Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 459/2009

U S N E S E N Í

Dopravního podniku města Brna, a.s.

M. M.,

zastoupené Mgr. Evou Kantoříkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Mezírka 1, pro 1.012,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. října 2008, č. j. - 30, takto:

Dovolání

se o d m í t á.

Stručné odůvodnění ( ):

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání povinné změnil usnesení ze dne 25. 2. 2008, č. j. - 22, jímž Městský soud v Brně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 5. 11. 2007, č. j. - 3, tak, že exekuci podle , odst. 4 ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „“), částečně zastavil pro částku 1.612,- Kč, a jinak je potvrdil. Odvolací soud dovodil, že ustanovení exekučního řádu nevylučuje částečné zastavení exekuce, a protože povinná po jejím nařízení uhradila z volné ruky pohledávku s příslušenstvím ve výši 1.612,- Kč, byly předpoklady pro částečné zastavení exekuce v tomto rozsahu splněny; exekuce tak nadále bude vedena jen k vymožení nákladů exekuce, které povinná dosud neuhradila.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jež podle jeho obsahu směřuje proti výroku, jímž usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno, a podává je z důvodů uvedených v a b) Namítá, že náklady exekuce a odměnu soudního exekutora nemohla uhradit, neboť neznala jejich výši, jelikož soudním exekutorem nebyly dosud vyčísleny. Exekuční příkaz dosud nebyl vydán a povinná tak neměla možnost se seznámit s výší nákladů exekučního řízení, které soudní exekutor požaduje. S jeho zprávou o výši těchto nákladů, kterou vyžádal soud prvního stupně, nebyla seznámena a nemohla se tak vyjádřit k jejich přiměřenosti, kterou soud prvního stupně nepřezkoumával; v tomto postupu spatřuje povinná vadu, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále uvedla, že s výší exekutorem požadovaných nákladů nesouhlasí, neboť celou dlužnou částku uhradila ještě před tím, než pověřený exekutor ve věci provedl jakýkoliv úkon (s výjimkou doručení návrhu na nařízení exekuce). Požaduje-li tedy exekutor náklady ve výši 4.165,- Kč, ačkoliv mu ve skutečnosti žádné nevnikly, je tento jeho požadavek v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak odměna exekutora ve výši 3.570,- Kč není odpovídající, neboť v případě dobrovolné úhrady jsou dány podmínky pro její snížení na 50 %. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo v uvedeném rozsahu zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. části první ) a po přezkoumání napadeného potvrzujícího výroku usnesení odvolacího soudu dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že nejsou-li zaplaceny náklady exekuce, soud exekuci na návrh účastníků nezastaví ( exekučního zákona, ve znění účinném do 31. 10. 2009), je v souladu s výslovným zněním tohoto ustanovení. Důvody, pro které dovolatelka dosud náklady exekuce nezaplatila, jsou bez právního významu.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá v napadeném potvrzujícím výroku po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle , věty první a odmítl, aniž se zabýval namítanou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť z hlediska dovolacího důvodu podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen v případě přípustného dovolání (srov. 242 odst. 3 ). O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu podle § 87 a násl. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. srpna 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu