Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3173/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně České republiky - Ministerstva financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, PSČ 118 10, proti žalovanému P. B., zastoupenému Janem Kozákem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Riegrova 12, PSČ 772 00, o zaplacení částky 8,780.000,- Kč s příslušenstvím, vedenéu Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. prosince 2009,č. j. -333, ve znění opravného usnesení ze dne 25. května 2010, č. j. -348, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení (dále též jen „“) - připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně České republiky - Ministerstva financí, vstoupila společnost ASSET PARK s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1658, identifikační číslo 27 92 46 61 (dále jen „společnost“). Odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě byly splněny předpoklady pro vstup společnosti (nabyvatelky práva) do řízení na místo žalobkyně.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že odvolací soud nesprávně vyhodnotil dodatek č. 2 z 25. září 2009 ke smlouvě o postoupení pohledávky, neboť tímto dodatkem nemohla spornou pohledávku postoupit společnosti Česká republika - Ministerstvo financí, když účastníky smlouvy o postoupení pohledávky z 8. srpna 2007 byla Česká konsolidační agentura, která následně k 31. prosinci 2007 zanikla. Dále má dovolatel za to, že postoupení sporné pohledávky je účelové, obcházející zákon, neboť je nepochybné, že společnost vstoupila do likvidace, a proto je nutno posuzovat její další obchodní činnost ve smyslu ustanovení § 70 a násl. obchodního zákoníku.

Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. července 2009.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ().

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení, jímž je vázán podle ustanovení věty první , zásadně právně významným neshledává.

Je tomu tak proto, že dovolatelem zpochybněný právní závěr, který odvolací soud učinil při posouzení, zda nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, žádnou otázku zásadně právního významu neotvírá.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí platí, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí, a že právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení ( ), je i smlouva o postoupení pohledávky podle ustanovení a násl. obč. zák. (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud rovněž již v usnesení uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu podle ustanovení není posouzení, zda tvrzené právo podle označené právní skutečnosti vskutku bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé.

Dovolatelem uplatněné argumenty nesměřují ke zpochybnění závěru, že postupní smlouva je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení. Námitka, že postoupení sporné pohledávky je účelové, obcházející zákon, pak - jak vysvětleno výše - není způsobilá zvrátit správnost závěru o naplnění podmínek pro vydání rozhodnutí podle ustanovení

Jelikož dovolání žalovaného není podle ustanovení přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože nejde o rozhodnutí, kterým se řízení končí ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. září 2010

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu