Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 790/2009

U S N E S E N Í

M. Č.

Městské poliklinice Praha, příspěvkové organizaci, (

dříve Studentskému zdravotnímu u Praha, příspěvkové organizaci), IČ 00128601, se sídlem Praha 1, Spálená 12, zastoupené Mgr. Barborou Krásovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Italská 1209/2, o náhradu škody na zdraví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2008, č.j. -116, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč k rukám Mgr. Barbory Krásové, advokátky se sídlem Praha 2, Italská 1209/2, do tří dnů od právní moci usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady škody na zdraví, konkrétně bolestného ve výši 300.000 Kč, náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 700.000 Kč a náhrady nákladů účelně vynaložených na léčení ve výši 10.362 Kč s příslušenstvím. Škoda jí měla vzniknout nesprávným postupem lékaře – zaměstnance žalovaného zdravotnického zařízení.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 26. 10. 2007, č.j. -83, zamítl žalobu na zaplacení 1.010.362 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně poté, co dne 29. 7. 2000 našla na svém těle 20 zakousnutých klíšťat, které odstranila, dne 31. 7. 2000 navštívila žalované zdravotnické zařízení a požádala o kontrolu a odběr krve zaměřený na diagnostiku lymské boreliózy. Ošetřující lékař vzhledem k inkubační době od krevních testů upustil a poučil žalobkyni o příznacích lymské boreliózy a o tom, že pokud by na testech trvala, budou provedeny za přímou úhradu. Dne 6. 11. 2000 se žalobkyně nechala u žalované očkovat proti chřipce. Po mimořádných pracovních a soukromých problémech navštívila žalobkyně opakovaně dne 15. 2. 2001 a dne 1. 3. 2001 ošetřujícího lékaře a stěžovala si na problémy se spánkem, třes rukou, zvýšený tlak, potivost a bolest hlavy, byly jí předepsány utišující léky a byl jí doporučen psycholog. Po úporných bolestech hlavy a trvajících uvedených problémech navštívila žalobkyně ošetřujícího lékaře dne 22. 3. 2001, kdy jí bylo doporučeno vyšetření neurologem, jehož výsledky však byly negativní, a jelikož potíže přetrvávaly, byl jí doporučen psychiatr. Psychiatrička po zmínce o klíšťatech nechala provést krevní testy na lymskou boreliózu a následně žalobkyni nasadila antibiotika a čtyři roky ji léčila. Soud na základě provedeného dokazování, zejména znaleckých posudků, dospěl k závěru, že ošetřující lékař žalované postupoval v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy, jakož i v souladu s profesními povinnostmi praktického lékaře, tedy žádnou právní povinnost neporušil. Zda byla či nebyla žalobkyně nakažena lymskou boreliózou, není pro posouzení odpovědnosti žalované podstatné, podstatné je, zda ošetřující lékař postupoval tak, jak měl, a nic nezanedbal, což, jak plyne ze závěrů znaleckého posudku, učinil. Soud uzavřel, že žalobkyně vykazovala pro nakažení boreliózou zcela nespecifické příznaky, ani její současný zdravotní stav neukazuje na chronickou boreliózu a i kdyby testy provedené v současnosti potvrdily nakažení boreliózou, neprokazovalo by to nakažení z července roku 2000, ale kdykoliv v minulosti.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 9. 2008, č.j. -116, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně a dodal, že vzhledem k obsahu spisu byly důkazní návrhy soudem prvního stupně správně zamítnuty pro jejich nadbytečnost. Dovodil, že ošetřující lékař žalované se nedopustil porušení žádné právní povinnosti, které by bylo v příčinné souvislosti s žalobkyní tvrzenou škodou. Ošetřující lékař poučil žalobkyni dostatečným způsobem a vzhledem k inkubační době neměl povinnost provést testy ke zjištění boreliózy, které by byly v tu dobu zbytečné. Z jednoznačných závěrů znaleckého posudku vyplývá, že ošetřující lékař podle současných poznatků medicíny v žádném z kroků, jimiž se na léčbě žalobkyně podílel, nepochybil. Odvolací soud uzavřel, že odpovědnost žalované v dané věci podle § 420 odst. 1 a 2 obč. zák. nepřichází pro nedostatek porušení právní povinnosti žalovanou v úvahu a nic nenasvědčuje ani porušení prevenční povinnosti žalované podle § 415 obč. zák.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o s. ř. a v němž odvolacímu soudu vytýká, že řízení je postiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Za závažnou vadu řízení považuje dovolatelka zejména skutečnost, že nebylo na její návrh vyčkáno na výsledky provedené lumbální punkce. Dovolatelka zásadní právní význam spatřuje v otázce odborného vyšetření, které je nezbytné ke zjišťování skutečného stavu věci, tedy ke zjištění lymské boreliózy. Namítá, že i přes pochybnosti vznesené v odvolacím řízení proti lékařskému posudku nedošlo v rozporu s k výslechu neurologa, ani lékaře z oboru soudního lékařství, ale pouze specialisty na infekční nemoci, a to zvláště když nešlo o společný posudek několika znalců. Domnívá se, že jelikož nebyly odstraněny pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, mělo být přistoupeno podle k přezkoumání posudku jiným znalcem. K prokázání dovolacího důvodu dovolatelka navrhla důkaz výsledky laboratorního vyšetření, jehož provedení odvolací soud nevyčkal a které potvrdily její onemocnění lymskou boreliózou. Navrhla, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v oprávněnou osobou – účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu a 4 , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení a c) O případ uvedený v pod písmenem b) v daném případě nejde, jelikož jím nebylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, tedy Nejvyšší soud zkoumal přípustnost dovolání podle

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Pokud dovolatelka zpochybňuje hodnocení důkazu, tj. znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem, nejedná se o námitky proti právnímu posouzení, nýbrž proti skutkovému zjištění. Nesprávné skutkové zjištění zakládá dovolací důvod podle , uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. č. 8/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné podle ani písm. b) , nelze tento dovolací důvod v dovolacím řízení úspěšně uplatnit.

Namítá-li dovolatelka, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spočívající v neprovedení navržených důkazů, uplatňuje dovolací důvod podle , jímž přípustnost dovolání podle rovněž založit nelze, nezahrnuje-li tvrzená vada řízení otázku zásadního právního významu. Již proto nepřichází v úvahu provedení důkazu navrhovaného dovolatelkou k prokázání uplatněného dovolacího důvodu. Nehledě k tomu, provedení důkazu, jejž neprovedl odvolací soud a jenž má sloužit ke zjištění skutečnosti, zda žalobkyně onemocněla lymskou boreliózou (přičemž tuto skutečnost odvolací soud označil pro posouzení odpovědnosti za škodu jako irelevantní), není ani způsobilé prokázat existenci vady řízení jako dovolacího důvodu ve smyslu

Jelikož ze shora uvedených důvodů nelze napadené rozhodnutí považovat za zásadně právně významné ve smyslu ustanovení , Nejvyšší soud dovolání podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za 1 úkon v částce 10.000 Kč [odměna z částky určené podle , ve znění účinném do 30. 8. 2006 Sb., krácená dvakrát o polovinu podle , a téže vyhlášky] a náhrady hotových výdajů podle ve znění v částce 300 Kč, vše navýšeno o 20% DPH podle , tj. celkem 12.360,- Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. září 2010

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu