Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1267/2009

32 Cdo 1267/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně PST CLC, a. s., se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Nádražní 969/112, PSČ  702 00, identifikační číslo 25 39 72 49, zastoupené Mgr. Petrem Pešatem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Přívozská 10, PSČ 702 00, proti žalovanému D.W., zastoupenému JUDr. Jaromírem Heto, advokátem, se sídlem ve Zlíně, Vodní 1972, PSČ 760 01, o zaplacení částky 107.352,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. října 2008, č. j. -196, ve znění opravného usnesení   ze dne 15. ledna 2010, č. j. -222, takto

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 20. června 2007, č. j. -154, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 107.352,25 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze skutkových i právních závěrů soudu prvního stupně. Mezi účastníky byla dne 4. dubna 2001 uzavřena smlouva o poskytování celně deklaračních služeb na hraničních přechodech a vnitrostátních pracovištích. Účastníci si ve smlouvě dohodli, že bude-li muset žalobkyně uhradit celním orgánům celní dluh, vzniklý pro porušení povinností žalovaným jako dopravcem, nahradí následně toto plnění žalovaný žalobkyni. Smlouvou předvídaný důvod nastal a soudy obou stupňů uzavřely, že uplatněný nárok žalobkyně proti žalovanému na úhradu zaplaceného celního dluhu je důvodný a pro posouzení důvodnosti nároku je nerozhodné, že žalobkyně byla ve smlouvě označena jako ručitel.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále též jen     „ “)  a co do důvodů na ustanovení a b)

Dovolatel má za to, že přípustnost dovolání zakládá řešení otázky zásadního právního významu, která spočívá v odvolacím soudem nesprávném právním posouzení povinnosti žalovaného plnit žalobkyni. Vznikla-li žalobkyni jako hlavnímu dlužníkovi povinnost plnit celnímu orgánu, nevznikla jí tato povinnost jako ručiteli, jak byla ve smlouvě uzavřené mezi účastníky žalobkyně označena. Nemohla potom, podle smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 4. dubna 2001, vzniknout ani žalovanému povinnost plnit žalobkyni. Soudy obou stupňů měly provést další dokazování, aby posoudily, zda smlouva ze dne 4. dubna 2001 skutečně zavazuje žalovaného k úhradě celního dluhu v případě, že bude vyměřen celními orgány hlavnímu povinnému, tj. žalobkyni. Rozhodnutí je podle dovolatele rovněž nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje dostatek argumentů pro rozhodnutí.

Žalobce se k dovolání vyjádřil tak, že považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.

Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení -   v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [ ] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).

Podle věty první je dovolací soud vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z vylíčení uplatněných dovolacích důvodů je zřejmé, že dovolatel nevymezil žádnou právní otázku, pro jejíž řešení by bylo možné považovat rozhodnutí odvolacího soudu za právně významné. Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu nelze usuzovat ani z dovolatelem zpochybněného právního závěru, který odvolací soud učinil při posouzení povinnosti žalovaného plnit žalobkyni na základě smluvního ujednání účastníků. Přitom závěry odvolacího soudu nejsou rozporné s hmotným právem. Účastníci jako podnikatelé uzavřeli při své podnikatelské činnosti [ obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“)] smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy v části třetí obchodního zákoníku ( obch. zák). Ve smlouvě určili předmět svých závazků, včetně povinnosti žalovaného plnit žalobkyni v případě vzniku povinnosti žalobkyně uhradit celní dluh vyměřený příslušným celním úřadem. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že v důsledku vzniku smlouvou předvídané povinnosti žalobkyně plnit celnímu orgánu vznikla následně povinnost žalovaného plnit žalobkyni, a to bez ohledu na účastníky dohodnuté označení žalobkyně ve smlouvě jako ručitele, je tento závěr rovněž v souladu s judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu o principu autonomie smluvních stran, povaze soukromého práva a s ní spojené společenské a hospodářské funkci smlouvy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2008,                             sp. zn. ).  

Z ustanovení se nadto podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné  - z povahy věci - posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak  nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne  7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Z pohledu výše formulovaných závěrů, od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, jsou pak pro řešení otázky přípustnosti dovolání právně nevýznamné dovolací námitky týkající se toho, že soudy nižších stupňů měly podle dovolatele  přistoupit k dalšímu (dovolatelem blíže nespecifikovanému) dokazování, zda smlouva ze dne 4. dubna 2001 skutečně zavazuje žalovaného k úhradě celního dluhu v případě, že bude vyměřen celními orgány hlavnímu povinnému, tj. žalobkyni. Namítá-li tak dovolatel  procesní vady získání skutkových zjištění neprovedením dokazování, uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , který u dovolání přípustného podle nemá k dispozici a jehož prostřednictvím přípustnost dovolání  založit nelze, neboť nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu.

Dovolatel nevymezil žádnou otázku zásadního právního významu ani prostřednictvím uplatněného důvodu podle , poukazoval-li bez bližší specifikace na vady nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu, jimiž dle jeho názoru bylo řízení zatíženo.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle , Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a vznikla jí povinnost nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Ty sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 6.387,50 Kč podle ustanovení bodu 4, , a , z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (vyjádření k dovolání) podle ustanovení a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši                 1.337,50 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. září 2010

                                                                                  JUDr. Hana  G a j d z i o k o v á

                                                                                                            předsedkyně senátu