Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4010/2008

20

Cdo 4010/2008

ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

RNDr. M. V.

, zastoupené JUDr. Jitkou Štěpánkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Vídeňská 55, proti žalované

Ing. Y. K.

, zastoupené Mgr. Evou Grabarczykovou, advokátkou se sídlem v Brně, Pellicova 1, o vyloučení věcí z exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2008, č. j. -43, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.800,- Kč do tří dnů od právní moci k rukám JUDr. Jitky Štěpánkové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud změnil rozsudek ze 6. 9. 2007, č. j. -22, jímž obvodní soud zamítl žalobu na vyloučení tam specifikovaných nemovitostí z exekuce, tak, že excindační žalobě vyhověl. Své rozhodnutí s poukazem na první větu ustanovení , podle níž lze exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, odůvodnil závěrem, že pohledávka za povinným J. V., vymáhaná exekucí, vznikla na základě rozsudku Okresního soudu v Bruntále z 9. 1. 1996, č. j. -51, pravomocného 28. 2. téhož roku, tedy před uzavřením jeho manželství se žalobkyní (11. 5. 2002).

V dovolání žalovaná namítá nesprávné právní posouzení věci ( ), jež spatřuje v příliš restriktivním výkladu ustanovení , a tedy i exekučního řádu. Podle jejího názoru nutno dotčené ustanovení vyložit tak, že jde-li o vymáhání závazku vzniklého za trvání manželství jen jednomu z manželů, lze

také

, tedy

vyjma jiných

případů, provést exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů. Takovým

jiným

případem je podle jejího názoru například pohledávka vzniklá

před

uzavřením manželství jednomu z manželů. K závěru, že uvedená ustanovení nutno vykládat naopak způsobem rozšiřujícím, ji vede úvaha, že „účelem interpretace právních norem by měla být především spravedlivá praktická realizace práva, a pokud se vyskytuje ve zkoumané právní normě určitá míra abstraktnosti, vyžaduje řešení konkrétního případu subsumovaného pod takovou abstraktní normu soudem dotvářet právní normu pro právní posouzení individuálního případu.“ Restriktivní výklad není podle dovolatelky správný proto, že „legalizuje účelové obcházení zákona a umožňuje poškozování oprávněných věřitelů, kteří již disponují pravomocným rozhodnutím o povinnosti dlužníků jim plnit. Pokud by bylo přisvědčeno takové interpretaci, mohou se všichni dlužníci zbavit svých závazků a povinnosti splatit dluhy a mohou nerušeně nabývat a chránit svůj majetek před postihem exekucí, a to prostým uzavřením dalšího manželství, což by nepochybně bylo contra legem.“

Žalobkyně navrhla zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání, přípustné podle ustanovení , důvodné není.

Protože vady vyjmenované v ustanovení , odst. 2 písm. a/,b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), k nimž je dovolací soud podle ustanovení věty druhé povinen přihlédnout z úřední povinnosti, v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ) vázán, je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že excindační žalobě nutno vyhovět, protože vymáhaná pohledávka vznikla před uzavřením manželství povinného se žalobkyní.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Tak tomu v souzené věci není.

Dovolatelka se především mýlí, dovozuje-li, že slovo

„také“

, užité ustanoveními a exekučního řádu lze vykládat ve vztahu k časovému údaji „...

za

trvání manželství...“, a to tak, že exekuci lze na majetek patřící do společného jmění manželů provést „

také

“ tehdy, jde-li o vymáhání závazku vzniklého

před

uzavřením manželství povinného se žalobkyní. Užitím pojmu

„také“

v ustanovení a exekučního řádu totiž zákonodárce nemínil není nic jiného než pouze to, že exekuci lze na majetek patřící do společného jmění manželů provést

nejen

v případech, kdy jde o vydobytí závazku vzniklého za trvání manželství oběma manželům, ale

„také“

tehdy, je-li vymáhán závazek vzniklý – ovšem stále jen

za

trvání manželství – pouze jednomu z nich.

Pouze takovýto výklad ustanovení je v souladu s judikaturou (k tomu srov. např. usnesení z 28. 5. 2003, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud, byť v souvislosti jiné, totiž s řešením otázky důkazního břemene při nařízení exekuce, dovodil, že vznik pohledávky

za

trvání manželství, tj. splnění podmínky nezbytné pro postižení majetku tvořícího společné jmění, se při nařízení exekuce neprokazuje). Týž názor zastává literatura (k tomu srov. např. Bureš, J., Drápal, L., a kol. . Komentář. II. díl. – 376, 1. vydání. Praha: C.H.BECK, 2009, 2222 s., případně Kurka, V., Drápal, L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha: LINDE, a.s., 2004, 833 s.).

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se žalované prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Protože dovolání bylo zamítnuto, vzniklo procesně úspěšné žalobkyni podle ustanovení , a věty první právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 9.000,- Kč představující sazbu odměny za zastoupení advokátem (, , a , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů), sníženou o 50% podle vyhlášky na částku 4.500,- Kč, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. září 2010

JUDr. Vladimír M i k u š e k

předseda senátu