Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4187/2008

U S N E S E N Í

Jablonce nad Nisou

J. K.

, zastoupenému JUDr. Hanou Potůčkovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Gorkého 658/15, pro 200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze 14. 8. 2007, č. j. -31, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 9. 2. 2007, č. j. -3, jímž okresní soud nařídil exekuci. Odvolací soud uzavřel, že rozhodnutí o uložení blokové pokuty je způsobilým exekučním titulem, jelikož obsahuje všechny náležitosti předepsané zákonem o přestupcích č. Tak je tomu i v projednávané věci; oprávněný předložil část A rozhodnutí, které splňuje všechny náležitosti a obsahuje podpis povinného stvrzující, že dne 17. 10. 2002 převzal vykonatelné rozhodnutí (část B bloku), tj. blok a složenku na pokutu na místě nezaplacenou spolu s poučením ve smyslu ustanovení uvedeného zákona. S odvolací námitkou povinného, že ve věci bylo nutno aplikovat ustanovení , o správě daní, podle něhož bylo nutno zaslat dlužníkovi výzvu s dodatečnou lhůtou k zaplacení pokuty, se krajský soud vypořádal závěrem, že uvedené ustanovení se vztahuje na případy, kdy daňový dlužník nezaplatil splatný daňový poplatek včetně nedoplatku na pokutách uložených podle

tohoto

zákona, tedy , což je nutno podle jeho názoru vykládat tak, že k zaplacení nedoplatku na pokutách uložených podle jiných zákonů (v daném případě zákona přestupkového) další výzvu zasílat není třeba.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ; zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že je v něm řešena otázka, „zda se při vymáhání pohledávky obce z rozhodnutí, jímž byl povinný uznán vinným ze spáchání přestupku podle a kterým mu byla uložena pokuta v blokovém řízení, postupuje podle , a tedy i podle jeho ustanovení .“ Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu spatřuje ve skutečnosti, že soud exekuci nařídil přesto, že oprávněný povinného řádně nevyzval k zaplacení pokuty v dodatečné lhůtě, resp., že výzvu odeslal na chybně označenou adresu povinného. Povinný poukazuje na ustanovení přestupkového zákona, podle něhož správní orgán při výkonu rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek postupuje podle Současně podle , o obcích, obec vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona, jímž je opět , který ve svém ustanovení upravuje rozsah působnosti i pro orgány územních samosprávních celků, a v odstavci čtvrtém tohoto paragrafu stanoví, že pokud vznikla rozhodnutím vydaným orgánem územního samosprávného celku platební povinnost do státního nebo územního rozpočtu, postupuje se podle ustanovení části šesté , jež se použijí i v případě, že zákon, podle kterého byla povinnost placení uložena, zde tedy přestupkový zákon, nestanoví jinak.

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, části první ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Povinný sice napadenému rozhodnutí přisuzuje zásadní právní význam, hodnocením argumentace uplatněné v dovolání však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Povinný předně – dovolává-li se ustanovení přestupkového zákona, podle něhož správní orgán při výkonu rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek postupuje podle – přehlíží, že ustanovení přestupkového zákona bylo ustanovením čl. XV. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím , s účinností od 1. 1. 2006 (viz čl. XXXII uvedeného zákona) zrušeno, a že je tudíž – stejně jako ustanovení – v předmětném exekučním řízení, zahájeném 2. 2. 2007, aplikovat nelze. Kromě toho se ovšem pro exekuci peněžitých plnění „neuplatní postup pro správu daní“, jak to stanoví , , účinného od 1. 1. 2006, jelikož tento postup je použitelný jen pro

správní exekuci

(tedy pro postup exekučního správního orgánu), nikoli tedy v případech, kdy exekuci provádí na návrh správního orgánu či osoby oprávněné z exekučního titulu ( , b/ ) soud podle nebo, jak je tomu v souzené věci, soudní exekutor podle exekučního řádu (k tomu srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , argumentující systematickým výkladem ustanovení , případně usnesení z 15. 2. 2006, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vyložil, že při vymáhání daňových nedoplatků soudním výkonem rozhodnutí, a tedy i exekucí, jsou námitky existence vad výzvy podle /a potažmo její existence vůbec/ bezvýznamné).

Jelikož odvolací soud postupoval v souladu s ustálenou soudní praxí, nemá napadené rozhodnutí ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání ( věta první ) podle ustanovení věty první a odmítl.

O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. září 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu