Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3335/2008

U S N E S E N Í

P. S.

K. V.

, zastoupené Mgr. Sofií Pondikasovou, advokátkou se sídlem v Brně, Křenová 4, pro částku 237.599,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 18. 3. 2008, č. j. -34, takto:

Dovolání

se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 30. 11. 2006, č. j. -6, jímž okresní soud nařídil exekuci. Odvolací soud uzavřel, že podkladový směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích z 22. 6. 2006, č. j. -9, je vykonatelným exekučním titulem, jelikož námitky povinné proti němu byly usnesením téhož krajského soudu z 12. 7. 2006, č. j. -15, jako opožděné odmítnuty; proti tomuto usnesení, obsahujícímu řádné poučení, povinná odvolání nepodala, takže to dne 11. 8. 2006 nabylo právní moci. Krajský soud sice přisvědčil výkladu ustanovení podanému povinnou v odvolání, uzavřel však, že věcnou správnost usnesení, jímž bylo rozhodnuto o jejích námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, oprávněn přezkoumávat ve vykonávacím řízení není. Měla-li povinná za to, že její námitky, podané elektronickou formou a doplněné v zákonné lhůtě písemně, jsou včasné, měla tento argument uplatnit odvoláním proti usnesení, jímž námitky byly jako opožděné odmítnuty.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z „ustanovení “ (správně má patrně být uvedeno ustanovení ) povinná, aniž specifikuje dovolací důvod, soudu vytýká, že její námitky proti platebnímu rozkazu, doručenému jí 3. 7. 2006, podané elektronickou formou dne 7. 7. 2006 a písemně doplněné 10. 7. 2006 byly včasné a směnečný platební rozkaz tak nemohl nabýt právní moci. Otázku vykonatelnosti takového směnečného platebního rozkazu považuje za otázku po právní stránce zásadního významu.

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka napadla – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinná sice napadenému usnesení přisuzuje zásadní právní význam, hodnocením námitek v dovolání uplatněných však k tomuto závěru dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování

rozhodných

otázek, tedy otázek významných pro posouzení, zda jsou splněny všechny zákonem předepsané předpoklady pro

nařízení

výkonu rozhodnutí, uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Je totiž jejím výrazem, že ve výkonu rozhodnutí (exekuci) již nelze exekuční titul věcně přezkoumávat a nelze přihlédnout ani k případným vadám řízení, jež předcházely jeho vydání (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, č. j. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7, ročník 2004 pod č. 62). Dovolací námitka, že k exekuci navržený směnečný platební rozkaz povinná napadla včasnými námitkami, doručenými soudu elektronickou poštou v zákonné třídenní lhůtě po obdržení platebního rozkazu (doručeného jí 3. 7. 2006, když 6. 7. 2006 byl státní svátek), a že pak tyto námitky podala opět v zákonné třídenní lhůtě dne 10. 7. 2006 v písemné formě, nemůže na pravomocném usnesení, jímž byly námitky jako opožděné odmítnuty, nic změnit. K odvrácení nepříznivých následků tohoto usnesení, vycházejícího zjevně z nesprávného skutkového závěru, že námitky byly podány pouze písemnou formou až 10. 7. 2006, tedy po uplynutí zákonné třídenní lhůty počítané od doručení směnečného platebního rozkazu (3. 7. 2006), byl povinné k dispozici řádný opravný prostředek, totiž odvolání, o němž byla poučena. Jestliže jej v nalézacím řízení nevyužila, nelze toto pochybení dodatečně napravit v řízení exekučním.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. srpna 2010

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu