Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1863/2009

U S N E S E N Í

L. J.

Ing. K. L.

, zastoupenému JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem se sídlem v Lipové - lázně 3, Horní Lipová 271, o 170.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 17. 12. 2008, č.j. -254, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 27. 6. 2007, č.j. -169, není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „ “), protože soud prvního stupně rozhodoval – poté, co jeho první rozsudek odvolací soud zrušil – znovu, ale s výsledkem stejným jako v dřívějším rozsudku (v obou případech žalobě vyhověl), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

Při posouzení přípustnosti dovolání v intencích může být – výjimečně – relevantní i dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), a to v případě, že otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu. Výtky dovolatele – že nebyly splněny „podmínky k zahájení řízení“ spojované s věcnou legitimací žalobkyně, že žalobkyně nepřipojila k žalobě nezbytné listinné důkazy, že „nedobrý zdravotní stav pana předsedy senátu“ ovlivnil jeho posuzovací a rozhodovací schopnosti, že nebyly provedeny důkazy, které navrhoval (přepis zvukových záznamů rozhovorů žalobkyně a jejího syna, znalecký posudek vědeckého u nebo jiné instituce z oboru grafologie, y k porovnání shody typu, formy a tisku písma syna žalobkyně), že některé důkazy soud neprovedl „zákonným způsobem“ a že nevyžádal vyjádření k osobám ustanovených znalců – přesah do roviny zásadního posouzení procesních předpisů zjevně postrádají.

Výhrady žalovaného, že soudy obou stupňů nesprávně zhodnotily provedené důkazy (výpovědi žalobkyně, svědků P. J., K. L. st.) a dospěly tak k nesprávným skutkovým zjištěním, vystihují dovolací důvod podle , jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle nevýznamné, neboť skutkový základ sporu je pro dovolací soud závazný a při zvažování přípustnosti dovolání ho nelze zpochybnit (srov. ).

Dovolacímu důvodu podle (nesprávné právní posouzení věci) lze podřadit jen námitku, jíž žalovaný oponuje závěru odvolacího soudu, že právo na vrácení peněz z půjčky se nepromlčelo.

Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázky promlčení uplatnil právní názory nestandardní, resp. odporující hmotnému právu. Žalovaný (dlužník) se smlouvou o půjčce z 24. 11. 1997 zavázal vrátit dluh do 31. 12. 1998; podala-li žalobkyně u soudu prvního stupně žalobu dne 28. 12. 2001 ( ), vykonala právo včas, tj. před uplynutím tříleté promlčecí doby ( , , , ve znění pozdějších předpisů). Skutečnost, že žalobkyně smlouvou z 10. 10. 2001 postoupila pohledávku Damon company s.r.o., je bezvýznamná; splněním rozvazovací podmínky obsažené v postupní smlouvě (ve lhůtě devadesáti dnů od uzavření smlouvy nebyl dluh postupníkovi uhrazen) se smlouva o postoupení pohledávky zrušila a žalobkyně se opět stala věřitelkou. Protože pro posouzení práv a povinností účastníků řízení z hlediska hmotného práva je rozhodující stav v době vyhlášení soudního rozhodnutí (srov. , ), není důležité, že v době zahájení řízení byla věřitelkou podle „podmíněné“ postupní smlouvy jiná osoba než žalobkyně. Dovolatel ostatně své závěry stran promlčení staví na nepochopení rozdílu mezi procesní a věcnou legitimací účastníků řízení (procesně legitimován k žalobě je každý, kdo učiní podání, z něhož vyplývá požadavek, aby jeho záležitost byla projednána a rozhodnuta soudem, věcná legitimace již představuje posouzení, zda ten, kdo učinil podání, je nositelem subjektivního práva, o které ve sporu nebo jiném řízení jde).

Z toho, co bylo uvedeno shora, je zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští; Nejvyšší soud je proto odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a Žalobkyni, jíž by příslušela jejich náhrada, však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování (bránění) práva nelze považovat vyjádření, jehož obsahem je sdělení, že „k dovolání ... nemá co dodat“, protože „s opakovanými důvody, na které se žalovaný ve svém dovolání odvolává, se při několika předcházejících jednáních okresní i odvolací soud vypořádal.“

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. října 2010

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu