Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2285/2009

U S N E S E N Í

1) J. V.,

a

2) Invest Košíře, s. r. o.,

IČ 2742 9881, Praha 10, Košická 63/10, zastoupených Mgr. Bc. Davidem Michalem, advokátem, 150 00 Praha 5 – Smíchov, Radlická 28, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 4. 12. 2008, sp. zn. , vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. (žalobců Jana Valtra a Invest Košíře, s. r. o., zastoupených Mgr. Bc. Davidem Michalem, advokátem, a dalších účastníků řízení :

a) PhDr. V. P., b) MUDr. H. O., c) Ing. I. P., DrSc.,

a

d) E. T.,

zastoupených Mgr. Janem Arientem, advokátem, 130 00 Praha 3, Milešovská 213/12,

e) VUSTE-SERVISu, státního podniku (v likvidaci),

IČ 0000 2372, Praha 6, Velflíkova 6, zastoupeného JUDr. Janem Brožem, advokátem, Praha 2, Sokolská 60,

f) Pozemkového fondu ČR,

IČ 4579 7072, 130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a, a

g) ABATISu, a. s.,

IČ 4527 4363, Praha 5, Jinonická 80, zastoupenému Mgr. Davidem Kroftou, advokátem, 110 00 Praha 1, Újezd 450/40, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu), takto :

I. Dovolání dovolatelů se odmítají.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobců, podané u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 z 26. 2. 2008, č. j. -69. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobců domáhajících se, aby bylo rozhodnutím soudu změněno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu z 1. 11. 2006, č. j. PÚ 3153/06, tak, „že se povoluje obnova řízení vedeného u Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha pod sp. zn. PÚ 6929/92“. Žalobcům J. V. a Investě Košíře, s. r. o., bylo uloženo zaplatit účastníkům řízení PhDr. V. P., MUDr. H. O., Ing. I. P., DrSc., a E. T. na náhradu nákladů řízení 8.806,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; také bylo žalobcům uloženo zaplatit účastníku řízení VUSTE-SERVISu, státnímu podniku v likvidaci, na náhradu nákladů řízení 7.021,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku; rovněž bylo žalobcům uloženo zaplatit účastníku řízení ABATISu, a. s., na náhradu nákladů řízení 7.021,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci J. V. a VUSTE SERVIS, s. p., a účastníkem řízení Pozemkovým fondem ČR bylo rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O odvolání obou žalobců proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze 4. 12. 2008, sp. zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 z 26. 2. 2008, č. j. -69, potvrzen. Žalobcům bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně na náhradu nákladů odvolacího řízení účastníkům řízení PhDr. V. P., MUDr. H. O., Ing. J. P., DrSc., a E. T. 8.449,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu, dále účastníku řízení VUSTE-SERVIS, s. p., 6.307,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu a účastníku řízení ABATIS, a. s., 6.307,- Kč také do tří dnů od právní moci rozsudku soudu. Ve vztahu mezi žalobci a účastníkem řízení Pozemkovým fondem ČR bylo rozhodnuto, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení odvolacího soudu.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

Odvolací soud především konstatoval, že předmětem rozhodnutí správního orgánu, jehož vydání předcházelo tomuto soudnímu řízení, jakož i předmětem řízení před soudy obou stupňů byla otázka, zda ve správním řízení mělo být vyhověno návrhu J. V. a Investy Košíře, s. r. o., na obnovu řízení před pozemkovým úřadem o restitučním nároku oprávněných osob podle (zákona o půdě).

Odvolací soud vycházel z toho, že nemá-li v ustanovení také ustanovení o obnově řízení ohledně schválení dohody mezi oprávněnou osobou a povinnou osobou, nebo o určení vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti, je tu třeba při posuzování uvedené otázky obnovy řízení použít ustanovení (). Podle ustanovení může být obnova řízení správního povolena jen na žádost účastníka správního řízení (stejně tomu bylo i za účinnosti dříve platného ; srov. a násl. ). V daném případě žalobci nebyli účastníky řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha, č. j. PÚ 6929/92; odvolací soud byl i (shodně se soudem prvního stupně) toho názoru, že „žalobci ani účastníky řízení být neměli“, když totiž účastníky řízení před pozemkovým úřadem tu ve smyslu taxativního ustanovení byli účastníky tohoto řízení oprávněná osoba a povinná osoba (podle tohoto zákona) a pozemkový fond. Žalobci některým z těchto účastníků správního řízení v daném případě nebyli, jak měly za to soudy obou stupňů. Dospěl proto odvolací soud k výslednému závěru, že rozhodlo-li tu Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, pak soud prvního stupně nepochybil, když žalobní návrh žalobců na nahrazení rozhodnutí uvedeného správního orgánu zamítl jako směřující nedůvodně proti správnému rozhodnutí, vydanému uvedeným správním orgánem. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil podle ustanovení jako věcně správné (včetně výroků o nákladech řízení).

