Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
C63B150249308635C1257A4E00693DD0.html
HTML · 11.92 KB
No categories available
29 Cdo 4728/2008
29 Cdo 4728/2008
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 20. června 2007, č. j. 7 C 237/2007 -36, kterým Okresní soud
v Jablonci nad Nisou uložil Zemědělskému družstvu Kokonín zaplatit navrhovateli částku 1,695.836,- Kč s úroky z prodlení specifikovanými ve výroku rozhodnutí.
Družstvo napadlo rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opírajíc jeho přípustnost
o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), uplatňujíc dovolací důvody dle § 241a odst. 2 písm. b/ a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
a navrhujíc, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Dovolání družstva Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218
písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu
může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud -
jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení
(§ 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.
Závěr, podle něhož i pro výkon práva vznést námitku promlčení platí, že nesmí být v rozporu s dobrými mravy ani zásadami poctivého obchodního styku, vyplývá z dosavadní judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. ledna 1997, sp. zn. II. ÚS 309/95 , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, číslo sešitu 7/1997, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 427/2006 , jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). O otázku zásadního právního významu se proto nejedná.
Zpochybnění závěru odvolacího soudu, podle něhož je námitka promlčení vznesená družstvem v rozporu s dobrými mravy i poctivým obchodním stykem, neboť družstvo navrhovatele o odklad splnění závazku dříve opakovaně žádalo, pak není způsobilé založit přípustnost dovolání v projednávané věci již proto, že posouzení dané otázky je významné právě a jen pro projednávanou věc.
Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné není.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,
§ 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když dovolání družstva bylo odmítnuto a navrhovateli podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 30. června 2009) se podává
z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. srpna 2010
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu