Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 39/2010

4Tz 39/2010

ČESKÁ REPUBLIKAR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

M. B.

Pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. ,

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanovení § 307 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněného M. B.

V napadeném usnesení

s e z r u š u j e

výrok učiněný podle § 307 odst. 3 tr. řádu.

O d ů v o d n ě n í :

Samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 2 rozhodl usnesením ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. , jímž podle § 307 odst. 1 tr. řádu podmíněně zastavil trestní stíhání obviněného M. B. pro skutek spočívající v tom, že

dne 26. 5. 2008 kolem 16.35 hod. v P. řídil v ul. L. osobní motorové vozidlo Maserati Quattroporte ve směru od ulice Š. k ulici K. spojka, nevěnoval se dostatečně řízení a nesledoval řádně provoz na vozovce, přičemž v křižovatce s ulicí P. narazil zezadu do osobního automobilu Škoda Fabia, brzdícího před vyznačeným přechodem pro chodce, který řídila T. M.-H., toto vozidlo nárazem odhodil na přechod, po kterém přecházela E. M., které způsobil krevní výron na levé paži a prstech levé ruky, zlomeninu lýtkového hrbolu holenní kosti vlevo, zlomeninu chirurgického krčku levé paže, otřes mozku a tržně zhmožděnou ránu levého ucha s následnou dobou léčení delší než šest týdnů;řidičce T. M.-H., pohmoždění hlavy a lehké podvrtnutí krční páteře; K. B., pohmoždění hlavy, přičemž porušil povinnost podle , b) a , h) , o provozu na pozemních komunikací se znění pozdějších předpisů,

který byl právně kvalifikován jako trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zákona č. 140/1941 Sb.

Podle § 307 odst. 2 tr. řádu byla stanovena doba podmíněného zastavení trestního stíhání na dobu dvaceti čtyř měsíců. Podle § 307 odst. 3 tr. řádu bylo obviněnému stanoveno přiměřené omezení spočívající v povinnosti uhradit částku 50.000,- Kč, složenou do soudní úschovy za tímto účelem poškozené E. M., a částku 10.000,- Kč, složenou do soudní úschovy za tímto účelem, poškozené T. M.-H., v běhu zkušební doby jako podmínku osvědčení se v ní.

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. října 2008.

Proti označenému rozhodnutí podala ministryně spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Podle jejího názoru byl tímto rozhodnutím porušen zákon v ustanovení § 307 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněného.

Podle názoru stěžovatelky ustanovení § 307 odst. 3 tr. řádu pamatuje na ty situace, kdy o vzniklé škodě uzavře obviněný s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody a citovaným zákonným ustanovením je zavázán tuto škodu v průběhu zkušební doby uhradit. Zmíněné zákonné ustanovení však neumožňuje uložení jakýchkoli přiměřených omezení či stanovení nějakých povinností, neboť na tyto situace dopadá ustanovení § 307 odst. 4 tr. řádu. V důsledku nesprávné aplikace ustanovení § 307 odst. 3 tr. řádu může v posuzovaném případě nastat situace, kdy z titulu zákonného pojištění bude škoda uhrazena, ale splnění nadstandardního závazku stanoveného § 307 odst. 3 tr. řádu by mohlo být důvodem k pokračování v trestním stíhání obviněného.

Závěrem svého mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. řádu v napadeném rozhodnutí zrušil výrok učiněný podle § 307 odst. 3 tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu přezkoumávaného spisu Nejvyšší soud zjistil, že na obviněného byla podána státním zástupcem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 dne 24. 9. 2008 obžaloba pro trestný čin kvalifikovaný jako ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb. Samosoudce po předběžném přezkoumání obžaloby v intencích § 314c odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. , podle § 307 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání obviněného M. B. podmíněně zastavil, když tak akceptoval shodné návrhy učiněné jak policejním komisařem PČR tak obviněným. Obviněnému stanovil podle § 307 odst. 2 tr. řádu zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř měsíců. Podle § 307 odst. 3 tr. řádu stanovil obviněnému i přiměřené omezení, které je shora podrobně specifikováno. Tento výrok nemá v citovaném zákonném ustanovení oporu.

Podle § 307 odst. 3 tr. řádu obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby uhradil.

Ve spise je na čl. 17–19 založen protokol o nehodě v silničním provozu čj. PSP-12071/DN-2008-107-TČ, který byl dne 26. 5. 2008 sepsán Dopravním inspektorátem Policie ČR, Praha 4. Z něj mj. vyplývá, že osobní automobil Maserati Quattroporte M 139 je ve vlastnictví firmy EURO PROPERTIES s.r.o., se sídlem O., Ř. u P. Obviněný předložil doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u České pojišťovny, a.s., P., S. Obviněný ohlásil škodní událost pojišťovacímu u, který ji zaregistroval pod č. 2290072, jak je patrno z vyjádření České pojišťovny, a.s. ze dne 5. 6. 2008 ( spisu). Je tedy zřejmé, že obviněný ve vztahu k náhradě škody učinil potřebné opatření k její náhradě, jak vyžaduje ustanovení tr. řádu. Oznámení pojistné události musí být považováno za „potřebné opatření“, jež přímo a bezprostředně směřuje k tomu, aby byl poškozený ve svých nárocích uspokojen. V daném případě je odškodnění založeno na institutu zákonného pojištění za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, které při splnění zákonných podmínek automaticky v případě dopravní nehody nastupuje. Z vyjádření poškozených E. M. a T. M.-H., jež jsou založena ve spise, je patrno, že obě poškozené v nich částečně specifikovaly výši škod, jež jim byly v souvislosti s dopravní nehodou způsobeny, včas a řádně se k trestnímu řízení s těmito nároky na náhradu škody připojily, a byly také Českou pojišťovnou, a.s. jako poškozené zaregistrovány a vyzvány ke spolupráci ( -65 spisu) tak, aby pojistná událost mohla být po doložení potřebných dokladů likvidována. Takovou zprávu je nutno interpretovat tak, že poškozeným bude vyplacena náhrada škody, jakmile ji specifikují a patřičně doloží.

Je tak mimo pochybnost, že obviněný neuzavřel s poškozenými

dohodu

v intencích ustanovení § 307 odst. 1 písm. b) tr. řádu jako jednu z vyjmenovaných alternativ vyrovnání se obviněného s poškozenými, ale splnil poslední z vyjmenovaných podmínek –

učinil jiné potřebné opatření,

a to v rozsahu, jež je podrobně zdůvodněno výše. Nebylo proto namístě užít ustanovení tr. řádu, neboť nelze vázat rychlost a rozsah likvidace způsobené škody pojišťovnou na požadavky vztahující se na chování obviněného ve zkušební době, zejména, když obviněný není schopen postup pojišťovacího u v konkrétní věci nikterak aktivně ovlivnit.

Jen pro úplnost Nejvyšší soud konstatuje, že z písemných vyjádření obviněného, jež jsou založena ve spise na čl. 57 – 61 vyplývá, že obviněný informoval poškozené o nahlášení pojistné události pojišťovně, vyjádřil lítost nad zdravotními újmami, které poškozeným v souvislosti s jeho jednáním vznikly, za své jednání se omluvil a jako další výraz této omluvy zaslal E. M. částku 50.000,- Kč a T. M.-H. částku 10.000,- Kč, přičemž výslovně uvedl, že jde o částky nad rámec plnění, které oběma poškozeným přísluší z titulu náhrady škody tak, jak je kryto pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Obě poškozené doručované částky nepřevzaly, obviněný dne 10. 9. 2008 učinil návrh na složení částky 60.000,- Kč do soudní úschovy, o čemž bylo kladně rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2008, sp. zn. , kteréžto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 10. 2008.

Už jen porovnáním dat je zřejmé, že pokud Obvodní soud pro Prahu 2 vzal peníze do úschovy až dne 7. 10. 2008, nemohl soud prvního stupně ve výroku učiněném podle § 307 odst. 3 tr. řádu v usnesení ze dne 26. 9. 2008 argumentovat tím, že obviněný je povinen uhradit částky,

které jsou složeny do soudní úschovy,

neboť rozhodnutí o úschově, následující až deset dnů poté, nemohl v žádném případě předjímat. Výrok je tak vadný i z tohoto formálně logického důvodu.

Výrok podle § 307 odst. 3 tr. řádu je nezákonný také proto, že toto ustanovení musí být aplikováno při existenci

dohody o způsobu náhrady škody mezi obviněným a poškozeným,

přičemž však nestanoví kromě povinnosti uhradit škodu v průběhu zkušební doby, žádnou jinou možnost uložení dalších omezení či opatření, která by měla přimět obviněného k vedení řádného života ve zkušební době. Na to pamatuje lex specialis - ustanovení § 307 odst. 4 tr. řádu, jehož použití v daném případě nepřicházelo v úvahu, neboť obviněnému v žádném případě nelze stanovit omezení spočívající v jeho přinucování, aby zaplatil poškozeným jím dobrovolně stanovenou a žádným právním předpisem nevymahatelnou finanční částku, neboť v daném případě šlo o výraz dobré vůle obviněného a projev jeho lítosti.

Z důvodů, které jsou výše podrobně rozvedeny, Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. 9. 2008, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanovení § 307 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněného M. B. Podle § 269 odst. 2 tr. řádu poté v napadeném usnesení zrušil výrok učiněný podle § 307 odst. 3 tr. řádu. Dalších opatření nebylo zapotřebí, neboť zrušením nezákonného výroku došlo k nastolení zákonného stavu.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. července 2010

Předsedkyně senátu:

JUDr. Danuše N o v o t n á