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolacího soud s poukazem na ustanovení a .

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu, který oba žalobce v řízení zastupoval, dne 23. 1. 2009 a dovolání obou těchto dovolatelů bylo dne 23. 3. 2009 podáno u Obvodního soudu pro Prahu 5, tedy ve lhůtě stanovené v .

Dovolatelé navrhovali, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolatelé měli za to, že je jejich dovolání přípustné podle ustanovení , a jako dovolací důvod uplatňovali, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

V dovolání dovolatelů bylo především poukazováno na to, že pozemek parc. č. 1514/1 (o výměře 22.193 m2) v katastrálním území K. (obec hl. m. P.) nabyl žalobce J. V. ve veřejné dražbě konané podle , o veřejných dražbách, a to ke dni příklepu 21. 11. 2005. Stalo se tak tedy před tím, než došlo k vydání rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha ze 7. 4. 2006, č. j. PÚ 6929/92, jímž bylo určeno, že PhDr. V. P., Ing. arch. V. P. a E. T. jsou vlastníky pozemku parc. č. 1514/1 v katastrálním území K. Následně J. V. převedl uvedený pozemek darovací smlouvou z 19. 4. 2006 (s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 24. 4. 2006) na společnost s ručením omezeným Invest Košíře. V uvedeném správním řízení tedy pozemkový úřad nesprávně zjistil skutkový stav věci a nesprávně vycházel z toho, že pozemek parc. č. 1514/1 je nadále ve vlastnictví povinné osoby podle zákona o půdě, ačkoli tomu tak již nebylo.

Následovalo pak podání žádosti o obnovu uvedeného správního řízení ze strany J. V. a Investy Košíře, s. r. o., s uvedením důvodu podle ustanovení , že totiž vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly již v době původního řízení, ale nemohly být v původním řízení uplatněny, když v řízení před pozemkovým úřadem nebylo s vlastníkem pozemku J. V. (podle potvrzení dražebního z 21. 2. 2006 a podle zápisu v katastru nemovitostí č. j. Z – 15911/2006) jednáno. Žádosti o obnovu řízení však nebylo vyhověno rozhodnutím Pozemkového úřadu Praha z 1. 11. 2006, č. j. PÚ 3153/06, a nebylo vyhověno ani odvolání J. V., a to rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu z 8. 1. 2007, č. j. 42263/06-17170. Rozhodnutí Ústředního pozemkového úřadu napadl žalobce J. V. žalobou podle a násl. , ale rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, vydaným v právní věci vedené pod sp. zn. nebylo žalobě vyhověno a uvedený žalobce neuspěl ani v odvolacím řízení u Městského soudu v Praze, který svým rozsudkem sp. zn. rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Podle názoru obou dovolatelů tu byly splněny podmínky k vyhovujícímu rozhodnutí o obnově řízení podle ustanovení a (), když s J. V. nebyl v řízení u pozemkového úřadu jednáno, třebaže nepochybně měl být účastníkem původního řízení u Pozemkového úřadu Praha, vedeného pod sp. zn. , jako s vlastníkem pozemku, nabytého ve veřejné dražbě, o němž pak bylo jednáno v řízení před pozemkovým úřadem. Uvedená skutečnosti nebyla pozemkovému úřadu známa a J. V. ji v řízení před pozemkovým úřadem nemohl namítnout ani prokazovat, protože s ním nebylo jednáno jako s účastníkem řízení.

Podle názoru dovolatelů v řízení u soudu obou stupňů (probíhajícím podle ustanovení a násl. ) byla zcela nesprávně posouzena otázka účastenství v řízení podle ohledně vlastníka pozemku, jenž není povinnou osobou podle tohoto zákona o půdě, který má být podle vydán oprávněné osobě (oprávněným osobám). Odvolací soud tu tedy na řízení, zahájené v roce 1992, aplikoval ustanovení zákona o půdě (toto ustanovení bylo účinné až od 1. 7. 1993). Dovolatelé jsou přesvědčeni o tom, že tu bylo třeba vycházet z ustanovení , podle něhož účastníkem správního řízení i ten, jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohly být rozhodnutím správního orgánu dotčeny. Nesprávný a ústavně nekonformní je naproti tomu, podle názoru dovolatelů, názor odvolacího soudu, že účastníkem řízení vedle oprávněné osoby a vedle povinné osoby a pozemkového fondu není osoba, které svědčí vlastnické právo k nemovitosti, o jejíž vydání jde v řízení u pozemkového úřadu. Vlastník pozemku tu měl být, podle názoru dovolatelů, účastníkem řízení před pozemkovým úřadem (zahájeném před 30. 6. 2003), i když nebyl povinnou osobou podle (zákona o půdě).

Přípustnost dovolání dovolatelů bylo třeba v daném případě posoudit podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání i proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jestliže ovšem dovolací soud dospěje k závěru, že dovolání napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu nebo právní otázku, která je rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, anebo řešil-li odvolací soud svým rozhodnutím některou právní otázku v rozporu s hmotným právem.

V daném případě posoudil odvolací soud projednávanou právní věc podle ustanovení a násl. (zejména podle a ) v souvislosti s ustanovením (zákona o půdě) a ustanoveními a násl. ().

Podle ustanovení rozhodl-li správní orgán podle zvláštního zákona o sporu a jiné právní věci, která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů ( ), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

Podle ustanovení účastníky uvedeného řízení o věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky řízení před správním orgánem. Jakmile soud zjistí, že se řízení neúčastní někdo, kdo je podle jeho účastníkem, přibere jej soud usnesením do řízení ( ).

Podle ustanovení v průběhu řízení před soudem nesmí být změněn okruh účastníků, jaký tu byl v době rozhodnutí správního orgánu; to neplatí, došlo-li za řízení před soudem k procesnímu nástupnictví ( a ).

Podle ustanovení soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.

Podle ustanovení () řízení před správním orgánem, ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci, se na žádost účastníka řízení obnoví za podmínek uvedených v , pokud tyto zde uvedené skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

Podle ustanovení () žádat o obnovu řízení může podat kterýkoli z účastníků řízení původního, nebo jeho právní nástupci za předpokladu, že je tento právní nástupce původním rozhodnutím přímo dotčen.

V ustanovení () je stanoveno, že a jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.

Podle ustanovení (zákona o půdě) účastníky řízení podle ustanovení , odst. 2 a odst. 4 tohoto zákona jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu, povinná osoba a pozemkový fond.

Podle ustanovení () bylo-li řízení pravomocně skončeno před účinností , postupuje se při přezkoumání řízení, obnově řízení nebo vydání nového rozhodnutí podle , včetně lhůt, v nichž lze nové řízení zahájit.

Vzhledem k těmto uvedeným ustanovením právních předpisů, z nichž dovolací soud vychází a které měl na zřeteli i odvolací soud ve svém rozsudku ze 4. 12. 2008 (sp. zn. Městského soudu v Praze), proti němuž směřuje dovolání dovolatelů, nemohl dovolací soud dospět přesvědčivě k závěru, že by tu odvolací soud řešil některou právní otázku v rozporu s hmotným právem (ale ani s procením právem), nebo právní otázku, která by byla rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, anebo právní otázku, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu, vzhledem i k ustanovením již citovaných právních předpisů.

Nebylo tedy možné shledat o dovolání dovolatelů zákonné předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení , ale ani podle jiného ustanovení z těch ustanovení, která upravují přípustnost dovolání proti pravomocným rozhodnutí odvolacího soudu.

Přikročil tedy dovolací soud podle ustanovení a k odmítnutí dovolání dovolatelů, a to jako dovolání nepřípustného.

Dovolatelé nebyli v řízení o dovolání úspěšní a ostatním účastníkům řízení v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 7. října 2010

JUDr. Josef Rakovský, v. r.

předseda senátu