Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1235/2010

28

Cdo 1235/2010

ROZSUDEK

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobců: a) D. V., b) MUDr. M. G., c) J. H., d) J. V., e) E. H., f) R. H., všech právně zastoupených JUDr. Jarmilou Svitáčkovou, advokátkou v Brně, Šilingrovo nám. 3, proti žalovanému: Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, zastoupenému JUDr. Vladimírou Odehnalovou, advokátkou v Brně, Masarykova 2, o určení vlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2009, č. j. -102, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Proti měnícímu výroku odvolací instance v neprospěch žalobců bylo všemi žalobci podáno dovolání. V něm žalobci brojí proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem a poukazují na nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 2009. Navrhují, aby byl rozsudek odvolací instance zrušen a věc jí vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání je sice přípustné podle a dovolací důvod uplatněn podle , není však důvodné.

Ve sporech o určení vlastnického práva, které se svým obsahem dotýkají též tzv. restitučního zákonodárství, došlo k vývoji judikatury, jenž byl završen nálezem Ústavního soudu sp. zn. (publikován pod č. 477/2005 Sb.). V tomto nálezu Ústavní soud mimo jiné uvedl, že žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. V případě absence legitimního očekávání na straně žalobce tu není naplněna preventivní funkce žaloby podle , a tedy není dána ani naléhavost právního zájmu na jejím podání.

Nejvyšší soud již dříve judikoval k obdobným otázkám v rozsudku velkého senátu ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. . Zdůraznil, že mohla-li osoba, jejíž nemovitosti převzal stát v době rozhodné pro restituce bez právního důvodu, žádat o vydání těchto nemovitostí podle speciálního předpisu, nemůže se úspěšně domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů ( obč. zák.), a to ani formou určení vlastnického práva podle (speciální normou může být zejména nebo ).

Lze tedy shrnout, že v případě neuplatnění nároku podle restitučního předpisu nebo neúspěchu potencionálního restituenta v řízení podle restitučních zákonů nelze „dohánět“ požadavek ve směru nabytí či ochrany vlastnictví tím, že bude podána žaloba o určení vlastnického práva, opřená o ustanovení či jiné normy chránící vlastnické právo. V případě podání takové žaloby soudu nezbývá, než ji zamítnout z důvodu nevyužití vlastnické ochrany podle zvláštního (restitučního) předpisu, který má přednost před předpisem obecným.

Dovolací soud je nyní

zcela vázán rozsudkem velkého senátu

v této věci, který byl vydán dne 15. 10. 2008 pod sp. zn.

. Velký senát vyjádřil právní názor, který vyznívá v neprospěch žalobců.

Týž rozsudek byl publikován jako R 41/2009 s tím, že byla zdůrazněna v restitučních věcech nepřípustnost samostatného podání žaloby o určení vlastnictví ke dni úmrtí zůstavitele. Toto může být pouze prejudice ve vztahu k podané restituční žalobě.

Odkazují-li dovolatelé na nález , pak je nutné podotknout, že tam byla zjednána individuální spravedlnost za skutkových i procesních okolností, které nejsou obdobné jako v nyní posuzované věci.

Proto nyní dovolacímu soudu nezbývá, než dovolání podle věty před středníkem zamítnout.

Protistraně nevznikly v řízení žádné náklady.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 8. září 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu