Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2993/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobce L. V., zastoupeného JUDr. Marií Šupkovou, advokátkou, se sídlem v Uherském Hradišti, Moravní nábř. 1208, PSČ 686 01, proti žalované MULTIGEO, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Areál VUT, objekt 03, Rybkova 948/23, PSČ 602 00, identifikační číslo 44 01 22 92, o zaplacení částky 111.825,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. března 2010, č. j. -117, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. června 2009, č. j. -99, uložil žalované zaplatit žalobci částku 111.825,- Kč s 0,1% úrokem denně od 25. dubna 2001 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, v němž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 44.725,- Kč s 0,1% úrokem denně od 25. dubna 2001 do zaplacení (první výrok), ve zbývající části jej změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 67.100,- Kč s 0,1% úrokem denně od 25. dubna 2001 do zaplacení zamítl (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).

Proti druhému a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále též jen „ “) a namítaje, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

S přihlédnutím k článku II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. července 2009.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Podle ustanovení dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o dílo uzavřené podle ustanovení § 536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), tedy ze závazkového vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.), a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalobce tak není ve smyslu ustanovení přípustné, když dovoláním napadeným výrokem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o zaplacení částky 67.100,- Kč s úroky. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení a odmítl. Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o opravných prostředcích (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud odmítl dovolání i v rozsahu, jímž byl napaden výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudy obou stupňů, neboť přípustnost dovolání proti tomuto výroku nezakládá žádné z ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. srpna 2010

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu