlem v Chebu, nám. Krále Jiřího 6, proti žalované Dropas, s. r. o., se sídlem v Chebu, Zlatá 1941, IČ: 49789058, zastoupené JUDr. Miloslavou Staňkovou, advokátkou se sídlem v Chebu, Družstevní 5, o určení doby skončení nájmu, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. února 2008, č. j. -75, takto:Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 27. února 2008, č. j. -75, a rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 19. září 2007, č. j. -37, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Chebu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Chebu (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. 9. 2007, č. j. -37, určil, že „nájem dle nájemních smluv ze dne 9. 8. 1994 k nebytovému prostoru v přízemí domu č. p. 9 ve F. L., Národní třída 1, tj. prodejny papírnictví s přináležejícími skladovými prostorami o výměře 72 m2, a k nebytovému prostoru v přízemí domu č. p. 9 ve F. L., N. t. 1, tj. prodejny drogerie s přináležejícími skladovými prostorami o výměře 160 m2, skončí uplynutím doby dne 30. 9. 2009“, a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalované Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. 2. 2008, č. j. -75, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku ve věci samé, změnil ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy obou stupňů zjistily že účastníci uzavřeli dne 9. 8. 1994 dvě samostatné nájemní smlouvy, jejichž předmětem byly shora specifikované nebytové prostory, přičemž nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 10. 1994 do 30. 9. 2009. Na základě usnesení městské rady žalobce z 29. 4. 1996 účastníci uzavřeli dne 20. 5. 1996 Dodatek č. 1, kterým měl být nájem prodloužen do 31. 12. 2015, a to jako kompenzace za investice žalované do majetku žalobce. Dovodily naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení podle (dále „“) s tím, že rozhodnutí odstraní mezi účastníky nejistotu týkající se doby trvání nájemního vztahu a umožní vyhnout se budoucímu sporu o vyklizení předmětu nájmu i případným škodám. Dodatek č. 1 k předmětným smlouvám shledaly absolutně neplatný pro obcházení zákona podle . Záměr obce pronajmout nemovitý majetek nebyl žalobcem zveřejněn, jak mu ukládal , o obcích, v tehdy platném znění (dále „“). I když zákon neobsahuje výslovný zákaz pronájmu nemovitostí bez předchozího zveřejnění, svými důsledky taková nájemní smlouva směřuje k výsledku zákonu odporujícímu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o Jeho zásadní právní význam spatřuje v tom, že řeší otázku, která je v rozhodování odvolacího soudu řešena rozdílně, a že je v rozporu s hmotným právem. Namítá nesprávnost závěru o naléhavém právním zájmu žalobce na požadovaném určení. Nemůže být dán tím, aby se v budoucnu, kdy má nájem nebytových prostor údajně zaniknout, předešlo žalobě na jejich vyklizení. Nesouhlasí s tím, že určení je prospěšné pro obě smluvní strany, pouze má umožnit žalobci, aby nedostál svým závazkům a dosáhl lepší prodejnosti nemovitosti. Dále odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně aplikoval zákona obcích, neboť se na danou věc nevztahuje, a nesprávný je také právní závěr, že nelze použít na závazkové vztahy. Navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (čl. II, bod 12. tohoto zákona) – dále opět „“.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), se nejprve zabýval otázkou jeho přípustnosti.

Podle není dovolání přípustné proto, že rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu, je jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Dovolání je však přípustné podle a odst. 3 Rozsudek odvolacího soudu je rozhodnutím po právní stránce zásadního významu, neboť řeší právní otázku naléhavého právního žaloby o určení podle odlišně od judikatury Nejvyššího soudu (je v rozporu s judikaturou dovolacího soudu).

Podle žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

Ústavní soud uvedl již v nálezu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. , publikovaným pod pořadovým číslem 25 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, ročník 1995, že „o naléhavý právní zájem může jít zásadně jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že první vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, což – řešeno jinými slovy – znamená, že u žalobce jde o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou procesně právní, případně hmotně právní situaci, v níž by v objektivně existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, popřípadě pro nejisté postavení mohl být vystaven konkrétní újmě“.

O takový případ se však v dané věci nejedná - žalobce se jako vlastník nemovitosti domáhá určení zániku nájemního práva žalované k nebytovým prostorám v této nemovitosti, k němuž má dojít teprve v budoucnu. Nelze tedy vůbec uvažovat o tom, že jeho vlastnické právo k předmětu nájmu je v době rozhodování soudu ohroženo nebo že se jeho postavení stalo nejistým. Totéž platí i pro úvahu, že by žalobce bez požadovaného určení mohl být vystaven nějaké újmě, už jen z toho důvodu, že nájem by mohl skončit i z jiného právního důvodu, než jen uplynutím času. Jinak řečeno soud nemůže rozhodovat o zániku práva, k němuž má dojít teprve v budoucnu.

Lze tedy shrnout, že žaloba v této věci nesplňuje předpoklady žaloby na určení podle Z tohoto důvodu se již dovolací soud nezabýval dalšími dovolacími námitkami žalované.

Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu není správný, a proto jej Nejvyšší soud podle části věty za středníkem zrušil. Vzhledem k tomu, že důvod, pro který bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný ( věta první, ). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení ( věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. září 2010

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu