Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3384/2008

U S N E S E N Í

Telefónica 02 Czech Republic, a. s.,

J. S.

, pro 21.553,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2006, č. j. -16, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2006, č. j. -16,

se zrušuje

a věc se tomuto soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 10. 1. 2006, č. j. -4, kterým okresní soud nařídil na majetek povinného exekuci, tak, že návrh oprávněné na nařízení exekuce na majetek povinného podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, Odboru pro oblast Praha, č. j. 060596/2004-631/Čer/G, ze dne 30. 9. 2004, pro pohledávku 21 553,- Kč zamítl (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.) a oprávněné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Martinu Slavatovi náklady exekuce v částce 3 570,- Kč. Dospěl k závěru, že exekuční titul nenabyl právní moci a je nevykonatelný, neboť nebyl opatrovnici povinného J. R. řádně doručen. Jsou-li totiž písemnosti doručovány jiným doručovatelem než poštou, jako v tomto případě, je nutno dát adresátovi k podpisu doručný lístek a současně je nutno ověřit, že osoba, která zásilku přebírá, je adresát osobně. Adresát musí prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním pasem. Všechny údaje musí být ověřeny a zaznamenány tak, aby způsob doručení a adresát byly náležitě prokázány a nemohly být zpochybněny. Doručenku podepisuje vždy adresát při současném prokázání totožnosti, přičemž číslo průkazu totožnosti se rovněž uvede na doručence. Odvolací soud v tomto směru odkázal na komentář k publikace , vydané dne 1. 3. 2005 ve vydavetelství Linde Praha, jejímž autorem je Radek Ondruš. Správní orgán uvedeným způsobem nepostupoval, neboť vyrozumění o zahájení správního řízení, rozhodnutí o ustanovení opatrovníka a také exekuční titul byly opatrovnici doručeny tak, že na zadní straně vyrozumění a obou rozhodnutí je uvedeno „převzala dne (datum)“ a nečitelný podpis. Stejně tak odvolací soud dospěl k závěru, že povinnému nebylo doručeno ani veřejnou vyhláškou podle , o správním řízení ( ), ve znění pozdějších předpisů, neboť pro tento způsob doručení nebyly splněny zákonné podmínky. Tímto způsobem lze doručovat jen tehdy, nejsou-li správnímu orgánu známi účastníci řízení nebo jejich pobyt, přičemž správní orgán musí učinit veškeré úkony ke ztotožnění a zjištění pobytu těchto účastníků. To však správní orgán neučinil, neboť ve spise není založen důkaz o zjišťování pobytu povinného z centrální evidence obyvatel.

Oprávněná v dovolání namítá, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( , b/ a odst. 3 , , ve znění pozdějších předpisů /dále též jen „ “/). Namítá, že adresu bydliště povinného řádně zjišťovala a že naopak povinný porušil všeobecné smluvní podmínky, pokud neoznámil změnu adresy bydliště, fakturační adresy a bankovního spojení. Proto se povinný nemůže dovolávat, že mu rozhodnutí nebylo doručeno. Dále uvedla, že se neztotožňuje s výkladem , a uvedla, že citovaná publikace není pramenem práva. Současně namítá, že odvolací soud zatížil řízení vadou, jestliže učinil bez jednání závěr, že povinnému nebylo rozhodnutí řádně doručeno. Navrhla proto, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. ).

Dovolání – přípustné podle a odst. 2 ve spojení s – je důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Takovou jinou vadou řízení, jež je v dovolacím řízení relevantní, aniž byla dovoláním namítána, dané odvolací řízení vskutku trpí.

V usnesení ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněném v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2005 pod č. 166, Nejvyšší soud vyložil, že ačkoli odvolací řízení ve věcech výkonu rozhodnutí je ovládáno zásadou úplné apelace ( ), i pro ně platí, že k novým skutečnostem smí odvolací soud přihlédnout jen tehdy, jestliže byly v odvolání uplatněny ( ). Jelikož okolnosti doručení podkladového rozhodnutí mají povahu skutkovou, odvolací soud otázku jeho formální vykonatelnosti sice posuzovat mohl, ale jen tehdy, jestliže by tato skutečnost byla v odvolacím řízení uplatněna. Povinný v odvolání sice tvrdil, že mu podkladové rozhodnutí nebylo doručeno, nezpochybňoval však správnost jeho doručení ustanovené opatrovnici. Jestliže se přesto odvolací soud touto otázkou zabýval, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2009, sp. zn. ). Pro úplnost dovolací soud jen připomíná např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. , týkající se ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu ve správním řízení.

Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí, aniž by se zabýval dalšími dovolacími námitkami, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, a , věta první, ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( , věta první, ).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu