Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
85DE111443F48DDDC1257A4E0068F8FC.html
HTML · 12.67 KB
No categories available
4 Nd 288/2010
U S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce EPR PRAHA s. r. o., se sídlem Révova 213/14, 100 00 Praha 10, zastoupeného Mgr. Radoslavem Janečkem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 44, 615 00 Brno, proti žalovanému PRONTRA, s. r. o., se sídlem Zborovská 716/27, 150 00 Praha 5, zastoupenému Mgr. Marianem Jeřábkem, advokátem se sídlem Jakubské náměstí 4, 602 00 Brno, o zaplacení částky 767.069,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 154/2009 , o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , takto:Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 154/2009 , s e n e p ř i k a z u j e k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.O d ů v o d n ě n í :V označené právní věci navrhl Městský soud v Praze přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodnil odkazem na procesní ekonomii s tím, že v obvodu tohoto soudu mají sídlo právní zástupci účastníků, sídlo provozovny žalobce je ve S. a navržení svědci jsou rovněž z okresu B. Městský soud v Praze předložil svůj návrh spolu se spisem sp. zn. 4 Cm 154/2009 , a spolu s vyjádřením žalobce Nejvyššímu soudu. Z vyjádření žalobce ze dne 10. 6. 2010 vyplývá, že s návrhem souhlasí.Žalovaný se k návrhu na přikázání věci jinému soudu nevyjádřil.Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.V posuzovaném případě Nejvyšší soud neshledal důvody, které uvedl ve svém návrhu Městský soud v Praze, za natolik závažné, aby opodstatňovaly přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu. Skutečnost, že oba účastníci (oba sídlem v P. ) si zvolili k právnímu zastupování advokáty se sídlem mimo obvod místně příslušného soudu, je výrazem jejich svobodné vůle a Nejvyšší soud tuto skutečnost nepovažuje za natolik relevantní, aby ji bylo zapotřebí zohledňovat při rozhodování, zda věc mimo jiné i z tohoto důvodu má být přikázána jinému než místně příslušnému soudu. Obdobně skutečnost, že případní svědci mají bydliště v obvodu Krajského soudu v Brně a je zde i provozovna žalobce, nelze považovat za natolik zásadní a procesně neřešitelnou překážku jdoucí na úkor požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení, aby z těchto důvodů bylo zapotřebí věc přikázat jinému soudu. Nejvyšší soud nemohl opomenout, že výzvu účastníkům ze dne 31. 5. 2010, aby se vyjádřili k návrhu na přikázání věci jinému soudu, Městský soud v Praze neopatřil doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a proto ze skutečnosti, že se žalovaný k návrhu nevyjádřil, nelze dovozovat, že by proti rozhodnutí o výjimce z výše uvedeného ústavního principu neměl námitek.Nejvyšší soud rovněž přihlédl ke stavu, v jakém se řízení nachází v okamžiku podání předmětného návrhu a k předpokládaným potřebám dokončení tohoto řízení a dospěl k závěru, že naopak přikázání věci jinému soudu, než u kterého bylo zahájeno a již probíhá řízení, by mohlo být na újmu procesní ekonomii.Protože důvody, pro které byl návrh na přikázání věci jinému soudu podán, nebyly shledány natolik zásadními, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu tím, že by zásadním způsobem ovlivnily rychlost a hospodárnost řízení, Nejvyšší soud návrhu nevyhověl a věc Krajskému soudu v Brně nepřikázal.Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.